Dům Blejec

Když jsme dorazili k rodinnému domu ve vesnici Črnuče na okraji Lublaně, okamžitě mi naskočil obraz vily pro manžele Pszczolkovi. Paralelu neshledávám ve formě, konstrukci ani použitém materiálu, ale v silném výrazu soudobého bydlení, odvaze stavebníka, kvalitě architektů a také spoustě dětských hraček roztroušených po domě i na trávníku kolem. Pan Gašper Blejc měl navíc šťastnější ruku při volbě pozemku. Dům sice stojí v podobně neutěšeném prostředí se sousedy bez vkusu, ale lublaňský dům zachránila nedaleká příroda a také jednoduchý princip dvou podélných oken, kde jedno přivádí sluneční světlo a zároveň chrání před pohledy zvědavých sousedů a druhé okno se velkoryse otevírá uklidňujícím pohledům do lesa. (pš)

Dům leží na severním předměstí Lublaně. Jeho okolí tvoří nepříliš kvalitní rodinné domy, z nichž většina byla postavena v 60. letech bez stavebního povolení. Na okraji sídliště si klient koupil poslední dostupný pozemek o velmi malé rozloze (500m²) s výhledem do lesa na severní straně.
Hlavním mottem projektu se stalo 'zprostředkování' – dům se měl stát prostředníkem mezi chaotickou anonymní předmětskou zástavbou a přírodním okolím.
Dům je koncipován jako standardní atriovým typ tvořený dvěma křídly 'rámujícími' prostor zahrady. Křídla jsou rozdělena do dvou úrovní, aby šlo vložit krytá parkovací stání pod obytnou část domu. Umístěním domu skoro k okraji pozemku a zvýšením úrovně zahrady byla eliminována potřeba vytvářet kolem malého pozemku plot.
Klasické 'rozdělení' domu na společenskou a klidovou část je v tomto případě obráceno tak, že se ložnice nachází v přízemí. Klidovou část tvoří ložnice a koupelny pro děti a rodiče. Pokoje, které jsou navrženy jako minimální buňky, mohou být mezi sebou pomocí posuvných skládacích panelů vzájemně propojeny, podobně jako je tomu u japonského domu, kde nejsou hranice mezi jednotlivými částmi jasně čitelné. Všechny tyto prostory se otvírají do široké chodby sloužící jako pracovna. Plocha společného pracovního stolu za oknem plynule navazuje na zvýšenou rovinu venkovního trávníku.
Hlavní obytná část domu je zvednutá nad terén, odkud nabízí panoramatický výhled do blízkého lesa na severu. Podélné okno na jižní straně bylo posunuto o dva metry nad úroveň podlahy, aby umožnilo proniknout slunci do místnosti, ale zároveň omezilo možnosti pohledů z okolních domů. Obytná část je navržena jako 'most' klenoucí se přes parkovací stání v přízemí. Typologicky se jedná o velmi úzký a dlouhý otevřený prostor loftového typu, který kontrastuje s uzavřeností a drobným rozškatulkováním ložnicové části. Z obývacího pokoje se stal 'zprostředkovatel' podobný periskopu, který z jižní strany zachycuje sluneční paprsky a na severu rámuje výhled do lesa.
Materiály: celý dům je svisle obložen modřínovými latěmi, včetně šikmé střechy a venkovní terasy. Jedinou výjimku tvoří čtyři rozměrná okna obsahující otvory pro větrání i pevně zasklené části. Kovová okna byla vyrobena na zakázku a mají zapuštěné rámy.