Architektura není na vymření, architekti v dnešním slova smyslu možná ano.
Architekt se reálně může stát (a často se stává) jen součástí týmu realizátorů projektu místo toho aby byl dirigentem.
Přemýšlejme co se musí stát aby byl architekt dirigentem, a jednejme rychle.
Bude to chtít širší záběr.
Rozlišujme podstatné a nepodtstané.
Pro drtivou většinu klientů je důležitější ekonomická stránka projektu než hra světel a stínů nebo ornamenty na fasádě. To je fakt.
Je třeba se dívat mnohem více dopředu. Jednejme více aktivně.
Musíme znát svoji cenu, nepodbízejme se.
Architektura nezanikne. Jestli zanikne profese architekta je na nás. Jednejme.
jeji prakticke funkcnosti hovorim take, ac jsem laik. A mozna prave proto - pracuji v budove Corzo Karlin I. Budova je jak pri pohledu z ulice tak zevnitr pekna, ale beda vam, pokud zde pracujete. Nechapu, jak muze nekdo postavit dum bez funkcnich oken! Nescetne studie dokazuji skodlivost klimatizace na lidsky organismus a to v pripade, ze je klimatizace v poradku. Technika navic obcas selze (a tady az prilis casto), bud se klepeme zimou, nebo se potime horkem, pokud klimatizace klekne uplne, pak nemame kyslik a nelze zde prezit. Klimatizace je spravovana centralne, nestastne reseni pro tak velkou budovu, oprava taky chvili trva - oc snazsi a prijemnejsi by bylo nejen v takovychto chvilich otevrit stare dobre okno! Vubec se mi nelibi, ze tahle budova byla navrzena na Stavbu roku 2001 a dokonce se stala vitezem hlasovani na internetu. Hlas dostala od tech, kteri zde nemusi travit vetsinu sveho pracovniho dne. Prosim vsechny architekty na svete vcetne pana Ricarda Bofila - nezapominejte na lidi!!!! S pozdravem prokrehla Dita Ceplova
Pridam k tomu vlastni poznatek - take pracuji v Korzo Kalin a souhlasim naprosto s timto nazorem .Na pohled pekne, ale ve vnitr priserne - klimatizace obcas zlobi navic bez odviracich oken to pusobi velmi neprijemne. Ted stavi naproti dalsi budovu a lide si navzajem koukaji do kancelari, ale to je jen malickost oproti sklenene uzavrene krychli bez cerstveho kysliku. V prostorach dole je plisen, ktera se neda nicim znicit, uz to zkouseli nekolikrat, marne. A tak si plisen vesele lita klimatizaci a otravuje nas. Myslim, ze bych tu vazeneho pana architekta zavrela a nechala ho tu mesic zit, aby na vlastni kuzi zazil vlastni vytvor. Dle meho nazoru je tato stavba naprosto nevyhovujici! Takze bych timto architektovi rada vzkazala, aby si uvedomil: Okrasne sklo ktere nejde otevrit neni nic moc.Pro priste mu doporuciji zamerit se aby tyto budovy navrhoval pro lidi ne na jen okrasu, ze se v teto budove take bydli a pracuje zde spoustu lidi, a s timto nazorem urcite nejsem osamocena.
tyhle pripevky by mely byt povinna cetba na vsech stavebnich a architektonickych skolach.. baraky jsou pro lidi a to jsou ti, co tam skutecne bydli/pracuji, ne ti co o nich pisi casopisy a davaji ceny.. (i kdyz ti samozrejme taky nekde bydli) ...a to, co se tu pise, nejsou malickosti, ale daleko zasadnejsi veci nez vsechny ostatni tvare architektury.. tohle mi prijde jako ten bod, kde se "dnesni architektura" vzdaluje lidem, do kategorie laik se totiz umistuje i vlastni uzivatel domu.... proto se mi "nelibi" corzo, omega, semilasso, nebo treba hlavni mahenova knihovna v brne.. a proto se "bojim" i Knihovny
ony dámy, když mají kliimtizaci tak láteří, a když ji nemají láteří stejně. podstatou ale je, že jim neladí jejich okrasné květináče k těm současným nábytkům, je to těžké....
klimatizaci nenavrhuje a hlavně NEUDRŽUJE architekt!
klimatizace společně s otevíravými okny nejde v česku moc dohromady, už vidím v 30°C vedrech, jak jsou otevřená okna a klima pak jede na plný výkon nestíhá chladit.....
ps. hermeticky uzavřené autobusy a vlaky vám nevadí?..... nebo raději starou karosu či koženku?
