Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Dle meho nazoru se jedna o zajimavou architekturu, nicmene jako problem spatruji energetickou narocnost budovy. Zajimavy by byl pohled do Prukazu energeticke narocnosti budovy, nebo jinych vypoctu, stejne tak do skladeb konstrukci a reseni detailu.
Z pohledu na fotografie mam zato, ze tato budouva je extremne energeticky narocna se spoustou spatne resitelnych tepelnych mostu s tim, ze nektere mistnosti jsou ochlazovany dokonce ze 4-5 stran, coz je horsi vysledek nez u rodinneho domu. Predpokladam ze ve stavbe neni instalovano rizene vetrani s rekuperaci - znamenalo by to tedy v praxi, ze bezny uzivatel neni schopen vetrat tak, jak je predpokladano vypoctem a v mistech tepelnych mostu nebo nevetranych mistech hrozi vlhkost a plisne? Celkova financni narocnost za nekvalitni vnitrni prostredi tu uz byla zminena.
Jde myslim o celkem vaznou vec, nebot hlavni cena OA dava verejnosti signal o tom, jaka architektura je dnes dle odborniku, kteri veci "rozumi", kvalitni. Za posledni roky jsou bohuzel ocenovany sice pekne, zato uz mene funkcni stavby. Jmenuji napriklad radove domy v Rudniku (behem nekolika let se musely kompletne rekonstruovat) nebo ekocentrum Slunakov (zalozeni stavby v zaplavovem uzemi s drevenymi konstrukcemi pod zemi) nebo NTK (v lete prehrivani, nebo stazene zaluzie a tma v interieru, ztracena prilezitost pro pasivni dum, i kdyz autori znovu a znovu prezentuji stavbu jako ekologickou) - oboji Projektil.
Osobne bych se primlouval za to, aby budovy byly ocenovany po cca 3-5 letech provozu a teprve po zpetne vazbe uzivatelu. Z praxe vim, jak je snadne navrhnout libivou stavbu, ale o co obtiznejsi uvazovat dopredu v horizontech desetileti.