Byt pro architekta a sběratele umění
Ačkoli interiér čtyřpokojového bytu v patře prvorepublikové vily na Vinohradech byl v dobrém stavu, bylo na něm jasně vidět, že je ušitý na míru cizím, předchozím majitelům. S klienty jsme tedy brzy opustili myšlenku drobných intervencí a pustili se do celkové rekonstrukce. Chtěli svému bytu vtisknout svůj vlastní osobitý styl. V bytě “někoho jiného“ by se necítili doma.
Interiér bytu měl umožnit majitelům umístit do něj umělecké a starožitné předměty, knihy, sochy a obrazy. Obývací pokoj byl tedy navržen ve stylu prvorepublikového salónu, předsíň se stala galerií. Práce architekta se zde zaměřila na vytvoření neutrálního pozadí s několika výraznými vestavnými prvky, které reprezentují zálibu klientů v soudobém umění. Ke spolupráci na těchto objektech byli přizváni sochař Vojtěch Trocha a grafik Vojtěch Hrubant.
Jedním z určujících prvků obývacího pokoje se stal krb, který sochařsky ztvárnil Vojtěch Trocha. Hmota krbu se rozbíhá prostřednictvím stylizovaných trámů od vlastního ohniště do okolních stěn až ke stropu. Prostorově odděluje část kuchyně s jídelním stolem od pohodlné obytné části. Nad klidným koutem obývacího pokoje se vznáší stropní kresba Vojtěcha Hrubanta, vytvořená do polí vzniklých mezi odhalenými ocelovými stropními nosníky.
Koupelny jsou řešené jako integrální součást obytné části bytu určená pro relaxaci rodičů i dětí. Tomu odpovídá polozapuštěná vana hlavní koupelny, jejíž nízký sokl může sloužit jako lavice rodičům, kteří dozorují své ratolesti při jejich vodních hrátkách. Stejně tak si zde rodiče vychutnají koupel se sklenkou vína po náročném dni. Tmavý obklad dodává místnosti výjimečnou atmosféru a při tlumeném osvětlení nechává vyniknout podsvětlený kámen.
Spolupráce architektů a obou umělců dala vzniknout ocelovým posuvným dveřím s leptem Vojtěcha Hrubanta, spojujícím předsíň s obývacím pokojem. V předsíni se stala centrálním prvkem masivní betonová lavice Vojtěcha Trochy. Je pravděpodobné, že těmito prvky vybavení bytu nekončí a postupně budou přibývat další umělecké a sběratelské kousky, které bytu dodají nové vrstvy a odstíny.
Materiálové řešení bylo do značné míry předurčeno stávajícími dubovými parketami a vestavným nábytkem z dubové dýhy. Z interiéru naopak zmizely lososové stěrky na stěnách i stropě, mahagonové parkety a mramorový krb. Drobné viditelné prvky jsou nově laděny do neutrální antracitové nebo bílé. Z interiéru také zmizel původní rastr bodovek v podhledu a nahradila je nová nenápadná LED svítidla kombinovaná s výraznějšími závěsnými světly, která dotváří charakter místností. Majitelé bytu tak mohli tyto neutrální kulisy zabydlet dle svého vkusu a experimentovat s kousky nábytku různého stáří, barev i materiálů, které jsou jim blízké.
Interiér bytu měl umožnit majitelům umístit do něj umělecké a starožitné předměty, knihy, sochy a obrazy. Obývací pokoj byl tedy navržen ve stylu prvorepublikového salónu, předsíň se stala galerií. Práce architekta se zde zaměřila na vytvoření neutrálního pozadí s několika výraznými vestavnými prvky, které reprezentují zálibu klientů v soudobém umění. Ke spolupráci na těchto objektech byli přizváni sochař Vojtěch Trocha a grafik Vojtěch Hrubant.
Jedním z určujících prvků obývacího pokoje se stal krb, který sochařsky ztvárnil Vojtěch Trocha. Hmota krbu se rozbíhá prostřednictvím stylizovaných trámů od vlastního ohniště do okolních stěn až ke stropu. Prostorově odděluje část kuchyně s jídelním stolem od pohodlné obytné části. Nad klidným koutem obývacího pokoje se vznáší stropní kresba Vojtěcha Hrubanta, vytvořená do polí vzniklých mezi odhalenými ocelovými stropními nosníky.
Koupelny jsou řešené jako integrální součást obytné části bytu určená pro relaxaci rodičů i dětí. Tomu odpovídá polozapuštěná vana hlavní koupelny, jejíž nízký sokl může sloužit jako lavice rodičům, kteří dozorují své ratolesti při jejich vodních hrátkách. Stejně tak si zde rodiče vychutnají koupel se sklenkou vína po náročném dni. Tmavý obklad dodává místnosti výjimečnou atmosféru a při tlumeném osvětlení nechává vyniknout podsvětlený kámen.
Spolupráce architektů a obou umělců dala vzniknout ocelovým posuvným dveřím s leptem Vojtěcha Hrubanta, spojujícím předsíň s obývacím pokojem. V předsíni se stala centrálním prvkem masivní betonová lavice Vojtěcha Trochy. Je pravděpodobné, že těmito prvky vybavení bytu nekončí a postupně budou přibývat další umělecké a sběratelské kousky, které bytu dodají nové vrstvy a odstíny.
Materiálové řešení bylo do značné míry předurčeno stávajícími dubovými parketami a vestavným nábytkem z dubové dýhy. Z interiéru naopak zmizely lososové stěrky na stěnách i stropě, mahagonové parkety a mramorový krb. Drobné viditelné prvky jsou nově laděny do neutrální antracitové nebo bílé. Z interiéru také zmizel původní rastr bodovek v podhledu a nahradila je nová nenápadná LED svítidla kombinovaná s výraznějšími závěsnými světly, která dotváří charakter místností. Majitelé bytu tak mohli tyto neutrální kulisy zabydlet dle svého vkusu a experimentovat s kousky nábytku různého stáří, barev i materiálů, které jsou jim blízké.
COLLARCH
0 komentářů
přidat komentář