To si pište, že většině lidí uzavřené dopravní prostředky vadí. Stačí se jednou v létě projet třeba po Praze nízkopodlažním Citybusem. Vsadím se s vámi, že za cestu uslyšíte minimálně jednu stížnost na úzká okna, která nestačí prostor chladit. Klimatizaci tyto vozy nemají (resp.mají, ale pouze pro řidiče). Nebo jsem jednou jel IC z Košic do Prahy. Okno otevřít nešlo, ale dýchat také nešlo. Pokud klimatizace zapnutá nebyla, pak nevím, proč nešla otevřít okna, pakliže běžela, pak nebyla schopná zajistit dostatečný přísun čerstvého vzduchu. Nikdy víc.
Řešením by byla blokovaná okna, která by nešla otevřít za běhu klimatizace. Ale šla by otevřít, kdyby byla klimatizace vypnutá. Ale ještě je zapotřebí určité domluvy mezi lidmi a někým, kdo to bude mít na starosti, aby to nedopadlo jako ve výše zmiňovaném vlaku.
re alenka: taky dobry nazor.. on ten clovek bude vlastne nespokojeny vzdycky, tak si hold nevyberem.. nerikam, ze to je jako pohled na vec az tak mimo, ale prijde mi to priserne alibisticke
re pavel kol.: hermeticky uzavirat nebo neuzavirat dum neresi architekt..??
re Pavel kol.: ve svem prispevku netvrdim, ze klimatizaci udrzuje architekt, poukazuji na to, ze na techniku se spolehat neda a architekti by to meli brat v uvahu. Netvrdim ani to, ze by se v lete mela klimatizace kombinovat s otevrenymi okny, to je logicky nesmysl - uplne stejny, jako postavit dum bez oken. My tu nemame na vyber, musime tu prezivat, v "nechutnem" vzduchu a se zdravotnimi nasledky. Nemame moznost klimatizaci vypnout a otevrit si okno - a to je to, co panu Bofilovi zazlivam.
K meritu věci - diskuze rovněž o sysndromu nemocných budov. Která ze současných veřejných a často oceněných staveb funguje k plné spokojenosti uživatelů? Nedostatky v kvalitě vnitřního prostředí jsou spíše pravidlem (zejména letní přehřívání). Přitom v našem klimatickém pásmu není klimatizace nezbytná, svědčí spíše o neobratnosti a nepoučitelnosti řady autorů. Samozřejmě architekt nese spoluzodpovědnost. - Výtvarným návrhem, první skicou zároveň generuje energetické (ne) kvality stavby. Viz plně prosklené tepelné zářiče, administrativní budovy, knihovny, nebo třeba terminál v Hradci? Běžnými, cenově dostupnými stavebně konstrukčními opatřeními, při tom po generace známými, jsme schopni ušetřit nejvíce...
docela zajímavá rozprava o klimatizaci přidám se, protože to je momentálně téma pro mě aktuální. netuším, kolik kdo z diskutujících vyprojektoval administraček (když už se u nich začalo), ale skoro bych řekl, že v naší zemi v poslední době ani jednu. z pozice architekta musím říct, že to v rámci platného legislativního prostřžedí ani bez klimošky nejde. hygienickými předpisy požadovanou teplotu prostě jinak než umělým chlazením (a topením) nezajistíte. otevřít okno a vyvětrat - jasně, ale vzhledem k hluku na ulici (stavíme ve městě, že jo; velkou administačku v lese nikdo stavět asi nebude...) to okno sice může být otevíravé ale z hlediska legislativy ho nesmíte otevřít jen proto abyste si vyvětrali svůj kanclík. a požadovaná teplota na pracovišti je do xx °C a když jí tam jako zaměstnavatel nejsem schopen zajistit, tak se zaměstnanci můžou klíďo sebrat a mazat dom, takže takovouhle budovu vlastně jako developer nemůžu smysluplně provozovat / postavit / zkolaudovat - je to treošku zamotané, že... jednoduše:
1/ na pracovišti musím mít maximálně / minimálně teplotu xxx, jinak v tom baráku nemůžu mít pracoviště
2/ nesmím si pro její zajištění otevřít okno, protože venku je příliš velký kravál
3/ takže mi zbývá co - udělat v baráku klimatizaci
- ano velkýma oknama se problém přehřívání zvětšuje, ale velká okna v administračce mít musíte, abyste tam měli zajištěnou dostatečnou míru (viz opět legislativa) denního osvětlení, protože bez něj tam zase nemůžete mít ta pracoviště a k čemu je administračka, ve které nemáte žádná pracovní místa??? takže cesta přes zmenšování oken (tepelných zisků) fakt nevede.
