Asplundův pavilon
Asplundův pavilon neboli Pavilon Svatého stolce je jedna z jedenácti navržených kaplí, umístěných v parku na ostrově San Giorgio Maggiore, vytvořených speciálně pro 16. mezinárodní bienále architektury v Benátkách.
Jedním ze zúčastněných architektů se stala italská architektonická dvojice Francesco Magnani a Traudy Pelzel, tvořící v ateliéru MAP Studio. Dočasný pavilon má sloužit k výstavě skic architekta Gunnara Asplunda, týkajících se návrhu hřbitovu Skogskyrkogården ve Stockholmu.
Při návrhu pavilonu se architekti inspirovali u jednoduché a tradiční severské dřevařské práce, která je známá hlavně díky dochovaným dřevěným sloupovým kostelům, nacházejícím se na území Skandinávie a odkazujícím ke skandinávské lidové architektuře.
Samotný objekt je jedenáct metrů dlouhý a osm metrů široký a svojí vnější formou se podobá hranatému krystalu. Konstrukci tvoří jedenáct lamelových dřevěných portálů, spojujících se ve vysokou sedlovou střechu, která podtrhuje vertikalitu objektu. Z vnější strany je pavilon pokryt dřevěnými šindeli. Jednolitost fasády narušují pouze trojúhelníkové světlíky, které jsou umístěny v šikmé ploše střechy. Povrchy vnitřní a vnější fasády jsou od sebe velmi odlišné a jejich jedinečnost vynikne právě díky jejich kontrastnímu postavení. Jemně dekorativní vnitřní obložení dýhou, vkusně osvětlené střešními světlíky, vytváří tlumenou intimní atmosféru. Samotná výstava skic, textů a modelů definuje celý vnitřní prostor a je přímo integrována do struktury pavilonu.
Stavba byla realizována firmou ALPI, která k jejímu vytvoření využila rekonstituovanou dýhu.
Jedním ze zúčastněných architektů se stala italská architektonická dvojice Francesco Magnani a Traudy Pelzel, tvořící v ateliéru MAP Studio. Dočasný pavilon má sloužit k výstavě skic architekta Gunnara Asplunda, týkajících se návrhu hřbitovu Skogskyrkogården ve Stockholmu.
Při návrhu pavilonu se architekti inspirovali u jednoduché a tradiční severské dřevařské práce, která je známá hlavně díky dochovaným dřevěným sloupovým kostelům, nacházejícím se na území Skandinávie a odkazujícím ke skandinávské lidové architektuře.
Samotný objekt je jedenáct metrů dlouhý a osm metrů široký a svojí vnější formou se podobá hranatému krystalu. Konstrukci tvoří jedenáct lamelových dřevěných portálů, spojujících se ve vysokou sedlovou střechu, která podtrhuje vertikalitu objektu. Z vnější strany je pavilon pokryt dřevěnými šindeli. Jednolitost fasády narušují pouze trojúhelníkové světlíky, které jsou umístěny v šikmé ploše střechy. Povrchy vnitřní a vnější fasády jsou od sebe velmi odlišné a jejich jedinečnost vynikne právě díky jejich kontrastnímu postavení. Jemně dekorativní vnitřní obložení dýhou, vkusně osvětlené střešními světlíky, vytváří tlumenou intimní atmosféru. Samotná výstava skic, textů a modelů definuje celý vnitřní prostor a je přímo integrována do struktury pavilonu.
Stavba byla realizována firmou ALPI, která k jejímu vytvoření využila rekonstituovanou dýhu.
Tereza Černá
0 komentářů
přidat komentář
