DOK Nordbeans
Stavba je umístěna v oblasti zanedbané účelové zástavby. Její ambicí je navrátit do lokality občanský život a kultivovat ji tak, aby se stala veřejným prostranstvím. Tím se stává kontrapunktem k celkově účelovému rázu lokality – namísto pouhého projíždění vytváří v Liberci nové místo, kde se zastavit. Svou roli v tom hraje i prvek překvapení, protože stavba se zcela vymyká dosavadnímu kontextu lokality. Stavební záměr se přitom uskutečnil v součinnosti hlavního investora i majitele objektu. I zde je tedy propojen pozitivní prvek mísení veřejného a soukromého zájmu.
Objekt má charakter zcela účelové stavby drážního skladiště typické pro nádražní prostředí. Skladiště čp. 431 se nachází jihovýchodně od výpravní budovy železniční stanice Liberec z roku 1859, postavené původně podle projektu Franze Riesemanna a radikálně přestavěné v letech 1904–1906 Ludwigem Schmidllem a Josefem Ungerem. Soubor objektů libereckého nádraží je pomyslným hřebenem hráze, která půlí Liberec na dva. Dřevostavba 14 m široká je součástí linie doků, rozdělené na úseky kolem 35 m, které se postupně znovu osídlují a proměňují podle jednotlivých uživatelů. Současným majitelem skladiště jsou České dráhy. V roce 2017 byla spol. NORDBEANS s.r.o. iniciována proměna objektu na pražírnu kávy s kavárnou a obchodem. Samotná přestavba proběhla v letech 2019–2020, kolaudována byla 31. 7. 2020. Původní návrh počítal s několika drobnými vestavbami různých funkcí, pražení, pečení, mražení, ruch byznysu, chuť udělat si radost, které ale v průběhu navrhování samovolně rostly a prolínaly se až vyplnily celou halu. Tento dynamický vývoj je leitmotivem výsledného řešení. Vložené objemy se vůči sobě navzájem vymezují, zároveň však po sobě pokukují a otevírají se průhledy. Ať se podíváte odkudkoliv kamkoliv, vidíte většinou dovnitř něčeho a skrz to ještě někam dál. Tato interiérová hra do sebe vtahuje i okolní svět, kolejiště, ruch dálnice, chuť se někam vypravit, město dole i hory na obzoru. Bohaté pohledy, které se v duchu skládají do příběhů.
Rekonstrukce byla realizována citlivě se zachováním vybraných původních prvků (např. hřeby a háky), které se v novém kontextu stávají prvky pohledovými. Trvalá udržitelnost není řešena jen v rámci stavby, ale i v rámci lokality jako celku – nový podnikatelský záměr umožňuje zcela novou práci s lokalitou, byť je její stavební ráz zachován. Ekologické souvislosti reprezentuje všudypřítomný prvek kolejové dopravy, která dotváří atmosféru jak kavárenského podniku, tak kancelářských prostor v horním podlaží. Oba principy se také odrážejí v samotném podnikání investora, který přímým obchodem s pěstiteli kávy přispívá k udržitelnosti její produkce a rozvoji biodiverzity – rodinná firma z Liberce představuje ve stavebním objektu příběhy pěstitelů ze tří kontinentů světa.
Architektonický koncept pracoval s materiály, které se hodí k neokázalosti původního objektu, se dřevem a se sklolaminátem. Vizuální identita klienta, NORDBEANS, je založená na motivech severské krajiny. Tvarosloví přilnulo k šikmým vzpěrám konstrukce krovu, pojmenovalo je modrozelenými horami a ledovcem, dvěma hlavními dominantami. Mezi nimi je už jen zimní nebe, ale dok přece jen nebyl dost vysoký, aby hvězdy byly vzdálené, a tak se souhvězdí míhají namačkaná pod jednou střechou. Rekonstrukce zahrnovala sanaci spodní stavby hrázděného dřevěného objektu, náhradu podlahových trámů tvrdou podlahou, vytvoření tepelně izolační vestavby a přizpůsobení interiéru nové funkci, při zachování všech původních prvků nosné konstrukce, ale i vnějšího vzhledu, typického pro původní funkci skladu.
Objekt má charakter zcela účelové stavby drážního skladiště typické pro nádražní prostředí. Skladiště čp. 431 se nachází jihovýchodně od výpravní budovy železniční stanice Liberec z roku 1859, postavené původně podle projektu Franze Riesemanna a radikálně přestavěné v letech 1904–1906 Ludwigem Schmidllem a Josefem Ungerem. Soubor objektů libereckého nádraží je pomyslným hřebenem hráze, která půlí Liberec na dva. Dřevostavba 14 m široká je součástí linie doků, rozdělené na úseky kolem 35 m, které se postupně znovu osídlují a proměňují podle jednotlivých uživatelů. Současným majitelem skladiště jsou České dráhy. V roce 2017 byla spol. NORDBEANS s.r.o. iniciována proměna objektu na pražírnu kávy s kavárnou a obchodem. Samotná přestavba proběhla v letech 2019–2020, kolaudována byla 31. 7. 2020. Původní návrh počítal s několika drobnými vestavbami různých funkcí, pražení, pečení, mražení, ruch byznysu, chuť udělat si radost, které ale v průběhu navrhování samovolně rostly a prolínaly se až vyplnily celou halu. Tento dynamický vývoj je leitmotivem výsledného řešení. Vložené objemy se vůči sobě navzájem vymezují, zároveň však po sobě pokukují a otevírají se průhledy. Ať se podíváte odkudkoliv kamkoliv, vidíte většinou dovnitř něčeho a skrz to ještě někam dál. Tato interiérová hra do sebe vtahuje i okolní svět, kolejiště, ruch dálnice, chuť se někam vypravit, město dole i hory na obzoru. Bohaté pohledy, které se v duchu skládají do příběhů.
Rekonstrukce byla realizována citlivě se zachováním vybraných původních prvků (např. hřeby a háky), které se v novém kontextu stávají prvky pohledovými. Trvalá udržitelnost není řešena jen v rámci stavby, ale i v rámci lokality jako celku – nový podnikatelský záměr umožňuje zcela novou práci s lokalitou, byť je její stavební ráz zachován. Ekologické souvislosti reprezentuje všudypřítomný prvek kolejové dopravy, která dotváří atmosféru jak kavárenského podniku, tak kancelářských prostor v horním podlaží. Oba principy se také odrážejí v samotném podnikání investora, který přímým obchodem s pěstiteli kávy přispívá k udržitelnosti její produkce a rozvoji biodiverzity – rodinná firma z Liberce představuje ve stavebním objektu příběhy pěstitelů ze tří kontinentů světa.
Architektonický koncept pracoval s materiály, které se hodí k neokázalosti původního objektu, se dřevem a se sklolaminátem. Vizuální identita klienta, NORDBEANS, je založená na motivech severské krajiny. Tvarosloví přilnulo k šikmým vzpěrám konstrukce krovu, pojmenovalo je modrozelenými horami a ledovcem, dvěma hlavními dominantami. Mezi nimi je už jen zimní nebe, ale dok přece jen nebyl dost vysoký, aby hvězdy byly vzdálené, a tak se souhvězdí míhají namačkaná pod jednou střechou. Rekonstrukce zahrnovala sanaci spodní stavby hrázděného dřevěného objektu, náhradu podlahových trámů tvrdou podlahou, vytvoření tepelně izolační vestavby a přizpůsobení interiéru nové funkci, při zachování všech původních prvků nosné konstrukce, ale i vnějšího vzhledu, typického pro původní funkci skladu.
ANUK architekti
0 komentářů
přidat komentář
