Dům pro dva mládence
Stavba stojí uprostřed svažité ovocné zahrady, jejíž přirozený stav architekt v maximální míře ponechal. Nad suterénem s hospodářským zázemím spočívá přízemí, jemuž dominuje velký obytný prostor, otevřený širokými prosklenými dveřmi do zahrady. Patro vyplňují po stranách dvě ložnice a uprostřed společný pokoj, jímž se vcházelo na balkon v celé šíři jižního a východního průčelí. Střešní patro obsahuje zimní zahradu s voliérou, sprchu a otevřenou terasu pro gymnastiku. Název domu zvolil sám projektant, neboť jej obýval se svým rovněž svobodným bratrem Mořicem. Stejně originální je i skladba domu, odpovídající životnímu stylu a zálibám architekta. Eisler byl náruživým sportovcem - lyžařem, tenistou, plavcem a boxerem, ale hrál i na flétnu a jeho celoživotním koníčkem byla botanika a zoologie. Ve skleníku pěstoval kaktusy, v teráriu zahradního domu aligátora a chameleona, ve voliéře domu papoušky a měl také několik kokršpanělů. Otto Eisler se v počátcích své privátní architektonické praxe uplatňoval ponejvíce jako zahradní architekt, jenž navrhl zahrady u většiny Wiesnerových brněnských vil. Spolupráce s Wiesnerem vyplývala mimo jiné z Eislerova židovského původu i z toho, že jeho bratři vlastnili stavební podniky, které realizovaly řadu Wiesnerových staveb. V roce 1919 založil Artur Eisler firmu A. Eisler, podnikatelství staveb a roku 1922 zahájil Hugo Eisler činnost Dřevařských stavebních podniků. V roce 1930 vstoupil Otto kapitálově do Arturova podniku a jeho další projekční aktivita se pak odehrávala převážně ve službách rodinné firmy, což se projevovalo užíváním typizovaných stavebních konstrukcí a detailů.
prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc.
Představitel židovské skupiny brněnských moderních architektů Otto Eisler navrhl dům pro sebe a svého bratra Mořice.
Poněkud nezvyklý stavební program vycházející z užívání stavby oběma bratry se odrážel v řešení ložnicového patra. Na něm byla k oběma štítům umístěna ložnice propojená dveřmi s kuřáckým pokojem situovaným ve středu dispozice. Motivem domu se tak stalo napětí vzniklé porušením symetrického rozvrhu hlavní jižní fasády, a to osmidílnými ocelovými skládacími dveřmi.
Dům je navržen jako zděný dvoutrakt, rovněž má přímé schodiště podél severní fasády a temně cihlově červenou barvu omítky.
Luxusní zahrada (navržená taktéž O. Eislerem) obsahovala kromě tenisového kurtu i dům zahradníka s teráriem pro aligátora a chameleona. Na pozemku rovněž žily laně.
Ve 30. letech 20. století v domě pobývali během svých vystoupení v Brně Voskovec s Werichem, po útěku z nacistického Německa T. T. Heine a v roce 1930 i Philip Johnson, který dům roku 1932 zařadil na slavnou newyorskou výstavu The International Style.
Rodinná firma Eislerových (Artur a Mořic Eisler Podnikatelství staveb - do které roku 1930 kapitálově vstoupil také Otto Eisler) koupila část pisáreckého svahu od augustiniánského kláštera na Starém Brně a tyto pozemky nabízela židovským stavebníkům.
prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc.
Představitel židovské skupiny brněnských moderních architektů Otto Eisler navrhl dům pro sebe a svého bratra Mořice.
Poněkud nezvyklý stavební program vycházející z užívání stavby oběma bratry se odrážel v řešení ložnicového patra. Na něm byla k oběma štítům umístěna ložnice propojená dveřmi s kuřáckým pokojem situovaným ve středu dispozice. Motivem domu se tak stalo napětí vzniklé porušením symetrického rozvrhu hlavní jižní fasády, a to osmidílnými ocelovými skládacími dveřmi.
Dům je navržen jako zděný dvoutrakt, rovněž má přímé schodiště podél severní fasády a temně cihlově červenou barvu omítky.
Luxusní zahrada (navržená taktéž O. Eislerem) obsahovala kromě tenisového kurtu i dům zahradníka s teráriem pro aligátora a chameleona. Na pozemku rovněž žily laně.
Ve 30. letech 20. století v domě pobývali během svých vystoupení v Brně Voskovec s Werichem, po útěku z nacistického Německa T. T. Heine a v roce 1930 i Philip Johnson, který dům roku 1932 zařadil na slavnou newyorskou výstavu The International Style.
Rodinná firma Eislerových (Artur a Mořic Eisler Podnikatelství staveb - do které roku 1930 kapitálově vstoupil také Otto Eisler) koupila část pisáreckého svahu od augustiniánského kláštera na Starém Brně a tyto pozemky nabízela židovským stavebníkům.
0 komentářů
přidat komentář
