Dům pro hudebníka Linarda Bardilla

Čím hlouběji se architekt ve Švýcarsku dostává na venkov, tím těžší je pro něj navrhnout něco odlišného. Na vesnicích panuje k architektuře daleko konzervativnější přístup než ve městech. Pozvolnější vývoj umožňuje lépe ochraňovat tradice a odolávat módním výkřikům. Dům pro Linarda Bardilla, který stojí na místě bývalé stodoly ve středu malého městečka Scharans s osmi stovkami obyvatel, musel projít poměrně nelehkou cestou. Aby bylo možné získat povolení ke stavbě v historicky chráněné čtvrti, musel nový objekt přesně okopírovat tvar původní stodoly. Linard Bardill však pro svoji pracovnu potřeboval zastavět jen třetinový objem. Zbývající část obepíná rudá betonová stěna s květovaným ornamentem. Nepravidelný půdorys venkovního dvora s oválným otvorem ve stropní desce je třikrát větší než samotný ateliér. Obezděný dvůr navozuje svojí monumentalitou v interiéru až klasickou atmosféru. Do návrhu se podařilo vtěsnat ještě garáž a úložné prostory, ale na obývací pokoj již nezbylo místo. Rudě zabarvený beton a prostý ornament se snaží odrážet vesnický charakter místa, ale i nespoutanou povahu nového majitele domu. Olgiati k projektu dodává: „Mám rád kontrast, který vzniká mezi exteriérem a interiérem, kde se vesnická architektura setkává s klasickou architekturou. Líbí se mi nalézání duality věcí - myslím si, že to přidává stavbám na poezii.“