Farmaceutický ústav
Institut für Pharmazie
Soukromá lékařská univerzita Paracelsus (PMU) v Salcburku byla založena roku 2004. V roce 2017 byl studijní program rozšířen o farmaceutický obor. Nová budova Farmaceutického ústavu navazuje na severojižní orientaci budov ve vědeckém campusu Stadtwerk. Nový objekt, jehož stěžejní bod představuje Farmaceutický ústav, je tak pevně zasazen do městské struktury a současně zajišťuje pěší propojení podél ulice Gaswerkgasse s ulicí Mülln, kudy vede přes železniční trať propojení mezi historickým centrem Salcburku a hustě zastavěnou obytnou čtvrtí Lehen na severu města.
Laboratorní budova navazuje na předchozí objekty PMU ležící na protější straně ulice, které byly dokončeny v roce 2013 a rovněž byly vyprojektovány společností Berger+Parkkinen. Zvláštní výzvou byla otázka, jak by nová budova mohla interpretovat nebo začlenit ojedinělé prvky PMU a jejích tří sesterských budov univerzitního areálu Stadtwerk Life Sciences Campus, což je zvlněný podhled obložený zrcadlovými panely na spodní straně vykonzolovaných částí budov. Odpovědí bylo převzít koncept, ale nikoli tvar.
Městotvorná typologie sloupové haly
Myšlenka poloveřejného podzemního podlaží pokračuje ve Farmaceutickém ústavu výstavbou velké sloupové haly. Ústředním prvkem této velké haly je posluchárna, kterou ze dvou stran obklopují skleněné stěny a tvoří transparentní srdce budovy. Mohutné oblouky a sloupy prochází napříč celým přízemím a propojují jednotlivé posluchárny, seminárních místností, foyer a schodiště. Skleněné stěny umožňují, aby se všechny části spojily do jednoho otevřeného prostoru.
Po typologické stránce se přízemí podobá trojlodní „bazilice“, přičemž západní sloupořadí kopíruje šikmou linii hranice pozemku. Tím vzniká vstupní hala, která řadou různých oblouků nabývá nálevkovitý tvar. Podobný zaoblený tvar má venkovní vykonzolovaná část před vstupem do sálu. Tento pravidelný rastr pilířů vytváří formální návaznost na sousedním budovu Lékařské univerzity Paracelsus. Dynamika je navíc zdůrazněna vysokými oblouky přes dvě poschodí v oblasti schodišťových prostorů, díky nimž je přechod ze spodní podnože do horní pater jasně čitelný i zvenčí.
Podobně jako u Lékařské univerzity Paracelsus hraje významnou roli dvojice schodišťových prostorů. Zejména velké schodiště je naplánováno jako výrazný trojrozměrný komunikační prostor. Všechny laboratoře se nacházejí v horních patrech a určují vnitřní strukturu budovy se širokými chodbami. Stavební program doplňují přednáškové a praktické místnosti a kanceláře pro vědecké pracovníky a administrativu.
Uskočení hmoty budovy na východní straně ve třetím podlaží podlaží se jeví jako diagonální odraz západního zasunuté arkády. Toto horní uskočení pomáhá regulovat měřítko budovy a umožňuje přesnější začlenění stavby do okolního kontextu. Zároveň obě tyto řešení nabízejí uživatelům budovy otevřené prostory v podobě krytého podloubí a střešní terasy.
Prolínání nového se stávajícím areálem
Venkovní prostory jsou koncipovány jako součást jednotného řešení ploch a volného prostranství mezi areálem Stadtwerk Life Sciences Campus a železniční tratí: zalesněná zahrada na jihu pozemku vychází ze stávající zahrady u městské vily a tvoří ji vysoký hustý porost zakončující areál PMU naproti železniční dráze. Stávající porost byl prořezán a doplněn listnatými stromy, travinami a keři. Vznikl tak atraktivní výhled z přednáškových sálů, který je odstupňován od nízkého porostu v popředí až po vzrostlé stromy okolo vily. Zahrada a její dřevěná terasa slouží studentům i pedagogům jako místo pro odpočinek, rekreaci a společnou komunikaci.
Laboratorní budova navazuje na předchozí objekty PMU ležící na protější straně ulice, které byly dokončeny v roce 2013 a rovněž byly vyprojektovány společností Berger+Parkkinen. Zvláštní výzvou byla otázka, jak by nová budova mohla interpretovat nebo začlenit ojedinělé prvky PMU a jejích tří sesterských budov univerzitního areálu Stadtwerk Life Sciences Campus, což je zvlněný podhled obložený zrcadlovými panely na spodní straně vykonzolovaných částí budov. Odpovědí bylo převzít koncept, ale nikoli tvar.
Městotvorná typologie sloupové haly
Myšlenka poloveřejného podzemního podlaží pokračuje ve Farmaceutickém ústavu výstavbou velké sloupové haly. Ústředním prvkem této velké haly je posluchárna, kterou ze dvou stran obklopují skleněné stěny a tvoří transparentní srdce budovy. Mohutné oblouky a sloupy prochází napříč celým přízemím a propojují jednotlivé posluchárny, seminárních místností, foyer a schodiště. Skleněné stěny umožňují, aby se všechny části spojily do jednoho otevřeného prostoru.
Po typologické stránce se přízemí podobá trojlodní „bazilice“, přičemž západní sloupořadí kopíruje šikmou linii hranice pozemku. Tím vzniká vstupní hala, která řadou různých oblouků nabývá nálevkovitý tvar. Podobný zaoblený tvar má venkovní vykonzolovaná část před vstupem do sálu. Tento pravidelný rastr pilířů vytváří formální návaznost na sousedním budovu Lékařské univerzity Paracelsus. Dynamika je navíc zdůrazněna vysokými oblouky přes dvě poschodí v oblasti schodišťových prostorů, díky nimž je přechod ze spodní podnože do horní pater jasně čitelný i zvenčí.
Podobně jako u Lékařské univerzity Paracelsus hraje významnou roli dvojice schodišťových prostorů. Zejména velké schodiště je naplánováno jako výrazný trojrozměrný komunikační prostor. Všechny laboratoře se nacházejí v horních patrech a určují vnitřní strukturu budovy se širokými chodbami. Stavební program doplňují přednáškové a praktické místnosti a kanceláře pro vědecké pracovníky a administrativu.
Uskočení hmoty budovy na východní straně ve třetím podlaží podlaží se jeví jako diagonální odraz západního zasunuté arkády. Toto horní uskočení pomáhá regulovat měřítko budovy a umožňuje přesnější začlenění stavby do okolního kontextu. Zároveň obě tyto řešení nabízejí uživatelům budovy otevřené prostory v podobě krytého podloubí a střešní terasy.
Prolínání nového se stávajícím areálem
Venkovní prostory jsou koncipovány jako součást jednotného řešení ploch a volného prostranství mezi areálem Stadtwerk Life Sciences Campus a železniční tratí: zalesněná zahrada na jihu pozemku vychází ze stávající zahrady u městské vily a tvoří ji vysoký hustý porost zakončující areál PMU naproti železniční dráze. Stávající porost byl prořezán a doplněn listnatými stromy, travinami a keři. Vznikl tak atraktivní výhled z přednáškových sálů, který je odstupňován od nízkého porostu v popředí až po vzrostlé stromy okolo vily. Zahrada a její dřevěná terasa slouží studentům i pedagogům jako místo pro odpočinek, rekreaci a společnou komunikaci.
Berger+Parkkinen Architekten
0 komentářů
přidat komentář
