Blavatnik Building (býv. Switch House)

Umělecká galerie Tate Modern, otevřená v roce 2000, změnila zásadně obraz Londýna. Její aktivita má dopad na lokální urbanistický rozvoj čtvrtí South Bank a Southwark, stejně tak má zásadní vliv na umělecký, kulturní a společenský život metropole. Nová přístavba Tate Modern tyto trendy umocnila. Díky novému vstupu do galerie z jihu, stejně jako vytvoření severojižní pasáže přes stávající galerii a turbínovou halu, se rozšířil veřejný prostor z nábřeží Temže na nové náměstí u Sumner Street a dál do ulic jižního Londýna.

Tate Modern je nejnavštěvovanějším muzeem současného umění na světě. Důvodem pro jeho rozšíření bylo vytvoření nového modelu muzea, které plně integruje zobrazovací, výukové a sociální funkce. Nový model měl posílit vztahy mezi institucí a městem.

Architektům se ve spolupráci se zaměstnanci Tate podařilo skloubit pestrý stavební program do jednoho stavebního celku pyramidálního tvaru. V potaz museli vzít urbanistické podmínky lokality a historicky cenné nádrže na olej v podzemí. Nová přístavba stojí nad trojlístkem podzemních tanků, což znamenalo komplikace v návrhu konstrukčního řešení. Podzemní nádrže jsou jednak základem konstrukce, ale v celém hierarchickém uspořádání i výchozím bodem pro kurátorské a ideové přístupy, které by měly být permanentně přehodnocovány tak, aby reagovaly na potřeby současného muzea v 21. století. Tyto nové přístupy vyžadují rozmanité portfolio výstavních sálů, od velkých po nejmenší, s pravidelnými i nepravidelnými tvary, stejně jako místnosti pro stále populárnější vzdělávací aktivity.

Přístavba galerie znamená jednak zdvojnásobení prostor Tate Modern, jednak vytvoření rozmanitějších prostor určených pro relaxaci a reflexi, tvoření a dělání, skupinové kurzy a individuální studium. Tyto prostory jsou v budově rozmístěny kolem velkorysého vertikálního komunikačního jádra. Tak jako je pro první fázi rekonstrukce elektrárny typické horizontální uspořádání, pro fázi přístavby je příznačná vertikální orientace.

Architekti se snažili, aby byla nová přístavba vidět od hlavního přístupu ze severu. Pyramidální Switch House je dobře viditelný z protějšího břehu Temže, ale současně kompozičně neohrožuje stávající dominantu ikonického komína bývalé elektrárny. Začlenění přístavby do panoramatu města bylo zásadní, stejně jako přirozená orientace návštěvníků uvnitř i v okolí budovy.

Vnější výraz původní budovy a nové přístavby je téměř totožný díky stejnému odstínu cihelného obkladu. Obě části mají navodit dojem společně fungujícího organismu. Obvodový plášť přístavby je rafinovaně perforovaný, aby mohly v interiéru vznikat v průběhu dne zajímavé světlené efekty a v noci se budova rozzářila. Cihly na fasádě dávají přístavbě vhodnější měřítko. Perforace odlehčuje vnější plášť a hmotné cihly působí netradičně jako ornamentální závoj na železobetonovém skeletu budovy. Vodorovné zářezy pásových oken a lodžií odhalují pozorovateli vnitřní využití budovy.

---

Pracovní název přístavby "Switch House" byl zhruba po roce provozu změněn na "Blavatnik Building". Stalo se tak na základě Blavatnikova sponzorského daru, který bezprecedentně patří mezi největší v historii Tate. Rodák z Oděsy, Len Blavatnik, emigroval v roce 1978 do USA, získal americké i britské občanství a v roce 2015 byl vyhlášen nejbohatším mužem v Británii. Jeho jmění se tehdy odhadovalo na 17,1 miliard liber. Dar Blavatnik Family Foundation ve výši 260 milionů liber umožnil přístavbu Tate dokončit.