Členové uskupení
WEAK! Architects (
Hsieh Ying-chun,
Marco Casagrande,
Roan Ching-yueh,
Wang Shu (spolupráce na některých projektech) a
Frank Chen (asistent při některých projektech)) jsou podle vlastních slov líní, flexibilní a podobají se tak industriálnímu hmyzu. Přirovnání k industriálnímu hmyzu je příznačné, WEAK! se totiž snaží znovunalézt spojení mezi člověkem a přírodou, ale ne v prostředí venkova, kde je příroda na dosah, ale přímo ve velkoměstech, kde se přírodních prvků nedostává. I proto označení
„weak“ – „slabý“, protože
„člověk musí být slabý, aby se stal součástí přírody“, aby pochopil svou malost ve srovnání s přírodními živly, cykly a energiemi. Řada projektů a aktivit skupiny je zaměřena také na společenské problémy imigrujících venkovanů do velkých čínských a tchajwanských měst, na velkoměstská gheta, na možnosti znovuvyužití zdevastovaných staveb a chátrajících prostorů.
Architekti z uskupení WEAK! se v různých formacích spojují i do dalších miniuskupení, která nazývají dle aktuálních kontextů a problémů, na které upozorňují:
„Orchid Architecture“,
„People’s Architecture“ nebo
„Illegal Architecture“.
Skupina v roce 2010 založila a vybudovala v Tchaj-peji
„Ruin Academy“ nezávislý alternativní architektonický výzkum. Ředitelem se stal
Marco Casagrande, který se zde snaží prosazovat například nový urbanistický přístup
„urban acupuncture“, ve kterém se spojuje urbanistické navrhování s akupunkturou: město je tělem, které je možné ozdravit působením na těch správných místech – bodech.
Nejznámnějšími realizacemi skupiny WEAK! jsou:
„Bug Dome“ v Číně (2009), podíl na obnově
„Treasure Hill“ (2003-10) nebo stavby a instalace v rámci projektu
„Illegal Architecture“ na Tchaj-wanu (2011).
Jan Dostalík