- není to jen o teplotě toho vzduchu ale jsou tam ještě další parametry, které je třeba dle platné legislativy splnit (maximální rychlost proudění vzduchu, jeho množství ve vztahu k počtu pracovních míst, další kvalitativní parametry...)
shrnuto - architekt se pohybuje v nějakém legislativním rámci a to, že něco před 40 nebo 60 lety šlo, ještě neznamená, že to jde i dneska. asi je to spíš postupným mizením zdravého rozumu a jeho náhradou přesně definovanými (a samozřejmě kdykoli vymahatelnými - chacha!!! - pravidly), než neschopností současných architektů....a na lepší časy se fakt neblýská, vždyť ty zákony, vyhlášky a normy definují každou pitomost!
a teď bych si rád přečetl třeba o těch běžných cenově dostupných stavebně konstrukčních opatřeních, při tom po generace známých, pomocí nichž bychom ušetřili nejvíce, pane Smolo.
dokud ne zákonodárci, ale celá naše rozmařilá a zhýčkaná společnost nepřijme fakt, že v našich zeměpisných šířkách je prostě v létě trochu tepleji a v zimě trochu větší zima, dokud se nesmíříme s tím, že když si otevřu okno, tak mi do kanceláře pronikne trochu hluku z ulice, a spoustu dalších dokud a dokud, protože to nejsou jenom jednotlivosti ale ten legislativní rámec je neuvěřitelně zašmodrchanej a komplexní uzel...
nedělám si iluze, že to někdo dočetl až sem
p.s.architekti nevymřeli, ale jde spíš o to, co je to ta architektura vlastně.
Hezký den....dočetl jsem až do konce... V zásadě existují tři možnosti, jak se vyhnout energeticky náročné a problematické klimatizaci u administrativních budov:
1) využití nočního předchlazování spolu s akumulační schopností stavby,2) využití adiabatického chlazení, 3) využití geotermální energie. Nebo kombinace uvedených možností spolu s přihlédnutím ke specifikám stavby. Zajímavá studie je k tomuto tématu na tzb-info.
Čím blíže budeme pasivnímu standardu, tím méně objemné technologie potřebujeme. Inspirativním příkladem jsou asi dvě nejznámější AB v Evropě v pasivním standardu - Energy base u Vídně a německý Energon v Ulmu. Z těch největších potom univerzitní výzkumné středisko UFT Tullu, nebo rekonstrukce a dostavba AB pro firmu Fronius v rakouském Welsu. Menší zajímavé AB: třeba rakouský Sol 4, nebo celodřevěný Christophorushaus Stadl - Paura. Velmi se těším na dokončení soudního dvora, justiční akademie a prvního pasivního vězení v rakouském Korneuburgu s investičními náklady cca 2,0 miliardy Kč. V žádné z těchto nových, převážně AB, není instalována klimatizace.
Z úvodního příspěvku souhlasím jen s větou: "Musíme znát svoji cenu, nepodbízejme se...". Ale chápu ji spíše v rovině duchovní, než finanční... Nepodbízejme se tím, že budeme své služby nabízet lidem bez vkusu, duchovních a morálních hodnot, lidem konzumním a duchovně vyšinutým... Nepřemýšlejme nad tím, jak přinutit lidi, kteří podléhají marketingu "rychle a levně", aby si nechali postavit dům od architekta... To je jako přemýšlet nad tím, jak do michelinské restaurace přilákat strávníky od McDonnaldu... NESMYSL!
2 Josef Smola: ...je to fajn, ale kde zůstala ta architektura?!
Pane Pavle, ty AB, na které odkazuji, jsem navštívil a považuji zároveň za kvalitní architekturu...Mají tu přidanou hodnotu, že zároveň fungují
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Architekt se reálně může stát (a často se stává) jen součástí týmu realizátorů projektu místo toho aby byl dirigentem.
Přemýšlejme co se musí stát aby byl architekt dirigentem, a jednejme rychle.
Bude to chtít širší záběr.
Rozlišujme podstatné a nepodtstané.
