Enzo Ferrari Museum
Museo Casa Enzo Ferrari
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
p.s. Měl jsem možnot viděl ostatní soutěžní návrhy architektů a Kaplický si podle mého soudu v tomto případě první cenu plně zasloužil.
No nebyla by to krása? )
Ale pravdu: nejsem architekt, já jsem jenom profesionální kritik - Mgr. Hnidopich - těší mě..)
To, že pak z toho politici udělali teátr je jiná věc (i když věc s pozemky měla být jasná už předtím než se rozhodlo o umístění návrhu), ale v mých očích Kaplický neobstál - už jen z toho důvodu, že se choval jako malé umíněné dítě, kterému všichni ubližují. Apropos nemá snad investor právo postavit jiný návrh než ten vítězný (i když nevím jak byly v tomto případě přesně tyto podmínky nastaveny).
"Rejnok" v Budějovicích - krásná stavba, tedy nvrh. je tu jedno malé ovšem.A to: kdo to zaplatí? Budějovice na to samozřejmě nemají. Stát - možná, ale pak by to měla být stavba národního významu, což nikdy nebude. Je potřeba taková kapacita? Nedokážu si představit, že bude plně využitá. Č Budějovice nemají ani 100tis. obyvatel! Myslím, že každý samostatně hospodařící subjekt by si měl stavět potažmo investovat do čeho chce, ale podle svých možností. Nákladnost stavby neodpovídá možnostem Jihočeského kraje natož Č. Budějovic. Nehledě na to, že už jen díky své nákladnosti je stavba nutně neekologického charakteru. Což je bohužel rys mnoha Kaplického staveb...
Když už jsme v tom Taliánsku, a bavíme se o návrzích nedávno zesnulého pana Kaplického: Ví také zde někdo něco dalšího i o tom vysoce eroticky nabitém vstupu do stanice krtka, v Neapoli ? Nebo je to zase jenom další z těch mnoha nepostavených, ba i nepostavitelných nápadů ?
Děkuji předem.
...mně to přijde po estetický stránce pěkný. Patří to k tomu lepšímu, co Kaplický udělal - napadá mě v téhle souvislosti dům Hauera a Kingové. Soudím, že je to výtvarně lépe zvládnuté a svému poslání mnohem přiměřenější než ona proponovaná Národní knihovna.
Jak to funguje po stránce provozu a stavebnětechnického řešení, nedokážu z toho mála dostupné dokumentace posoudit.
Je již samo pozoruhodné, že to někdo postavil, což se týka všech těch (nemnoha) uskutečněných prací Jana Kaplického. Již proto hodlám v létě se do Modeny podívat. Ale jako obvykle, za stavbou (čiností technickou) je vždy někdo jiný, buď jeho předposlední manželka a nebo zde, bývalý spolupracovník. To je proč Jan Kaplický (ostatně odchovanec UMPRUM) v mých očích je více návrhář (hezkyčesky: dyzájnr) než architekt (tvůrce stavěného umění).
Nechápu, jak může někdo dáti Santiniho a Kaplického do jednoho pytle. Jejich společným prvním jménem veškerá podobnost končí.
Santini byl ve svém (obzvláště dnes) krátkém životě (1677-1723) byť od narození chromý, vyučen kameníkem a malířem, za stavitele byl přijat v Itálii a roce 1700, po svém návratu domů, v 23 roku života svého již samostatně stavěl. A postavil toho dost. Musel býti nesmírně pracovitý. Z nádledujících 23 let jeho tvorby stojí dodnes alespoň 61 staveb, dalších 17 nedochovaných či nepostavených a o alespoň 114 dalších se vedou spory. Tento bezpochy umělec (od slova uměti) stavitel (od slova stavěti) byl. Třeba jeho klenby byly mistrným přínosem ztvárnění gotických prvků v barokním pojetí. Ve svých stavbách prokázal hluboké znalosti matematiky, geometrie, numerologie a zanícení pro tehdy oživovanou katolickou víru. Jím vytvořené prostory byly nádherně prosvětleny a ozvučeny a Santini mistrně začleňoval své stavby do krajiny (jak tehdy bylo ostatně dobrým zvykem).
Oproti tomu, mimo tu nechutnou "soutěž", Kaplického knihovno naprosto postrádalo jakoukoliv vztahovost k svému místu (place relatedness).
Za jeho i dnes poměrně dlouhého života (1937-2009) jeho postavené stavby by bylo možno spočítat na prstech jedné ruky, když nepočítaje jeho pražskou prvotinu, postavenou až po jeho odchodu do Anglie, v 32. roku jeho života. Tam pracoval pro některé architekty zvučných jmen a později, již na vlastních pěst, postavil (se svou tehdy manželkou) v Londýně jeden dům (1994) plovoucí lávku (1996) a tiskové středisko (1999). Lávka byla zcela vyrobena v dílně před svým splavněním na místo, podobně tak tiskové středisko bylo svařeno v loděnicích, před svým umístěním na kriketovém stadionu. Proto spíše průmyslový návrh (dyzájn) předmětu, než stavba v místě.
