KLEMENTINUM - Souvislosti: Média

Akademici rozumovali, co s Národní knihovnou
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum vydání: 17.1.2008
Název: Akademici rozumovali, co s Národní knihovnou
Ročník: 19
Číslo: 14
Strana: 2
Autor: MAGDALENA NOVÁ
Rubrika: Praha
Mutace: Praha
Pořadí: 5
Oblast: Celostátní deníky

Praha - Jeden je uznávaný geolog, další zase historik umění, krajinný ekolog, matematik nebo architekt.
Jejich životním prostorem bývá většinou akademická půda nebo univerzitní posluchárny, občas také ministerská pracovna.
Včera však Václav Cílek, Jiří T. Kotalík, Ivan Dejmal, Petr Vopěnka a Miroslav Masák předstoupili na Akademii věd před novináře, aby jim představili společné dílo - otevřený dopis adresovaný premiérovi, pražskému primátorovi i ministrům kultury a školství.
Důvod: Národní knihovna.
"Výstavba nové Národní knihovny není přestavbou tělocvičny, ale velkolepý projekt, který ovlivní další osud Klementina," vzkázal Kotalík týmu Národní knihovna, který by se měl dnes sejít a rozhodnout, co bude dál s návrhem nové budovy architekta Jana Kaplického.
O Kaplického chobotnici však akademikům tolik nejde. K sepsání dopisu je přivedly spíš obavy o osud Klementina.
"Cítím, že se centrum Prahy ,disneyfikuje' a stává se z něj skanzen pro turisty. Jenom studentský život tu vytváří původní atmosféru, kterou tu především chtějí turisté nasát," bránil Klementinum coby studentské centrum geolog Cílek.
Třicítku vysokoškolských pedagogů, kteří dopis podepsali, rozohnil hlavně plán ředitele knihovny Vlastimila Ježka otevřít barokní budovu i nečtenářům. "Klementinum je sídlo akademického života, centrum vzdělání," opakoval Kotalík.
Signatáři dopisu navíc pochybují, že je potřeba novou budovu knihovny stavět. Byť knihovníkům jejich argument může znít bizarně. "Je třeba položit si otázku, má-li dnes smysl povinně archivovat v Národní knihovně dva výtisky z české knižní a časopisecké produkce. Je to totiž z 80%archiv literárního braku," napsali mimo jiné v dopisu.
Kotalík a jeho společenství novinářům několikrát zopakovali, že jejich ambicí není problémy kolem knihovny řešit. "Pouze vyzýváme, upozorňujeme a doporučujeme," zdůraznil kunsthistorik.
To ovšem podráždilo zástupce Národní knihovny. "Je těžké s nimi diskutovat, pokud nechtějí slyšet fakta a argumenty," poznamenala mluvčí knihovny Kateřina Nováková.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

---

Akademici se bojí o Klementinum
Zdroj: Pražský deník
Datum vydání: 17.1.2008
Název: Akademici se bojí o Klementinum
Podtitulek: Žádají debatu o výstavbě nové budovy Národní knihovny vrátit na samotný začátek sporu o Kaplického návrh
Ročník: 3
Číslo: 14
Strana: 5
Autor: JITKA EISENHAMMEROVÁ
Rubrika: Z METROPOLE
Mutace: METROPOLE
Oblast: Regionální deníky - Praha

Praha/Potřebujeme vůbec novou Národní knihovnu? Nestačilo by zrekonstruované Klementinum? Co bude s jeho historickou budovou, až se z ní odstěhují knihy? Tyto otázky včera vznesli představitelé akademické obce, kteří se obávají o osud historické budovy Klementina. Nechtějí, aby se z objektu stala turistická atrakce a zanikl v něm studentský život. "Sepsali jsme otevřený dopis premiéru Topolánkovi, ministru školství, kultury a primátoru Bémovi. Chceme, aby byla k projektu vypracovaná řádná oponentura, aby se prověřily stávající kapacity Klementina po vystěhování technické knihovny," uvedl Jiří Kotlík historik umění a pedagog Akademie výtvarných umění.

Je nová budova správnou cestou?
Ministerstva kultury a školství, magistrát, knihovna, památkáři a Karlova univerzita by měly podle akademiků založit sbor, který by se širšími otázkami spojenými s výstavbou nové budovy Národní knihovny zabýval. Podle signatářů dopisu, kterých je mezi akademiky asi třicet, se má debata o vzniku nové budovy vrátit na začátek. "Nestačí nám diskuse, které probíhají pouze na úrovni, zda se Kaplického projekt líbí, či ne a zda má, či nemá stát na Letné," zdůvodnil současnou aktivitu akademiků Kotalík. Na dotaz, zda bude efektivní vrátit se na úplný začátek diskusím, když přípravy spojené s mezinárodní architektonickou soutěží stály kolem pětadvaceti milionů korun, reagoval krajinný ekolog Ivan Dejmal následovně: "Naší snahou není prověřit, zda někdo vyhodil miliony. Chceme udělat procesní kroky, aby se vědělo, že tato varianta je správná. A co se týče peněz? Myslím, že v celkových nákladech na stavbu chobotnice, které jsou pětimiliardové, není pětadvacet milionů zase tolik," uvedl Dejmal. Možná se přijde na to, že knihovna v Klementinu být nemůže, soudí.

