Electrical Substation

Electrical Substation
Address: Salurner Strasse 11, Innsbruck, Austria
Investor:Innsbrucker Kommunalbetriebe AG
Contest:1996
Completion:1999-2002
Area:2518 m2
Site Area:2510 m2
Built Up Space:9000 m3
Price:11 700 000 Euro


Elektrorozvodna v Insbrucku je první stavbou UN Studia mimo území Holandska. Leží ve dvoře ústředí městské elekterárny z roku 1928 od Lois Welzenbacher. Návrh se zdá být přehnaný a bez jakékoliv vazby na okolí. To, co zde dnes stojí, je pouhé torzo projektu areálu, který Ben van Berkel zamýšlel až k Heiliggestrasse a definoval jako "a coherent surface, a plateau made of a single material, a flexible skin, that even covers the electricity station, like a hump in the landscape". Celý tento koncept již nikdy nespatří světlo světa, protože v nové soutěži (2001) na dostavbu pozemku za rozvodnou vyhráli mnichovští architekti Tom Frank a Tilman Probst. Kdyby se to podařilo, možná bychom dílo hodnotili jinak.
Proč byl použit pro inženýrskou stavbu drahý kámen? Proč se budova nesmyslně kroutí a zdánlivě nereaguje na okolí? Odpověď nalézáme v poetických textech Caroline Bos (např. Precious, Faith, Dutch-Style v knize Unfold). Běžně je hraní si s příběhy nepodstatné. Hlavní roli hrají budovy a jejich prostorové účinky, povrchy či světelné podmínky. Lyrické a názorné popisování Caroline Bos se odehrává mimo zaběhnuté koleje průvodních zpráv a nabízí architekturu jako smyslový prožitek.
Třípodlažní betonová struktura byla obložena černým čedičem. Tato vyvřelá hornina, ztuhlá láva, byla použita jako metafora zamrzlé energie. Bloku tak byla propůjčena mohutná masivnost a obávaná krása podobná pásu hor, který ze severu lemuje Innsbruck: kráska a netvor v jednom. Beton, sklo a ocel jsou dalšími materiály, které byly při stavbě použity. Jejich výrobní proces je podobný zrodu čediče. Dřevo nebo cihly byste zde proto hledali marně.
Šťavnatě zakřivená boky fasád a dynamická střecha (též obložena čedičem) připomínají klidný pohyb spící příšery. Nahrazení ideje pozohýbané krajiny s flexibilní kůží, z které ční rozvodna jako hřbet, se podařilo díky barevné podobnosti betonového parkoviště a blízké opěrné zdi z černě natřeného betonu. Vnější předsazené stěny nenechávají fasádu klidnou a jejich kraje mizí ve stínu chřtánu nestvůry. Na jižní a západní fasádě přidaly malé horizontální pásy oken na kresebném zdůraznění. Uvnitř se modře zasklená okna starají o světelné i barevné efekty. U ostře žlutých dveří a lehce bleděmodrých stěn člověk nachází barvy loga UN Studia, částečně však barevný koncept reaguje na barevnost technického zařízení uvnitř (např. místnosti s pojistkami). Vychutnat si tento prostorový účinek přichází jen několik málo vyvolených kontrolorů, protože uvnitř černého kolosu žádní lidé nepracují.
Celá jedna třetina z celkové ceny stavby 11,7 mil. Euro připadla na technické vybavení. Suma nebyla překročena. Za cenu pro účelovou stavbu tak získalo město Insbruck kus ryzího stavebního umění.
0 comments
add comment

more buildings from UNStudio