Obchodní dům "Selfridge" (2003) bezpochyby stavbou je. Nejenom, že tato stavba byla veřejností zvolena za nejošklivější budovu v snad nejošklivějším městě Spojeného království, ale z hlediska stavebního o "pokrokovou" stavbu se vůbec nejedná. Zcela tuctový ocelový skelet je zabalen do cementové peřiny, kde zvenku tisíce "kosmických talířů" je ručně přišroubováno na jejím povrchu. V porovnání s "earbashing" které uštědřil v prvním veřejném proslovu zpět doma, svým českým kolegům (1990) na námět nových způsobů a hmot ve stavění, dosti obyčejné řešení. V pohledu třeba na Sydney Opera House, jehož mnohá nová technická řešení zásadně ovlivnila budoucnost australského stavebnictví, technický přínos této stavby je vskutku nicotný.
Proto jsem zvědav na právě dokončenou stavbu v Modeně, obzvláště její porovnání s vítězným návrhem Jana Kaplického. Ale dohnání Jana Blažeje raději neočekávám.
Ferdo, Ferdo. Již jsem zde byl odhalen, jako gramatický ignoramus ale "hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny" si ze školy stále ještě pamatuji. Dále pak (i když jsem se o "styling" nikde nezmiňoval):
"design (dyzajn) vzhled, tvar; návrh tvarování vyrobků sjednocující funkční učelnost a estetický vzhled"
"styling (stajling) ;2 tvarování předmětů pro větší estetický dojem a funkčnost"
("Slovník cizích slov" 2006)
Čili, celkový rozdíl je zde doslova: Tvarování vyrobků - tvarování předmětů. Estetický vzhled - estetický dojem. Funkční učelnost - funkčnost. Haló?
N.B.
Všimněte si také, že zde je řeč vždy jen o tvarování výrobku, předmětu, ale nikoliv o stavění a místu. Na rozdíl od architektury (umění stavět).
ale zrovna použití kaplického formy blobu na maserati muzeum nějakou racionalitu má.
Byl li či nebyl (ve Vlaších zřejmě byl) zcela jasně to neotřáslo důvěrou v něm, u jeho početných (v drtivé většině mimopražských) zákazníků.
Navíc, zpět k budově muzea, v obzvláště té konečné (žluté) obměně novostavba vykazuje, pro stavbu tak novodobého tvaru, až překvapující vztahovost k místu. Její pravoúhlý půdorys odpovídá tvaru plochy staveniště. V křivkách provedené průčelí obchází a bere ohled na původní halu i rodný dům Dr. Ferrari. Výškově se též začleňuje do obecné hladiny svého okolí (žádné "Oko nad Modenou"). Od svého okolí naprosto odlišná barva nese značku předmětu, jemuž je celý podnik zasvěcen (žádný "šampus"). Tuto stavbu si neumím představit kdekoliv (zakřivení jejího průčelí by pak bylo zcela bezúčelné) a nebo v jakémkoliv měřítku (určitě ne jako autobusovou zastávku).
Naštěstí, kryt motoru není zase tak rozdílný od krytu tovární haly, či technického muzea, jako je třeba cukřenka.
Máte-li pravdu, tak Vám nezbývá než napsat nový slovník cizích slov, abychom se my, prostá veřejnost, tak nepletli. Záměrně jsem použil ten nejnovější co mám (2006) ale Vy jste zcela zřejmě daleko vpředu, o desítky let. Doslova, na špici.
Pravda. význam slova se může časem, někdy až zásadně, změnit. Jako kluk si pamatuji, že moje maminka mluvila, že to má hezký "dezén" (jak Francouzi říkají). Ne zrovna "terminus technicus". "Gay" býval člověk bezstarostně veselý, dnes tzv. "poofter", ne nutně vždy tak dobře naladěn. Řekněte dámě, že je "sophisticated lady" a hrdostí ji začnou praskat knoflíčky na blůzce. Kdyby ale znala prvotní význam tohoto řeckého slova, tak Vás praští svoji kabelkou po hlavě (poté co do ní ukryla ten nejtěžší popelník po ruce). Na Váš osobní výklad slov "dyzájn" a "stájlink" také jednou může dojít. Dech do té doby ale nedržím.
Prozatím si vystačím s výkladem anglického "design" coby " návrh (záměr, uspořádání)". A "styling" ponechám kadeřníkům.