Condominium Trnovski Pristan

Kondominium je dvoupatrový nájemní dům s patnácti individuálně navrženými byty, vstupní lobby, vnitřní zimní zahradou a venkovním letním atriem. Základní hmota domu je nazrušena, rozdělena a nemonolitická, což usnadnilo osvětlení všech bytů a větší propojení interiéru s vnějškem za pomoci teras, vykonzolovaných balkonů a zimních zahrad. Rozčleňování hlavního objemu stavby pokračuje v nepravidelném rytmu balkonů, které vyčnívají daleko od stavby směrem do zahrady. Dělení dosahuje svého vrcholu v kompozici fasády, kterou tvoří vícebarevná mozaika z keramických dlaždic a naddimenzované černé kovové rámy lemující okna a balkonové dveře z pomerančovníku. Výsledný požadovaný efekt fasád obytné stavby známé jako Kondominium Trnovski pristan byl docílen za pomocí techniky pixelizace: zamýšleli jsme totiž vytvořit něco, co by se na první letmý pohled mohlo zdát jako za hranicí běžné představivosti. V očích pozorovatele jsme posunuli vnímání ve velikosti stavby (to je proč Vám stavba zpočátku připadá něčím neznámá) a zároveň se pokoušíme zavést úplně nově se rodící vztah mezi stavbou a jejím bezprostředním okolím. Velké okenní otvory se svými širokými černými rámy jsou mezi sebou vzájemně propojeny a vytvářejí tak něco, co se může jevit jako důležitá součást konstrukce budovy. Vypadá to, jakoby vzájemně spojená okna defragmentovala hmotu stavby a zároveň tvořila podpůrnou část domu, což se samozřejmě nesmysl. Mezi tuto těžkou strukturu okenních rámů jsme natáhli lehkou membránu zhotovenou z keramických dlaždic tak, aby pixelizace změkčila okraje mezi tmavými okny a jasnou, světlou keramickou clonou. Ve dne, kdy se sluneční světlo odráží od oken, působí skleněné plochy také tmavě. Černé pixely keramických dlaždic zjemňují okraje oken a vážou je ke světlé keramické membráně. Při vzdáleném pohledu na stavbu se účinek ještě zvětší. Světlé pixely (většinou žluté) keramických dlaždic znovu obnovují dialog s “přirozenými pixely“ tvořenými z vrbových listů a zbývající zelení podél nábřeží. Tímto způsobem se tzv. “dům mlok“ adaptuje do svého okolí a současně vytváří nový kontext.