Pro drtivou většinu klientů je důležitější ekonomická stránka projektu než hra světel a stínů nebo ornamenty na fasádě. To je fakt.
Je třeba se dívat mnohem více dopředu. Jednejme více aktivně.
Musíme znát svoji cenu, nepodbízejme se.
Architektura nezanikne. Jestli zanikne profese architekta je na nás. Jednejme.
klimatizace společně s otevíravými okny nejde v česku moc dohromady, už vidím v 30°C vedrech, jak jsou otevřená okna a klima pak jede na plný výkon nestíhá chladit.....
ps. hermeticky uzavřené autobusy a vlaky vám nevadí?..... nebo raději starou karosu či koženku?
Řešením by byla blokovaná okna, která by nešla otevřít za běhu klimatizace. Ale šla by otevřít, kdyby byla klimatizace vypnutá. Ale ještě je zapotřebí určité domluvy mezi lidmi a někým, kdo to bude mít na starosti, aby to nedopadlo jako ve výše zmiňovaném vlaku.
re pavel kol.: hermeticky uzavirat nebo neuzavirat dum neresi architekt..??
1/ na pracovišti musím mít maximálně / minimálně teplotu xxx, jinak v tom baráku nemůžu mít pracoviště
2/ nesmím si pro její zajištění otevřít okno, protože venku je příliš velký kravál
3/ takže mi zbývá co - udělat v baráku klimatizaci
- ano velkýma oknama se problém přehřívání zvětšuje, ale velká okna v administračce mít musíte, abyste tam měli zajištěnou dostatečnou míru (viz opět legislativa) denního osvětlení, protože bez něj tam zase nemůžete mít ta pracoviště a k čemu je administračka, ve které nemáte žádná pracovní místa??? takže cesta přes zmenšování oken (tepelných zisků) fakt nevede.
- není to jen o teplotě toho vzduchu ale jsou tam ještě další parametry, které je třeba dle platné legislativy splnit (maximální rychlost proudění vzduchu, jeho množství ve vztahu k počtu pracovních míst, další kvalitativní parametry...)
shrnuto - architekt se pohybuje v nějakém legislativním rámci a to, že něco před 40 nebo 60 lety šlo, ještě neznamená, že to jde i dneska. asi je to spíš postupným mizením zdravého rozumu a jeho náhradou přesně definovanými (a samozřejmě kdykoli vymahatelnými - chacha!!! - pravidly), než neschopností současných architektů....a na lepší časy se fakt neblýská, vždyť ty zákony, vyhlášky a normy definují každou pitomost!
a teď bych si rád přečetl třeba o těch běžných cenově dostupných stavebně konstrukčních opatřeních, při tom po generace známých, pomocí nichž bychom ušetřili nejvíce, pane Smolo.
dokud ne zákonodárci, ale celá naše rozmařilá a zhýčkaná společnost nepřijme fakt, že v našich zeměpisných šířkách je prostě v létě trochu tepleji a v zimě trochu větší zima, dokud se nesmíříme s tím, že když si otevřu okno, tak mi do kanceláře pronikne trochu hluku z ulice, a spoustu dalších dokud a dokud, protože to nejsou jenom jednotlivosti ale ten legislativní rámec je neuvěřitelně zašmodrchanej a komplexní uzel...
nedělám si iluze, že to někdo dočetl až sem
p.s.architekti nevymřeli, ale jde spíš o to, co je to ta architektura vlastně.
1) využití nočního předchlazování spolu s akumulační schopností stavby,2) využití adiabatického chlazení, 3) využití geotermální energie. Nebo kombinace uvedených možností spolu s přihlédnutím ke specifikám stavby. Zajímavá studie je k tomuto tématu na tzb-info.
Čím blíže budeme pasivnímu standardu, tím méně objemné technologie potřebujeme. Inspirativním příkladem jsou asi dvě nejznámější AB v Evropě v pasivním standardu - Energy base u Vídně a německý Energon v Ulmu. Z těch největších potom univerzitní výzkumné středisko UFT Tullu, nebo rekonstrukce a dostavba AB pro firmu Fronius v rakouském Welsu. Menší zajímavé AB: třeba rakouský Sol 4, nebo celodřevěný Christophorushaus Stadl - Paura. Velmi se těším na dokončení soudního dvora, justiční akademie a prvního pasivního vězení
2 Josef Smola: ...je to fajn, ale kde zůstala ta architektura?!