Vít Obrtel

Vít Obrtel byl český architekt, scénograf, grafik a návrhář nábytku. V letech 1918-25 navštěvoval V. Obrtel českou techniku, byl členem Devětsilu, tzv. Puristické čtyřky (autor manifestu Renesance, 1926), Spolku výtvarných umělců Mánes, Svazu a Klubu architektů. Již v prvních nerealizovaných puristických projektech (návrh sportovního klubu, návrh věžového domu, kolem 1924) se objevují kruhové útvary, v pozdějších letech se křivka stala v jeho tvorbě výraznější. Obrtelův styl se tak poněkud vymyká funkcionalismu a přibližuje se k "organické architektuře". Po 2. světové válce pracoval v Krajském projektovém ústavu, po roce 1960 ve Zdravoprojektu až do odchodu do důchodu (1973).
Obrtel však také navrhoval scény pro Osvobozené divadlo, typograficky upravoval knihy svých kolegů v Devětsilu, kde patřil k předním oponentům Teigeho koncepcí, a psal básně (Kštice Bereniky, 1937, Železné opánky, 1945, Hudba křehkosti, 1983 a další sbírky).