Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Rozvodna střed

Autor: UNStudio | Ben van Berkel, Caroline Bos
Adresa: Salurner Strasse 11, Innsbruck, Rakousko | mapa
Investor: Innsbrucker Kommunalbetriebe AG
Náklady: 11 700 000 Euro Realizace: 1999-2002
Soutěž: 1996 Užitná plocha: 2518 m²
Plocha pozemku: 2510 m² Obestavěný prostor: 9000 m³

Elektrorozvodna v Insbrucku je první stavbou UN Studia mimo území Holandska. Leží ve dvoře ústředí městské elekterárny z roku 1928 od Lois Welzenbacher. Návrh se zdá být přehnaný a bez jakékoliv vazby na okolí. To, co zde dnes stojí, je pouhé torzo projektu areálu, který Ben van Berkel zamýšlel až k Heiliggestrasse a definoval jako "a coherent surface, a plateau made of a single material, a flexible skin, that even covers the electricity station, like a hump in the landscape". Celý tento koncept již nikdy nespatří světlo světa, protože v nové soutěži (2001) na dostavbu pozemku za rozvodnou vyhráli mnichovští architekti Tom Frank a Tilman Probst. Kdyby se to podařilo, možná bychom dílo hodnotili jinak.
Proč byl použit pro inženýrskou stavbu drahý kámen? Proč se budova nesmyslně kroutí a zdánlivě nereaguje na okolí? Odpověď nalézáme v poetických textech Caroline Bos (např. Precious, Faith, Dutch-Style v knize Unfold). Běžně je hraní si s příběhy nepodstatné. Hlavní roli hrají budovy a jejich prostorové účinky, povrchy či světelné podmínky. Lyrické a názorné popisování Caroline Bos se odehrává mimo zaběhnuté koleje průvodních zpráv a nabízí architekturu jako smyslový prožitek.
Třípodlažní betonová struktura byla obložena černým čedičem. Tato vyvřelá hornina, ztuhlá láva, byla použita jako metafora zamrzlé energie. Bloku tak byla propůjčena mohutná masivnost a obávaná krása podobná pásu hor, který ze severu lemuje Innsbruck: kráska a netvor v jednom. Beton, sklo a ocel jsou dalšími materiály, které byly při stavbě použity. Jejich výrobní proces je podobný zrodu čediče. Dřevo nebo cihly byste zde proto hledali marně.
Šťavnatě zakřivená boky fasád a dynamická střecha (též obložena čedičem) připomínají klidný pohyb spící příšery. Nahrazení ideje pozohýbané krajiny s flexibilní kůží, z které ční rozvodna jako hřbet, se podařilo díky barevné podobnosti betonového parkoviště a blízké opěrné zdi z černě natřeného betonu. Vnější předsazené stěny nenechávají fasádu klidnou a jejich kraje mizí ve stínu chřtánu nestvůry. Na jižní a západní fasádě přidaly malé horizontální pásy oken na kresebném zdůraznění. Uvnitř se modře zasklená okna starají o světelné i barevné efekty. U ostře žlutých dveří a lehce bleděmodrých stěn člověk nachází barvy loga UN Studia, částečně však barevný koncept reaguje na barevnost technického zařízení uvnitř (např. místnosti s pojistkami). Vychutnat si tento prostorový účinek přichází jen několik málo vyvolených kontrolorů, protože uvnitř černého kolosu žádní lidé nepracují.
Celá jedna třetina z celkové ceny stavby 11,7 mil. Euro připadla na technické vybavení. Suma nebyla překročena. Za cenu pro účelovou stavbu tak získalo město Insbruck kus ryzího stavebního umění.
Autor: Petr Šmídek, 11.07.07
Návštěvnost: 55535 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.