Paul Troost
*17. 8. 1878 – Wuppertal, Německo
†21. 1. 1934 – Mnichov, Německo
Biografie
Paul Ludwig Troost byl německý novoklasicky architekt. Vystudoval u prof. Karla Hofmanna a vysoké škole technické v Darmstadtu. Po absolutoriu nejprve pracoval u svého bratra Ludwiga Hofmanna, který byl stavitelem, a poté u Heinricha Metzendorfa. V období 1901-02 byl vedoucím mnichovské kanceláře u Martina Dülfera. Od roku 1904 pracoval v Mnichově jako samostatný architekt. Byl také členem německého Werkbundu. 1917 byl jmenován profesorem. V letech 1912-30 navrhl pro severoněmeckou společnost Lloyd řadu zaoceánských parníků. Jeho práce se z velké části nacházejí v Mnichově. Na podzim 1930 se seznámil Adolfem Hitlerem, pro něhož rekonstruoval berlínský byt v budově říšského kancléřství. Společně s Ludwigem Ruffem formoval architektonický jazyk Třetí říše. V lednu 1934 nečekaně zemřel. Jeho nejznámější budovou je Dům německého umění (nyní Dům umění) v Mnichově, který byl dokončen až v roce 1937, aby hostil propagandistickou Velkou německou uměleckou výstavu.
"Paul Ludwig Troost byl Vestfálec vysokého růstu, štíhlý, s oholenu lebkou. Při rozhovoru rezervovaný, bez gestikulace, patřil ke skupině architektů jako byli Peter Behrens, Joseph M. Olbrich, Bruno Paul a Walter Gropius, kteří před rokem 1914 v reakci na ornamentální secesi zastupovali směr střídmých architektonických prostředků, takřka bez ornamentů, a slučovali v sobě spartánský tradicionalismus s elementy moderny. Troost sice občas uspěl v soutěžích, ale do roku 1933 se mezi špičku nemohl dostat.
“Vůdcův styl” neexistoval, jak hlásal stranický list. To, co bylo prohlášeno za oficiální říšskou architekturu, byl pouhý Troostem zprostředkovaný neoklasicismus, který byl poté znásoben, obměněn nebo až směšně zpitvořen. Hitler si u neoklasicismu cenil nadčasového charakteru tím spíše, že dokonce věřil, že v dórském kmenu nalezne styčné doby s germánským světem. Byl to bezpochyby Hitlerův záměr, když mne pravidelně bral na své architektonické konzultace do Mnichova. Evidentně ze mě chtěl udělat Troostova žáka. Byl jsem připraven ke studiu a skutečně jsem se od Troosta mnohému naučil. Bohatá, ale omezením na jednoduché formální elementy přesto zdrženlivá architektura mého druhého učitele mne skutečně ovlivnila zásadním způsobem."
Paul Ludwig Troost byl německý novoklasicky architekt. Vystudoval u prof. Karla Hofmanna a vysoké škole technické v Darmstadtu. Po absolutoriu nejprve pracoval u svého bratra Ludwiga Hofmanna, který byl stavitelem, a poté u Heinricha Metzendorfa. V období 1901-02 byl vedoucím mnichovské kanceláře u Martina Dülfera. Od roku 1904 pracoval v Mnichově jako samostatný architekt. Byl také členem německého Werkbundu. 1917 byl jmenován profesorem. V letech 1912-30 navrhl pro severoněmeckou společnost Lloyd řadu zaoceánských parníků. Jeho práce se z velké části nacházejí v Mnichově. Na podzim 1930 se seznámil Adolfem Hitlerem, pro něhož rekonstruoval berlínský byt v budově říšského kancléřství. Společně s Ludwigem Ruffem formoval architektonický jazyk Třetí říše. V lednu 1934 nečekaně zemřel. Jeho nejznámější budovou je Dům německého umění (nyní Dům umění) v Mnichově, který byl dokončen až v roce 1937, aby hostil propagandistickou Velkou německou uměleckou výstavu.
"Paul Ludwig Troost byl Vestfálec vysokého růstu, štíhlý, s oholenu lebkou. Při rozhovoru rezervovaný, bez gestikulace, patřil ke skupině architektů jako byli Peter Behrens, Joseph M. Olbrich, Bruno Paul a Walter Gropius, kteří před rokem 1914 v reakci na ornamentální secesi zastupovali směr střídmých architektonických prostředků, takřka bez ornamentů, a slučovali v sobě spartánský tradicionalismus s elementy moderny. Troost sice občas uspěl v soutěžích, ale do roku 1933 se mezi špičku nemohl dostat.
“Vůdcův styl” neexistoval, jak hlásal stranický list. To, co bylo prohlášeno za oficiální říšskou architekturu, byl pouhý Troostem zprostředkovaný neoklasicismus, který byl poté znásoben, obměněn nebo až směšně zpitvořen. Hitler si u neoklasicismu cenil nadčasového charakteru tím spíše, že dokonce věřil, že v dórském kmenu nalezne styčné doby s germánským světem. Byl to bezpochyby Hitlerův záměr, když mne pravidelně bral na své architektonické konzultace do Mnichova. Evidentně ze mě chtěl udělat Troostova žáka. Byl jsem připraven ke studiu a skutečně jsem se od Troosta mnohému naučil. Bohatá, ale omezením na jednoduché formální elementy přesto zdrženlivá architektura mého druhého učitele mne skutečně ovlivnila zásadním způsobem."
SPEER, Albert: Řídil jsem Třetí říši, Grada, Praha, s.50
