Přišla na přijímací pohovor jako čerstvá absolventka fakulty a během čtvrt hodiny mne přesvědčila, že už ty další adepty spolupráce ani nemusím vidět.
Dva roky pak dělala prováděcí plány bazénů. Řešila všechny problémy konstrukcí, detailů a koncepcí tempem, nad kterým i naši největší workoholici kroutili nevěřícně hlavou. Donutila během pár měsíců všechny zkušené mazáky jednotlivých profesí, aby svá vedení a potrubí vedli místy, která sama určila. Převzala celkovou koordinaci specialistů a vytvořila systémovou koncepci podzemních prostor haly s veškerými technologiemi. Kontrolovala statikovi průrazy v nosných zdech, návaznosti na stavební část, a jako jediná ho přinutila odevzdávat potřebné detaily včas a v pořádku.
Po dvou letech odešla, aby porodila dceru Vandu, 52 cm, 3.40 kg.
A za další dva roky si došla jako patrně nejmladší laureátka v celých dějinách Grand Prix pro tu nejvyšší z udílených cen. Čtyři roky po škole. Ještě dodnes jsme naše nevěřícně kroutící hlavy nedokázali zastavit.
Myslím, že Klára nemohla podat lepší příspěvek k věčnému tématu uplatnění žen v architektuře.