Místo určené ke stavbě neleží v historickém centru, ale naopak tam, kde se město rozšiřuje v obytné sídliště. Lokalita je neutěšená, nese znaky běžné sídlištní zástavby a je jenom velké štěstí, že v těsném sousedství stojí rodinné domy a mateřská školka. Záměrem autorů bylo vybudovat přívětivý a obytný objekt s poněkud zvýšeným standardem vnitřních prostorů i povrchových materiálů. Novostavba by měla doslova potěšit ty, kteří opouštějí prostředí, na které jsou zvyklí, a přecházejí do nového - cizího a také do nové cizí společnosti.
Nový dům je navržen ve dvou samostatných objektech, které hmotově odpovídají nízkým pavilonům sousední školky. Objekt A respektuje zastavovací čáru Mayerovy ulice a spolu s objektem B vytváří vnitřní uzavřené nádvoří, které je od vedlejší budovy Telecomu odděleno betonovou zdí s lavicí.
Nádvoří je oproti úrovni okolního chodníku sníženo o 90 cm a terén v okolí obou domů je plasticky dosypán a dotvarován. Plastická úprava vlastního nádvoří už bohužel nebyla na přání investora realizována.
V objektu A je umístěno 12 bytů - 4 garsoniéry a 8 dvoupokojových - a v objektu B 16 bytů - 8 garsoniér a 8 dvoupokojových - v různých velikostech od 30 do 48 m², ve druhém patře rozšířených do obytných prosklených arkýřů. Byty jsou přístupné ze schodišťové haly, která se vedle červeného tělesa výtahu otevírá přes tři patra.
Každý dům má v přízemí umístěné společné zázemí, v objektu A rozšířené o klubovnu, místnost pro ošetřovatelky, lázeň a prostor pro prodejnu přístupnou přímo z Mayerovy ulice.
Oba domy jsou zděné s fasádou z lícového zdiva. Stropy, schodiště a výtahové šachty jsou z železobetonu. Podlahy v bytech jsou tradiční dřevěné, stejně jako okna, vnitřní dveře a vestavěné kuchyně. Cílem autorů bylo dát bytům pro staré lidi dobrý prostorový a materiálový standard při zachování přijatelné ceny. Tu se dodavateli - byť za cenu různé úrovně subdodávek - podařilo udržet na cca 4050 Kč/m³ včetně přípojek a terénních úprav.