Bytový dům Gradaška

Bytový dům Gradaška leží jižně od bývalých městských hradeb v lublaňské čtvrti Krakovo. Ve středověku tato osada sloužila k zásobování nedalekého kláštera čerstvými potravinami. V historii území procházelo jen nepatrnými proměnami, dokázalo si tak uchovat svoji kompaktnost a díky tomu je dnes celé pod ochranou rukou památkářů. Vedle starousedlíků místo přitahovalo také umělce a společnost nonkonformní lidí. Bez větší úhony přečkalo i období Titova režimu - jugoslávští architekti postavili novodobou městskou hradbu z paneláků až daleko za Krakovem. Po osamostatnění Slovinska si začali hodnoty tohoto území uvědomovat také finančníci a developeré. Vedle kultivované transformace - Aleš Vodopivec si pro sebe velice citlivě zrekonstruoval jeden z řadových domů a architektonická dvojice Aljoša Dekleva s Tinou Gregorić opět pro svoje potřeby navrhli dům XXS dokonale ctící tvar předchozí stavby - se tu souběžně probíhá mnoho vlastnoručních rekonstrukcí, nástaveb a dostaveb. Z kýčovité podoby opraveného starého domku a před ním zaparkované limuzíny lze vysledovat první příklady přistěhování se bohatých lidí.
Místo se zahušťuje, ale pořád tu zbývá spousta volných pozemků, které místním usedlíkům slouží jako zeleninová políčka v těsné blízkosti městského centra. Právě tyto lukrativní záhony nedají mnoha stavěníchtivým osobám spát. Gradaška je proto svým způsobem precedens, který odstartoval developerské aktivity v lublaňské čtvrti Krakovo. Při první návštěvě převážily negativní pocity. Po načerpání vesnické atmosféry místa mi sem dům z mnoha důvodů nezapadal. Čtyřpodlažní dům se dvanácti mezonetovými byty o rozloze 90-350 m² a 39 místy pro zaparkování není typologií, která by do této části města bezproblémově zapadala. Současně se lze divit lidem, kteří nemají ze svých draze pořízených bytů adekvátní výhled. Na fotografii zachycující situaci před postavením domu Gradaška, lze spatřit přibližně stejně velké hospodářské budovy, které okupovaly pozemek stejně nekompromisně. V tomto ohledu nový bytový dům výrazně zlepšil kvalitu daného místa, zda-li prospěl také Krakovu, už není tak jednoznačné.

Velikost, umístění, tvar a prostorová organizace bytového domu Gradaška přehodnocuje všechny sousední, téměř vesnicky vyhlížející stavby. Je to nezávislá stavba. Dvanáct různých a individuálních bytů uvnitř.
Bytové jednotky jsou situovány v jednom podlaží nebo skrze-podlaží. Hlavní obytná místnost je vždy rozdělena na jeden a půl, nebo dvě podlaží. Svislé uspořádání těchto bytů je tím zvýrazněné, kromě ve volné plochy přízemí bytu a velkých skleněné ploch, tak určuje stavbě městský, až metropolitní charakter. Byty formují jednotnou kompozici, podobající se trojrozměrnému tetrisu.
Fasáda je řešena ze tří různých materiálů: kamenný obklad, který opisuje hlavní kontury jednotlivých bytů, kombinace panelů z reflexního a průhledného skla buď odrážejí okolní zástavbu do bytu nebo odhalují interiér bytu do okolí.

Sadar Vuga arhitekti