Návrh italského modernisty Luigi Morettiho vyrostl v centru Milána na volném pozemku, který vznikl po spojeneckém bombardování na konci 2. světové války. Komplex budov se nachází podél bulváru Corso Italia nedaleko náměstí Piazza Missori. Řešené území dále vymezují boční ulice Via Rugabella a Sant'Eufemia. Luigi Moretti zde rozvíjí téma víceúčelového areálu zasazeného do historického jádra Milána. Celý projekt se skládá ze čtyř budov, které se vzájemně liší výškou i orientací ke světovým stranám. Budova podél ulice Via Rugabella je třípodlažní; v přízemí jsou obchody a horní dvě patra fungují jako kanceláře. Tento objekt zároveň slouží jako podstavec pro druhou osmipodlažní budovu, která má zužující se tvar vybíhající do bulváru Corso Italia. Původně se plánovalo, že bude sloužit k bydlení, ale již během výstavby se objekt přestavěl na kanceláře. Třetí budova, která se nachází ve vnitrobloku má 12 podlaží, je tak největší a uzavírá celý areál. Poslední budova, která je opět určená kancelářím, má šest podlaží.
Budova vybíhající do Corso Italia se stala symbolickou pro celý komplex, který je navržena tak, aby obytné prostory měly jižní orientaci. Fasády orientované do vnitřního dvora mají vzdušnější uspořádání a jsou osvětleny pásovými okny. Severně orientovaná fasáda do ulice Via Rugabella zůstává uzavřená a s okolím komunikuje pouze úzkými štěrbinami. Trojúhelníkový pozemek významně ovlivnil vzhled celého souboru, kde vnější tvar vzniká v závislosti na oslunění vnitřních prostorů. K výsledným architektonickým kvalitám přispělo použití na svou dobu nejmodernějších materiálů, závěsových stěn a pohyblivých příček, které umožňují značnou flexibilitu vnitřních prostor.