|
foto: Cristobal Palma |
Dům stojí uprostřed nedávno dokončené příměstské zástavby, která by se mohla nacházet kdekoliv jinde. Dům slouží inženýrskému páru a jejich dvěma dětem. Dům je založen na čtvercovém půdorysu, který je dál nepravidelně rozdělen na menší čtverce a jehož středem prochází přes všechna čtyři podlaží kruhové schodiště.
Čtvercové místnosti od sebe výškově oddělují 4 schodišťové stupně (překonávající výšku 70 cm). Schodiště je umístěno na průsečíku obytných stěn rozdělujících interiér domu. Na schodiště je přímý vstup z rohů jednotlivých místností. Schodiště kontinuálně probíhá domem bez potřeby dodatečné podesty.
K přechodu mezi místnostmi existují dvě cesty: schodiště, které slouží jako diagonální zkratka protínající rohy, a pozvolnější cesta spojující středy sousedících místností. Ve výsledku se v domě nachází dvanáct různých výškových úrovní, kde se jedna otočka o 360º rovná překonání výšky celého podlaží. Stoupající pořadí místností určuje stupeň soukromí a vzájemné provázání mezi funkcemi, které sahají od kuchyně se dvěma jídelnami v přízemí až po ložnice a studovnu na samém vrcholu domu. Toto rozvrstvení domu vede k aktivaci určitých místností v závislosti na denní době a interakci rodinných příslušníků prostřednictvím centrálního schodiště.
S výjimkou soklu, do něhož se opírá zemina ze zvýšené zahrady za domem, je zbytek domu dřevěný a konstrukčně se váže k mohutnému centrálnímu schodišti tvořeného čtyřmi železobetonovými sloupy probíhajícími na výšku celého domu. V přízemí se střed schodiště shoduje s úhlopříčným vstupem do domu.
Uvnitř domu tvoří výsledný dojem skladba dvou prvků: předimenzovaný sloup centrálního schodiště s patrnými otisky po lešení a hrubým výrazem téměř provizorního lešení a dřevěný obklad místností z opracovaných svislých latí. Vnější fasádu tvoří horizontální laťování s odvětráváním a pevně zasklená okna s tenkým rámem zalícovaným ve fasádě.
Pezo von Ellrichshausen