Oswald Haerdtl
*17. 5. 1899 – Vídeň, Rakousko
†9. 8. 1959 – Vídeň, Rakousko
Biografie
Oswald Haerdtl byl rakouský architekt a designer. Vyrůstal v Kahlenbergerdorfu na okraji Vídně, navštěvoval gymnázium v sousedním Klosterneuburgu a od čtrnácti let se učil truhlařinu v dílně svého strýce Heinricha Scheranka. V roce 1916 nastoupil ke Kolomanu Moserovi na vídeňskou Uměleckoprůmyslovou školu. V důsledku 1. světové války studium přerušil a následně od května 1919 pokračoval ve studiu na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Oskara Strnada, kde jej také formovaly přednášky Josefa Franka. V roce 1922 se stal pomocným učitelem v ateliéru Josefa Hoffmanna na Uměleckoprůmyslové škole. Navrhoval pod vlivem holandského uměleckého hnutí De Stijl. Od roku 1924 pracovat v soukromém atelieru Josefa Hoffmanna. V roce 1933 byl přizván Josefem Frankem, aby navrhl a realizoval dva domy pro dělnickou kolonii Werkbundsiedlung ve Vídni, což bylo jeho první samostatné dílo. V roce 1935 byl jmenován profesorem architektury po svém učiteli Oskaru Strnadovi. Pro světovou výstavu v Bruselu 1935 a světovou výstavu v Paříži 1937 postavil rakouské pavilony.
Po připojení Rakouska k Německé říši mu byl v roce 1938 znemožněn vstup na univerzitu. V roce 1940 povolán k Wehrmachtu. V okupovaném Polsku si otevřel pobočku v Krakově, která se později kvůli válce přestěhovala do Vratislavi. Ke konci války byl úřad pověřen maskováním průmyslových areálů. Po skončení války se Haerdtl připojil k umělecké skupině Werkbund, znovu obnovil rakouskou pobočku CIAM a aktivně se snažil navázat kontakt s vyloučenými kolegy. Důležitým projektem v této souvislosti byla urbanistická studie pro vídeňské náměstí Stephansplatz ve spolupráci s Karlem Schwanzerem a Wilhelmem Schüttem z roku 1948. V roce 1947 Haerdtl předložil projekt, do vyzvané soutěže pro válkou zničené divadlo Burgtheatr ve Vídni. Jedním z ústředních Haerdtlových projektů byla rekonstrukce a vybavení reprezentačních místností Spolkového kancléřství ve Vídni v roce 1948, které byly poškozeny válkou. Haerdtl dbal na udržování kontaktu s potenciálními staviteli, a právě z takového vztahu vzešla v roce 1953 zakázka na stavbu pavilonu výrobce ocelových lan Felten&Guilleaume na výstavišti ve Vídni. V roce 1953 byl Heardtl pozván k účasti v celorakouské otevřené soutěži na Museum der Stadt Wien, kde předložil dva projekty. Budova podle jednoho z jeho návrhů, byla po dlouhém stavebním procesu s Muzejní komisí magistrátu Vídně, otevřena 23. dubna 1959 jako první nová muzejní budova druhé republiky. Nečekaně zemřel 9. srpna 1959 na infarkt. Byl pohřben na vídeňském hřbitově Neustift. Jeho náhrobek vytvořil Fritz Wotruba.
Oswald Haerdtl byl rakouský architekt a designer. Vyrůstal v Kahlenbergerdorfu na okraji Vídně, navštěvoval gymnázium v sousedním Klosterneuburgu a od čtrnácti let se učil truhlařinu v dílně svého strýce Heinricha Scheranka. V roce 1916 nastoupil ke Kolomanu Moserovi na vídeňskou Uměleckoprůmyslovou školu. V důsledku 1. světové války studium přerušil a následně od května 1919 pokračoval ve studiu na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Oskara Strnada, kde jej také formovaly přednášky Josefa Franka. V roce 1922 se stal pomocným učitelem v ateliéru Josefa Hoffmanna na Uměleckoprůmyslové škole. Navrhoval pod vlivem holandského uměleckého hnutí De Stijl. Od roku 1924 pracovat v soukromém atelieru Josefa Hoffmanna. V roce 1933 byl přizván Josefem Frankem, aby navrhl a realizoval dva domy pro dělnickou kolonii Werkbundsiedlung ve Vídni, což bylo jeho první samostatné dílo. V roce 1935 byl jmenován profesorem architektury po svém učiteli Oskaru Strnadovi. Pro světovou výstavu v Bruselu 1935 a světovou výstavu v Paříži 1937 postavil rakouské pavilony.
Po připojení Rakouska k Německé říši mu byl v roce 1938 znemožněn vstup na univerzitu. V roce 1940 povolán k Wehrmachtu. V okupovaném Polsku si otevřel pobočku v Krakově, která se později kvůli válce přestěhovala do Vratislavi. Ke konci války byl úřad pověřen maskováním průmyslových areálů. Po skončení války se Haerdtl připojil k umělecké skupině Werkbund, znovu obnovil rakouskou pobočku CIAM a aktivně se snažil navázat kontakt s vyloučenými kolegy. Důležitým projektem v této souvislosti byla urbanistická studie pro vídeňské náměstí Stephansplatz ve spolupráci s Karlem Schwanzerem a Wilhelmem Schüttem z roku 1948. V roce 1947 Haerdtl předložil projekt, do vyzvané soutěže pro válkou zničené divadlo Burgtheatr ve Vídni. Jedním z ústředních Haerdtlových projektů byla rekonstrukce a vybavení reprezentačních místností Spolkového kancléřství ve Vídni v roce 1948, které byly poškozeny válkou. Haerdtl dbal na udržování kontaktu s potenciálními staviteli, a právě z takového vztahu vzešla v roce 1953 zakázka na stavbu pavilonu výrobce ocelových lan Felten&Guilleaume na výstavišti ve Vídni. V roce 1953 byl Heardtl pozván k účasti v celorakouské otevřené soutěži na Museum der Stadt Wien, kde předložil dva projekty. Budova podle jednoho z jeho návrhů, byla po dlouhém stavebním procesu s Muzejní komisí magistrátu Vídně, otevřena 23. dubna 1959 jako první nová muzejní budova druhé republiky. Nečekaně zemřel 9. srpna 1959 na infarkt. Byl pohřben na vídeňském hřbitově Neustift. Jeho náhrobek vytvořil Fritz Wotruba.
