Odpověď ministra kultury ČR předsedovi SKIPu

Vážený pane předsedo,

děkuji Vám i Vašim kolegyním ze Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR za informace, doplňující či vysvětlující určité skutečnosti obsažené v otevřeném dopise doc. PhDr. Kotalíka, CSc. a dalších signatářů nazvaném „Národní knihovna a Klementinum".
Na prvním místě považuji za nutné zdůraznit, za jak závažnou otázku považuji přípravu výstavby Národní knihovny České republiky a rekonstrukci jejího stávajícího sídla v Klementinu, o čemž jsem rovněž informoval doc. dr. Jiřího Kotalíka, CSc. Ministerstvo kultury, respektive vláda ČR se snažila zajistit nové podmínky, odpovídající moderním službám a měnícím se potřebám uživatelů Národní knihovny ČR, cíleně od roku 2000, jak je Vám samozřejmě známo z příslušných usnesení vlády ČR i z Koncepce rozvoje knihoven na léta 2004 - 2010, přijaté usnesením vlády č. 679 ze dne 7. července 2004, v níž je realizace výstavby a rekonstrukce objektu Národní knihovny ČR uvedena jako jeden z jejích cílů.
K Vámi uváděným skutečnostem bych rád sdělil, že jsem si samozřejmě vědom toho, že Národní knihovna České republiky má podstatně širší funkce než doplňovat službami fakultní univerzitní knihovny. Nemohu též souhlasit s tvrzením signatářů zmíněného dopisu, že národní konzervační fond je z 80% archivem literárního braku a ponechávám hodnocení současné knižní produkce na odbornících z dané oblasti.
Vážený pane předsedo, vážím si práce odborníků Národní knihovny České republiky, kteří rozvíjejí služby pro celý systém více než 6 000 knihoven České republiky, i těch, kteří reprezentují české knihovnictví v projektech významných i v evropském kontextu a doufám, že se pro ně a zejména pro uživatele Národní knihovny České republiky podaří v dohledné době optimálně vyřešit současnou nevyhovující prostorovou situaci.

S pozdravem
Václav Jehlička