Prověření kapacitních a prostorových možností Klementina
Ondřej Synek, 1. ročník
PROLOG
Klementinum klade příliš mnoho otázek. Spokojíme se s pouhým naplněním staré struktury novýmí regály? Jakým způsobem by přistupovali ke komplexu jezuité? Proč se se bojíme vstupovat do starých struktur?
Je knihovna místem pro čtenáře nebo skladem knih? Může být Klementinum dobrým skladem, dobrou čítárnou?
Luis Kahn má pravdu. Počátkem knihovny je čtenář s knihou. Sklad se vejde pod zem.
Čítarna je tichým setkáváním čtenářů s knihami.
Proč spojovat knihovnu s kavárnou, kinem, dělat z ní místo setkání, když ji obklopuje hustá živoucí městská struktura, která toto vše poskytuje?
KONCEPT
Stavím na čtenáři, který v ruce drží knihu. Snažím se nacházet vhodné vzory, vkládat je do staré struktury.
Cítím, že to, co Klementinu chybí, jsou velkorysé prostory (vyjma dvojice čítáren a chodeb) , přehlednost. Dlouhá chodba je krásná, ale nevhodná.
Tlak odpovědnosti je neunosný. Snažím se uvolnit a hrát na poli konceptuálním. Zkouším přepsat dvory do budov a budovy do dvorů, je v nich ještě Klementinum? Uvědomuji si absurdnost cesty, ale je tam. Je "Klementinum" vázáno na místo, dům, či studium? "V jezuitech" nebylo, jsou pryč a přesto Klementinum zůstává, nebo jde snad o jiné Klementinum? Spočívá duch místa v lidech, ve zdech?
Prostor nevymezují pouze zdi, ale i jeho uživatelé.
NÁVRH
Tuším, že velký komplex do sebe začlení i velké zásahy. Soustředím se na severní křídlo, jeho impozantní sál. S představou velkého přehledného vstupního prostoru, do něj jen podle tušených zásad vkládám různé objemy - čítárny, čtenářské boxy, posluchárny, volný výběr. Nad vším ve výši velká studovna. Obklopení knihami. (Koketuji s otevřením severní fasády do Platnéřské ulice. Přiznání nových objemů. Nebo na místo severního křídla vytvořit křídlo novodobé?)
Nasazuji mezi objemy rastr sloupů, systém schodišť a spojujících ramp, struktura se začíná tříbit. Je samostatným vloženým systémem navazujícím pouze na sklady pod ním.
Severní křídlo se stává vstupní halou Klementina. Otvírá se do Platnéřské ulice. Orientace uvnitř haly je snadná - vizuální.
Kdo hledá víc, nachází je ve starých zdech.
KAPACITY
Počet knih ve volném výběru: 420 000 (při 30 k.j./m)
Počet studijních míst: 500
Sklad - běžný: a/ 5,68 mil. (při 30 k.j./m). b/ 7,57 mil. (při 40 k.j./m)
Sklad komprimovaný: a/ 7,94 mil. při 30 kj/m. b/ 10,585 mil. při 40 k.j./m
Zbytek Klementina: počet knih ve volném výběru 700 000 (při 30 k.j./m)
Studijní místa: 700
Klementinum klade příliš mnoho otázek. Spokojíme se s pouhým naplněním staré struktury novýmí regály? Jakým způsobem by přistupovali ke komplexu jezuité? Proč se se bojíme vstupovat do starých struktur?
Je knihovna místem pro čtenáře nebo skladem knih? Může být Klementinum dobrým skladem, dobrou čítárnou?
Luis Kahn má pravdu. Počátkem knihovny je čtenář s knihou. Sklad se vejde pod zem.
Čítarna je tichým setkáváním čtenářů s knihami.
Proč spojovat knihovnu s kavárnou, kinem, dělat z ní místo setkání, když ji obklopuje hustá živoucí městská struktura, která toto vše poskytuje?
KONCEPT
Stavím na čtenáři, který v ruce drží knihu. Snažím se nacházet vhodné vzory, vkládat je do staré struktury.
Cítím, že to, co Klementinu chybí, jsou velkorysé prostory (vyjma dvojice čítáren a chodeb) , přehlednost. Dlouhá chodba je krásná, ale nevhodná.
Tlak odpovědnosti je neunosný. Snažím se uvolnit a hrát na poli konceptuálním. Zkouším přepsat dvory do budov a budovy do dvorů, je v nich ještě Klementinum? Uvědomuji si absurdnost cesty, ale je tam. Je "Klementinum" vázáno na místo, dům, či studium? "V jezuitech" nebylo, jsou pryč a přesto Klementinum zůstává, nebo jde snad o jiné Klementinum? Spočívá duch místa v lidech, ve zdech?
Prostor nevymezují pouze zdi, ale i jeho uživatelé.
NÁVRH
Tuším, že velký komplex do sebe začlení i velké zásahy. Soustředím se na severní křídlo, jeho impozantní sál. S představou velkého přehledného vstupního prostoru, do něj jen podle tušených zásad vkládám různé objemy - čítárny, čtenářské boxy, posluchárny, volný výběr. Nad vším ve výši velká studovna. Obklopení knihami. (Koketuji s otevřením severní fasády do Platnéřské ulice. Přiznání nových objemů. Nebo na místo severního křídla vytvořit křídlo novodobé?)
Nasazuji mezi objemy rastr sloupů, systém schodišť a spojujících ramp, struktura se začíná tříbit. Je samostatným vloženým systémem navazujícím pouze na sklady pod ním.
Severní křídlo se stává vstupní halou Klementina. Otvírá se do Platnéřské ulice. Orientace uvnitř haly je snadná - vizuální.
Kdo hledá víc, nachází je ve starých zdech.
KAPACITY
Počet knih ve volném výběru: 420 000 (při 30 k.j./m)
Počet studijních míst: 500
Sklad - běžný: a/ 5,68 mil. (při 30 k.j./m). b/ 7,57 mil. (při 40 k.j./m)
Sklad komprimovaný: a/ 7,94 mil. při 30 kj/m. b/ 10,585 mil. při 40 k.j./m
Zbytek Klementina: počet knih ve volném výběru 700 000 (při 30 k.j./m)
Studijní místa: 700
0 komentářů
přidat komentář
