Tento Sizův návrh na zástavbu nároží městského bloku v berlínské čtvrti Kreuzberg vznikl v rámci mezinárodního projektu IBA. Tvoří jej 46 bytů, z nichž deset slouží seniorům. V přízemí domu je pak restaurace a obchod. Projekt od počátku doprovázely spory, na něž musel Siza reagovat řadou pozměňujících návrhů: stavba byla navýšena o jedno podlaží, fasáda musela být zjednodušena, ale nejvíce změn se dotklo vnitřní dispozice. Kvůli splnění závazných předpisů o sociálním bydlení se muselo na jedno poschodí namísto plánovaných čtyřech velkých bytů vejít sedm malých bytů a počet schodišť byl snížen ze čtyř na dvě. Autoři se také museli zříci plánovaného sociálního zázemí s klubem seniorů. Přes všechny tyto zásahy se podařilo vytvořit architekturu, která citlivě zapadá do stávající struktury aniž by však slevovala ze svého zamýšleného vzhledu. Jedním z dokladů, jak přísným připomínkováním úřadů musela budova projít, je uniformní fasáda s téměř brutálním okenním rastrem, který se Sizovi podařilo zachránit lehce zakřiveným tvarem a povytaženou atikou na nároží. Z nápisu Bonjour Tristesse“, kterým se architekti původně vtipně trefovali do neutěšeného rastru oken se nyní stal oficiální název této nárožní stavby.