Industriální stopy seznámí s průmyslovými památkami

Praha - Čtvrté bienále Industriální stopy se opět bude snažit upřít pozornost lidí na průmyslovou architekturu. Jak dnes připomněl jeden ze zakladatelů akce Benjamin Fragner, jejím smyslem je upozornit nejen na technické památky, ale i na stavby a areály, které ještě památkovou ochranu nepožívají, ani nejsou jako památka širokou veřejností vnímány. Pořadatelé dnes o  připravovaných akcích informovali novináře.
    Fragner je ředitelem Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT, které je hlavním organizátorem bienále. Bienále se bude konat od 17. do 23. září. Jeho jednou částí je odborná konference a množství výstav, druhou složkou pak jsou akce přinášející různorodou novou náplň do industriálních objektů.
    Bienále, které se rok od roku rozrůstá, se letos kromě Prahy uskuteční v Kladně, Ostravě a Liberci. V  Ostravě, která je největším industriálním areálem v ČR, chtějí pořadatelé upozornit zejména na vítkovické pece, důl Hlubina a přilehlé technické vybavení, které je národní kulturní památkou.
    Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu připomněla, že dochovaných průmyslových areálů v České republice nejsou stovky, jak by si třeba mnozí mysleli, ale desetitisíce. Mezi chráněnými památkami však stále tvoří poměrně malé procento.
    V roce 1958, kdy se začal seznam památek tvořit, se evidovalo asi 30.000 chráněných nemovitostí, z toho 1500 bylo technických památek. "Tehdy se tam ale nedostaly průmyslové areály, protože doba nebyla nakloněna historizujícím slohům ani věcem z doby průmyslové revoluce," uvedla památkářka.
    Pozdější zákonná úprava z roku 1987, která mnohokrát novelizovaná platí dodnes, umožňuje, aby návrh na prohlášení za kulturní památku podávali i jednotlivci. Seznam se i proto rozšiřuje a dnes z přibližně 40.000 nemovitých kulturních památek je 2863 technických, další návrhy leží na ministerstvu kultury.
    Srovnání s  evropskými zeměmi je v této oblasti podle Dvořákové komplikované, neboť nelze srovnávat státy odlišně rozlehlé, obydlené, s různou historií i různým územně-správním členěním.
    Obecně se ale postavení technických památek bude pravděpodobně měnit směrem k jejich stále většímu uznání. České technické památky by podle Dvořákové třeba mohly mít vedle těch tradičnějších větší úspěch při snaze o zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na něm dnes z 861 položek je čtvrtina přírodních a ze zbývajících tří čtvrtin je 48 památek technického rázu.
    Tendence jsou k zařazování památek krajinného a technického charakteru. ČR jako jedna z nejúspěšnějších evropských zemí již na seznamu má 12 památek a ráda by prosadila některou z dalších 12. Mezi nimi jsou tři technické - třeboňská rybniční soustava, ruční papírna ve Velkých Losinách a průmyslové stavby na Ostravsku. Navíc se připravuje nominační materiál pro ještědský vysílač, který je národní kulturní památkou.
    Informace o konferenci i všech doprovodných programech bienále jsou na adrese www.industrialnistopy.cz.