Itálie chce rehabilitovat města postavená za Mussoliniho

Paříž/Řím - Dosáhnout změny pohledu na města postavená či rekonstruovaná za fašistické vlády Benita Mussoliniho je cíl iniciativy, jež se nyní objevila v Itálii. Je dílem starostů a radních pro kulturu asi 15 měst, kteří uzavřeli koncem září dohodu v tomto smyslu v Latině, jednom z měst, jichž se projekt týká. Obsáhlý materiál na toto téma zveřejnil francouzský list Le Monde, který zároveň poukázal na dvousečnost iniciativy.
    Její stoupenci argumentují tím, že tato města se vyznačují moderní, ambiciózní a v mnoha ohledech utopistickou architekturou, která si zaslouží, aby se jí dostalo náležité pozornosti. Architekti a urbanisté Mussoliniho éry v ní chtěli spojit architektonické zásady starého Říma a tehdy avantgardní školy Bauhaus, kladli důraz na racionálnost, jednoduché linie a zároveň monumentálnost, která ladila s  fašistickou ideologií.
    Podle těchto zásad byla v Římě postavena čtvrť EUR a vznikla či byla předělána města jako Latina, Sabaudia, Aprilia, Pontinia a Foggia - široké ulice vedoucí k radnici, ke kostelu, ke kasárnám a ke "casa del fascio" (sídlu fašistické strany).
    Města byla postavena většinou na nově získaných pozemcích, například vysušením močálů, nebo na půdě vyvlastěné statkářům a byla osídlena lidmi z nejchudším oblastí poloostrova. Prosté překrytí map oblastí malárie z dvacátých let a umístění těchto měst stačí k  pochopení, že šlo i o odpověď na problém veřejného zdraví a o pokus vyvést Itálii z její nerozvinutosti, napsal Le Monde.
    Kontext je ale zvláštní. V Itálii totiž fouká revizionistický vítr, napsal dále list s připomínkou pokusů rehabilitovat italský fašismus a dát mu rozhřešení za jeho nejčernější stránky, jako byly rasové zákony. Za představitele této tendence označuje nového římského starostu Gianniho Alemanna a ministra dopravy Ignazia La Russu, oba členy "postfašistického" Národního spojenectví.
    Za těchto podmínek mohou stoupenci rehabilitace "Mussoliniho" měst těžko uniknout otázce, kterou položil historik umění Giorgio Pellegrini: "Lze pohlížet na architekturu těchto měst novýma očima a zároveň necítit tíhu tragédií, které se odehrály za zdmi každé z  těchto budov?"
    Iniciátoři nového proudu si už ale představují na třídách těchto měst autokary s turisty objevujícími toto nepohodlné dědictví, uvedl Le Monde.