Ágnes-Heller-Haus
Při navrhování jsme usilovali o zahuštění zástavby podél ulice Innrain a současně ponechání co největších rezerv pro veřejný prostor. Tím se podařilo získat uvnitř města cennou zelenou plochu využitelnou pro rekreační účely. Nově navržené území hledí na dlouhodobou udržitelnost po sociální, ekologické, environmentální i klimatické stránce. Výsledná stavba vytváří jasnou uliční čáru. Představuje univerzitu jako významný městotvorný prvek a současně zohledňuje proces pozvolného zahušťování centra Innsbrucku. Navržená budova je přechodovým stupněm mezi drobnou blokovou zástavbou podél ulice Rechengasse a rozměrnými objekty nemocničního areálu. Svou velikostí přebírá měřítko stávající univerzitní čtvrti.
S budovou sousedí dva odlišné veřejné prostory. Christoph Probst Platz nyní představuje hlavní náměstí celého univerzitního kampusu. Díky nové budově Ágnes-Heller-Haus získává ucelenou podobu. Na opačné straně se nachází travnatá plocha, která slouží jako veřejně přístupná městská zeleň. Široký bulvár vytváří intenzivní propojení mezi univerzitním náměstím, městskou loukou a řekou Inn.
Velkoryse řešený hlavní vchod tvoří výraznou dominantu směrem do náměstí. Travnatá plocha zvolna sestupuje po zeleném schodišti k přednáškovým sálům umístěným v suterénu.
Tvar budovy se přímo odvíjí od stavebního programu a plynule přechází mezi jednotlivými úrovněmi. Budova svým vzhledem přebírá okolní charakter. Nově interpretuje innsbrucké arkády. Vytváří přechod mezi drobným měřítkem a velkorysým městským prostředím.
Centrum univerzitní budovy tvoří zastřešené atrium, které pomáhá k lepší orientaci, vytváří prostor pro setkávání a zároveň slouží k prpojení různorodého funkčního využití. Zajišťuje přístup do všech prostorů, vytváří vizuální propojení a umožňuje přirozené osvětlení výukových a zasedacích místností. Kanceláře a stálá pracoviště jsou orientovány venkovním směrem, což zajišťuje dostatek denního osvětlení, možnost přirozeného větrání i výhled na město.
Hlavním cílem bylo vytvořit stabilní objekt, který odolá měnícímu se univerzitnímu provozu a bude co nejlépe plnit svou roli frekventované veřejné instituce.
Solidnost návrhu začíná u železobetonové konstrukce s komunikačním jádrem a nosnými obvodovými stěnami, což umožňuje flexibilní půdorysy - a končí u výběru odolných materiálů (umělý kámen) v těch místech, která jsou vystavena vysoké zátěži. Obvodové stěny i fasády v atriu tvoří nosnou konstrukci, která umí hospodárně překlenout velké rozpony ve spodních podlažích.
Půdorys vychází ze základního rastru 4,50 x 4,50 m vycházejícího z požadovaných velikostí kanceláří o rozloze 18 m², což umožňují osvědčenou flexibilní dispozici s dvojicí chodeb a centrální obslužnou zónou s celkovou hloubkou jednotlivých křídel 6 + 6 + 6 metrů. Kompaktní objem nabízí velkou podlažní plochu při minimálním opláštění.
S budovou sousedí dva odlišné veřejné prostory. Christoph Probst Platz nyní představuje hlavní náměstí celého univerzitního kampusu. Díky nové budově Ágnes-Heller-Haus získává ucelenou podobu. Na opačné straně se nachází travnatá plocha, která slouží jako veřejně přístupná městská zeleň. Široký bulvár vytváří intenzivní propojení mezi univerzitním náměstím, městskou loukou a řekou Inn.
Velkoryse řešený hlavní vchod tvoří výraznou dominantu směrem do náměstí. Travnatá plocha zvolna sestupuje po zeleném schodišti k přednáškovým sálům umístěným v suterénu.
Tvar budovy se přímo odvíjí od stavebního programu a plynule přechází mezi jednotlivými úrovněmi. Budova svým vzhledem přebírá okolní charakter. Nově interpretuje innsbrucké arkády. Vytváří přechod mezi drobným měřítkem a velkorysým městským prostředím.
Centrum univerzitní budovy tvoří zastřešené atrium, které pomáhá k lepší orientaci, vytváří prostor pro setkávání a zároveň slouží k prpojení různorodého funkčního využití. Zajišťuje přístup do všech prostorů, vytváří vizuální propojení a umožňuje přirozené osvětlení výukových a zasedacích místností. Kanceláře a stálá pracoviště jsou orientovány venkovním směrem, což zajišťuje dostatek denního osvětlení, možnost přirozeného větrání i výhled na město.
Hlavním cílem bylo vytvořit stabilní objekt, který odolá měnícímu se univerzitnímu provozu a bude co nejlépe plnit svou roli frekventované veřejné instituce.
Solidnost návrhu začíná u železobetonové konstrukce s komunikačním jádrem a nosnými obvodovými stěnami, což umožňuje flexibilní půdorysy - a končí u výběru odolných materiálů (umělý kámen) v těch místech, která jsou vystavena vysoké zátěži. Obvodové stěny i fasády v atriu tvoří nosnou konstrukci, která umí hospodárně překlenout velké rozpony ve spodních podlažích.
Půdorys vychází ze základního rastru 4,50 x 4,50 m vycházejícího z požadovaných velikostí kanceláří o rozloze 18 m², což umožňují osvědčenou flexibilní dispozici s dvojicí chodeb a centrální obslužnou zónou s celkovou hloubkou jednotlivých křídel 6 + 6 + 6 metrů. Kompaktní objem nabízí velkou podlažní plochu při minimálním opláštění.
mohr niklas architekten
0 komentářů
přidat komentář
