Dům s rozložitou střechou
Žiji a pracuji na ostrově Hokkaido, proto se i většina mých projektů nachází zde. Tím, že navrhuji v mimořádně chladném podnebí, přemýšlel o rozdílech projektování v jiných oblastech a za jiných okolností. Na Hokkaido je třeba zohlednit větší "chlad" a "sníh". Samozřejmě, že je potřeba vyřešit i další aspekty, ale tyto dva mají na návrhy největší vliv. Za těchto podmínek jsem cítil potřebu navrhnout "větrnou místnost" a přemýšlel o různých variantách.
Nešlo jen o formální projev, ale také reakci na uspokojení vnitřních pocitů. Také ve stavebním zákoně jsou pravidla, která zohledňují mrazovou oblast. Předpisy však především řeší technické aspekty a nikoli otázky vnitřní spokojenosti. Někteří lidé si myslí, že je to zcela v pořádku, ale já se domnívám, že by stavební předpisy měly člověka i potěšit. Již dlouho si myslím, že by měly existovat regionální normy na zmírnění předpisů o velikosti "střechy" ve sněžných oblastech. Sněhové srážky přinášejí do našeho života různá omezení. Největší omezení se pojí s úklidem sněhu. Domy se převážně staví v obytných oblastech. To znamená, že je zde zástavba poměrně řídká. Proto se i velikost střech zmenšuje.
Když navrhoval tuto střechu se "závětrnou místností", technickým zázemím a parkovacím místem, tak mě napadlo, že život v zasněžené krajině se výrazně zlepší, když zmenším normami požadovanou velikost na zastřešení budovy. Výsledné řešení může vést ke vzniku nové krajiny typické pro tuto danou oblast. Při návrhu domu jsem vycházel z těchto úvah. Nejprve jsme vytvořil rozložitou střechu, pod níž jsme umístili kompaktní obydlí. Nadzemní obestavěný prostor byl snížen zahloubením objektu do nezámrzné hloubky.
Mezi vnitřní místností a venkem jsou pod velkou střechou kryté prostory. Ačkoli je tento prostor ve stavebním zákoně považován za vnitřní, fyzicky lze říci, že se jedná jak o venkovní, tak i vnitřní, polovnitřní a polovenkovní prostor. Krytý prostor pod střechou umožňuje užívat si radosti života v létě i zimě. Současně propojuje každodenní život s půdou i městským prostředím. Jedná se o pokus vytvořit meziprostor.
Nešlo jen o formální projev, ale také reakci na uspokojení vnitřních pocitů. Také ve stavebním zákoně jsou pravidla, která zohledňují mrazovou oblast. Předpisy však především řeší technické aspekty a nikoli otázky vnitřní spokojenosti. Někteří lidé si myslí, že je to zcela v pořádku, ale já se domnívám, že by stavební předpisy měly člověka i potěšit. Již dlouho si myslím, že by měly existovat regionální normy na zmírnění předpisů o velikosti "střechy" ve sněžných oblastech. Sněhové srážky přinášejí do našeho života různá omezení. Největší omezení se pojí s úklidem sněhu. Domy se převážně staví v obytných oblastech. To znamená, že je zde zástavba poměrně řídká. Proto se i velikost střech zmenšuje.
Když navrhoval tuto střechu se "závětrnou místností", technickým zázemím a parkovacím místem, tak mě napadlo, že život v zasněžené krajině se výrazně zlepší, když zmenším normami požadovanou velikost na zastřešení budovy. Výsledné řešení může vést ke vzniku nové krajiny typické pro tuto danou oblast. Při návrhu domu jsem vycházel z těchto úvah. Nejprve jsme vytvořil rozložitou střechu, pod níž jsme umístili kompaktní obydlí. Nadzemní obestavěný prostor byl snížen zahloubením objektu do nezámrzné hloubky.
Mezi vnitřní místností a venkem jsou pod velkou střechou kryté prostory. Ačkoli je tento prostor ve stavebním zákoně považován za vnitřní, fyzicky lze říci, že se jedná jak o venkovní, tak i vnitřní, polovnitřní a polovenkovní prostor. Krytý prostor pod střechou umožňuje užívat si radosti života v létě i zimě. Současně propojuje každodenní život s půdou i městským prostředím. Jedná se o pokus vytvořit meziprostor.
Jun Igarashi
0 komentářů
přidat komentář
