4 komentáře
a
honzaw
| 24.09.05 08:43
kdo umi ten umi!!!
vzhuru do slavonic
Na pravou míru
LIbor Karásek, Slavonice
| 26.11.06 11:31
Dobrý den, dočetl jsem se ve Vašem článku naprostý nesmysl a rád bych jej uvedl na pravou míru... napsal jste:

Tento mistr kloboučnický byl i posledním německým majitelem domu. Sám němec měl však českou ženu, a tak jako jeden z mála zůstal ve městě i po roce 1945. Nevydržel však dlouho, s novou situací se nedokázal vyrovnat, tak dům prodal a odstěhoval se s rodinou do vnitrozemí. Dalším majitelem byl pan Kostroun, bydlel v domě někdy do poloviny sedmdesátých let, pak však neodolal pohodlí panelových stěn a ústředního topení a dům zůstal téměř 16 let opuštěný.

Skutečnost byla ale "poněkud" jiná :
Počátkem října roku 1938 se Slavonice staly součástí okresu Waidhofen.V říjnu roku 1938 vyhotovila slavonická radnice na úřední příkaz z Waidhofenu, pod který Slavonice připadaly, seznam všech slavonických Židů. Tento seznam je datován 20. říjnem 1938 a je na něm zapsáno 33 jmen. Pět z nich bylo označeno křížky na znamení smrti dotyčných Židů, což znamená, že ve městě bezprostředně po obsazení německými okupanty bydlelo 28 Židů. Většina z nich přešla do vnitrozemí a různými transporty z celých Čech - např. transportem AA1 z Prahy dne 2. 7. 1942 byli do Terezína odvezeni Alois Alolina se ženou Gertrudou, v brněnském transportu Ai z 8. 4. 1942 byl další slavonický občas Viktor Zimmer, další šli v transportech z Pardubic nebo Třebíče. Tímto způsobem byli odvezeni do Terezína a dalších vyhlazovacích a koncentračních táborů, svoji smrt našli tito lidé v Osvětimi, Lublinu či Izbici

Viktor Zimmer (nar. 24. 6. 1895) zemřel v Majdanku 14. 7. 1942

Jeho manželka si vzala později p. Kostrouna.

Nevím od kterého "inrofmovaného" zdroje jste čerpal to, co jste napsal... příště si prosím informace lépe ověřte, Váš článek by se mohl i dosti necitlivě dotknout žijících členů této rodiny...
Díky za informaci
Petr Hnátek
| 23.07.08 08:23
Sudetoněmecká historiografie, zatížená nacistickými reminiscencemi, má u nás velmi silnou lobby. Bohužel na její "ušlechtilé" řeči se chytla řada intelektuálů a vzdělaných lidí.
Vzpomínka na paní Zimmerovou
Zdeněk Žampa
| 31.07.12 11:09
Paní Ziimerová zůstala v domě č.p. 90 (bolševici v 70. letech v rámci smetení historické návaznosti přečíslovali historický střed města a tedy dnes 528) se dvěma dcerami Eleonorou (?) a Editou. Edita si vzala za muže vojáka - pana Kostrouna. Od Viktora Kostrouna - jeho syna - jsem v roce 1988 kupoval na svoje jméno celý objekt. Tehdy pracoval jako šéf baru v hotelu Golf v Mariánských Lázních. Pan Kostrou st. i syn Viktor je již po smrti. BESÍDKA žije.
Peníze nás dávalo dohromady SEDM SKLEPOVSKÝCH STATEČNÝCH + MANŽELKA NÁRODŮ Gena. Do té doby jsme byli všichni díky té oplocence okolo našeho státu NEJDÁL V KREDENCI. A to už je jiná historie.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.

Více staveb od Roman Koucký architektonická kancelář