Autobusové nádraží Campanha
TIC - Terminal Intermodal de Campanhã
Řešené území ze severu ohraničují dvě linie, které vedou podél železniční trati. Tyto linie jasně vymezují vlakové nádraží a pomáhají vyřešit složitou morfologii. Nově navržené lineární cesty jsou prvním krokem k opětovnému propojení rozdělených výškových úrovní. Nejdelší linie zavádí jasný řád a zároveň pomáhá území zorganizovat. Jediným gestem se vypořádává se všemi komplikacemi a pomáhá místo sjednotit.
Mezi těmito dvěma lineárními prvky je vměstnán celý stavební program autobusového nádraží:
U "východní brány" do města vznikl velký podzemní hangár trojúhelníkového tvaru, kde pod železobetonovou konstrukcí parkují autobusy i osobní automobily, čímž je odkloněn jejich vjezd do centra města.
Projekt nahlíží na řešené území v širším kontextu a komplexnosti. Terminál je navržen jako lineární infrastruktura, která definuje hranice nádraží a současně vytváří novou morfologii.
Projekt
Programové uspořádání vychází z jednoduché myšlenky.
S ohledem k funkční i provozní náročnost je celý návrh "linearizován" a začleněn do pravidelného rastru.
V podzemní úrovni jsou umístěny všechny plochy spojené s pohybem a parkováním vozidel: velký krytý prostor, který však zůstává na obou svých koncích otevřený.
Na horní úrovni střešního parku jsou po celé délce terminálu umístěny menší provozovny (obchody, kavárny, policejní služebna, veřejné toalety,...), které jsou napojeny na krytou kolonádu.
Nad tímto zastřešeným sloupořadím jsou umístěny technické rozvody pro tyto komeční jednotky a zároveň tak vzniká třetí horní cesta, odkud je možná vychutnat si pohled na veřejný park, projíždějící vlaky i celé údolí.
Ekologie a trvalá udržitelnost
Na střeše autobusového terminálu je navržen veřejný park, který je jednak ekologickým gestem, ale zároveň pomáhá řešit místní urbanismus.
Zatravněné a zalesněné území (o rozloze 50000 m²) nad zastavěnou plochou představuje městské plíce, které redukují znečištění a oživují místo.
Dlouhodobá udržitelnost spočívá především v racionálním využití nosné konstrukce, která je maximálně zredukována. Objekt funguje na základě přirozené ventilace. Světlíky a další otvory byly vypočítány tak, aby byla dosažena rovnováha přirozeného osvětlení a větrání.
Mezi těmito dvěma lineárními prvky je vměstnán celý stavební program autobusového nádraží:
U "východní brány" do města vznikl velký podzemní hangár trojúhelníkového tvaru, kde pod železobetonovou konstrukcí parkují autobusy i osobní automobily, čímž je odkloněn jejich vjezd do centra města.
Projekt nahlíží na řešené území v širším kontextu a komplexnosti. Terminál je navržen jako lineární infrastruktura, která definuje hranice nádraží a současně vytváří novou morfologii.
Projekt
Programové uspořádání vychází z jednoduché myšlenky.
S ohledem k funkční i provozní náročnost je celý návrh "linearizován" a začleněn do pravidelného rastru.
V podzemní úrovni jsou umístěny všechny plochy spojené s pohybem a parkováním vozidel: velký krytý prostor, který však zůstává na obou svých koncích otevřený.
Na horní úrovni střešního parku jsou po celé délce terminálu umístěny menší provozovny (obchody, kavárny, policejní služebna, veřejné toalety,...), které jsou napojeny na krytou kolonádu.
Nad tímto zastřešeným sloupořadím jsou umístěny technické rozvody pro tyto komeční jednotky a zároveň tak vzniká třetí horní cesta, odkud je možná vychutnat si pohled na veřejný park, projíždějící vlaky i celé údolí.
Ekologie a trvalá udržitelnost
Na střeše autobusového terminálu je navržen veřejný park, který je jednak ekologickým gestem, ale zároveň pomáhá řešit místní urbanismus.
Zatravněné a zalesněné území (o rozloze 50000 m²) nad zastavěnou plochou představuje městské plíce, které redukují znečištění a oživují místo.
Dlouhodobá udržitelnost spočívá především v racionálním využití nosné konstrukce, která je maximálně zredukována. Objekt funguje na základě přirozené ventilace. Světlíky a další otvory byly vypočítány tak, aby byla dosažena rovnováha přirozeného osvětlení a větrání.
Nuno Brandão Costa
0 komentářů
přidat komentář
