O emigrantech aneb co píše Kundera

Vložil
Antonín Novák
03. 12. 07. 11:00
S Jurou Oplatkem už učím šest let. Kdysi jsem se víceméně náhodou ocitl na jeho kritikách a už jsem tam zůstal. Přijíždí jednou měsíčně a naslouchá po dva dny bez oddechu nejen studentům, ale i nám. Zatímco studenti mu sdělují své představy o domech a jejich urbanismu, my mu naopak během přestávek a obědů sdělujeme všechny naše potíže s úředníky, dodavateli a kolegy. A Jura nám naslouchá.

Je to asi typické pro všechny emigranty. Nezeptáme se jich na jejich praxi a zkušenosti. Nevyzveme je: "Povídej," abychom naslouchali.
Místo toho si necháme jejich účastenstvím pofoukat všechny naše bolístky a trápení, jako kdyby to byli placení psychoterapeuti seslaní naším andělem strážným.

Tuhle skutečnost jsem si uvědomil až při přečtení posledního románu Milana Kundery, kde je tenhle asi všeobecný jev důkladně popisován.

A tak už vím. Taky se už občas zeptám a víc naslouchám. A o trošku méně si stěžuji.

Jinak ale jednou za měsíc s potěšením sleduji, jak Jura naslouchá studentům. Zatímco já přemýšlím nad jejich výkresy a zaujímám podle toho v duchu postoj, on po dva dny vnímá každé jejich slovo s nesmírnou soustředěností a poctivostí. Pak radí, hodnotí, diskutuje a povzbuzuje.

Nikdy si nestěžuje. To velkoryse nechává na nás.....
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
zdravím
zdeněk trefil
13.03.08 03:46
zobrazit všechny komentáře