Na adresu Ericka van Egeraata nepadlo na stránkách ArchiWebu moc pochvalných slov. Oprávněnost našich pochybností byla nedávno stvrzena jeho komplexem v pražské Bubenči. Bez jakéhokoliv vnějšího impulsu bych rád vyzvedl stavbu a ideje, které si na něm vážím. Jeho byty jsou prostorné a velkorysé. Český trend výhradního budování garsonek a malometrážních bytů se v budoucnosti vymstí celé společnosti. Gaussova křivka by měla fungovat všude. Zatím se profil nabídky bytů podobá spíše pyramidě potravinového řetězce.
Egeraatova "žehlička" zajímavě vyplnila nesnadně zastavitelnou parcelu dvanácti nadstandardně vybavenými byty. Dům stojí v amsterdamské městské části Dapperbuurt naproti antropologického museu a přes kanál ležícímu Het Oosten od
Stevena Holla v historické zástavbě bytových domů z 19.století. Přízemí vyplňuje pronajímatelná komerční plocha a výtah do suterénních garáží nájemníků. Podle architekta je směsice horizontálního a vertikálního členění fasád odpovědí na stávající okolní budovy z 19. století. Kombinací dřeva, kamenného obkladu a hliníku docílil rozbití dlouhé fasády a udělal fasádu plastičtější. Nejjasnějším důkazem hravosti je prominentní nároží, které se v průběhu dne a počasí neustále proměňuje. Do bytů se vchází z několika lobby, aby odpadly dlouhé chodby a umožnily co největší prosvětlení vnitřních dispozicí bytů.