Praha - Ke zrekonstruovaným památkám na Pražském hradě dnes přibyl Ústav šlechtičen v Jiřské ulici. Rekonstrukce trvala v několika etapách 15 let a stála téměř 400 milionů korun. Cílem oprav bylo navrátit rozsáhlému objektu, který doznal výrazných změn především ve 20. století, jeho barokní a renesanční podobu. Palác se pro veřejnost otevře na jaře se zahájením turistické sezony. Palác, který byl dnes slavnostně otevřen za účasti prezidenta Václava Klause, premiéra Mirka Topolánka a dalších českých politiků a diplomatů, bude sloužit výstavám a dalším kulturním akcím. Prezident poděkoval všem, kdo se na dlouholeté rekonstrukci velkého objektu v areálu Pražského hradu podíleli. "Pražský hrad je tak obrovský komplex budov, že ani za pětileté prezidentské období není možné všechny vidět," uvedl Klaus. Jen několik týdnů před prezidentskou volbou, která by ho mohla v čele státu ponechat dalších pět let, se zmínil o tom, že v areálu Hradu se během jeho funkčního období mnohé rekonstruovalo a restaurovalo. "Snažili jsme se dělat akce méně okázalé, s pokorou k předchozím stavitelům, jak na Pražském hradě, tak v Lánech," dodal. Rekonstrukce Ústavu šlechtičen je podle něj nejvýznamnějším příkladem. Centrem budovy je Rožmberský palác, který nechali Rožmberkové po velkém požáru Hradu v roce 1541 postavit v letech 1545 až 1574. Roku 1600 palác získal výměnou císař Rudolf II. a spojil jej s Královským palácem. Ve 20. letech 18. století byl palác zvýšen o druhé patro. V polovině 18. století byl za Marie Terezie radikálně přestavěn na Ústav šlechtičen. Do své renesanční podoby byl obnoven klenutý sál v přízemí jižního křídla někdejšího Rožmberského paláce, v 18. století rozdělený příčkami na řadu místností a na počátku 20. století opatřený sníženými stropy. V několika dalších místnostech restaurátoři odkryli a opravili nástěnné malby z 18. a 19. století. Nejvýraznější proměnou prošel během obnovy prostor domácí kaple Ústavu šlechtičen. Ta byla v roce 1755 vybudována na místě bývalé kuchyně Rožmberského paláce a zasvěcena Nejsvětější Trojici a Neposkvrněnému početí Panny Marie. Její prostor prostupoval třemi podlažími. "Měla velmi působivou úpravu, stěny i strop pokrývaly nástěnné malby Josefa Hagera a Jana Petra Molitora, které dotvářely interiér iluzivními oltáři a okny," popsal interiér kaple Petr Chotěbor z hradního odboru památkové péče. Na rekonstrukci kaple přispěla nadace Messerschmitt, která se již dříve podílela také na rekonstrukci hlavní věže chrámu sv. Víta. V objektu sídlilo po zrušení šlechtických titulů a rozpuštění Ústavu šlechtičen od roku 1919 do roku 1990 ministerstvo vnitra. Za jeho působení byla kaple zrušena a předělena stropy. Část přízemí zabrala trafostanice, v prvním patře vznikla tělocvična. Stěny překryly nové nátěry a viditelná zůstala jen nástropní freska. Během oprav byly vložené stavby odstraněny, odkryty a restaurovány nástěnné malby. Podle původních plánů a podle nalezených otisků byly rekonstruovány i dvě empory, tedy vyvýšené konstrukce v lodi kostela.