Disneyland v Praze
Pak je ale podle něj nutné v první řadě řešit, co s bude právě s Klementinem. Zástupci akademické obce se navíc obávají "disneyfikace" Prahy. Kritizují, že Karlova ulice v blízkosti současné Národní knihovny připomíná Disneyland, ať už sortimentem v obchodech a stáncích či všudypřítomnými anglickými nápisy. "Nebezpečí Karlovy ulice je až příliš blízko. Obávám se, aby Klementinum nebylo využito ke komerčním účelům pro turisty," odůvodňuje své obavy matematik Petr Vopěnka. Národní knihovna však takové názory odmítá. "Z Klementina se neodstěhují všechny svazky. Zůstane Slovanská knihovna, Historické a hudební fondy," uvedla pro Deník Bohdana Stoklasová, ředitelka Novodobých fondů a služeb. Vysídlení studentské obce se obává v případě, že knihovna nebude studentům nabízet dostatečně kvalitní servis. Tým Národní knihovna, který založil primátor Pavel Bém a v němž je kromě něj také ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek, architekt Jan Kaplický a zástupci ministerstva kultury, bude o knihovně znovu jednat dnes dopoledne. Konečné rozhodnutí se očekává v únoru, přičemž možnost realizovat Kaplického návrh posuzují architekti, památkáři a také právníci.

JITKA EISENHAMMEROVÁ

Foto - NEJISTÁ BUDOUCNOST. Obavy o využití Klementina mají někteří představitelé akademické obce.
Foto Deník/ivan Babej

---

Akademici se bojí o osud Klementina
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum vydání: 17.1.2008
Název: Akademici se bojí o osud Klementina
Ročník: 19
Číslo: 14
Strana: 4
Autor: MAGDALENA NOVÁ
Rubrika: Střední Čechy
Mutace: Střední Čechy
Pořadí: 7
Oblast: Celostátní deníky

Praha - Jeden je uznávaný geolog, další zase historik umění, krajinný ekolog, matematik nebo architekt. Jejich životním prostorem bývá většinou akademická půda nebo univerzitní posluchárny, občas také ministerská pracovna.
Včera však Václav Cílek, Jiří T. Kotalík, Ivan Dejmal, Petr Vopěnka a Miroslav Masák předstoupili v Akademii věd před novináře, aby jim představili společné dílo - otevřený dopis adresovaný premiérovi, pražskému primátorovi i ministrům kultury a školství.
Důvod: Národní knihovna.
"Výstavba nové Národní knihovny není přestavbou tělocvičny, ale velkolepý projekt, který ovlivní další osud Klementina," vzkázal Kotalík týmu Národní knihovna, který by se měl dnes sejít a rozhodnout, co bude dál s návrhem nové budovy architekta Jana Kaplického.
O Kaplického chobotnici však akademikům tolik nejde. K sepsání dopisu je přivedly spíš obavy o osud Klementina.
"Cítím, že se centrum Prahy 'disneyfikuje' a stává se z něj skanzen pro turisty. Jenom studentský život tu vytváří původní atmosféru, kterou tu především chtějí turisté nasát," bránil Klementinum coby studentské centrum geolog Cílek.
Třicítku vysokoškolských pedagogů rozohnil hlavně plán ředitele knihovny Vlastimila Ježka otevřít barokní budovu i nečtenářům. "Klementinum je sídlo akademického života, centrum vzdělání," opakoval Kotalík.
Signatáři dopisu navíc pochybují, že je potřeba novou budovu knihovny stavět. Byť knihovníkům jejich argument může znít bizarně. "Je třeba položit si otázku, má-li dnes smysl povinně archivovat v Národní knihovně dva výtisky z české knižní a časopisecké produkce. Je to totiž z 80%archiv literárního braku," napsali mimo jiné v dopisu.
Zástupce Národní knihovny vystoupení akademiků podráždilo. Tvrdí, že s nimi nelze diskutovat.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy (střed)

---

Diskuse o knihovně do bodu nula?
Zdroj: Haló noviny
Datum vydání: 17.1.2008
Název: Diskuse o knihovně do bodu nula?
Ročník: 18
Číslo: 14
Strana: 4
Autor: (mik)
Rubrika: Z DOMOVA
Oblast: Celostátní deníky

PRAHA - Diskuse o Národní knihovně, která chce postavit v Praze svou novou budovu, by se měla vrátit na začátek. Hovoří se o tom v otevřeném dopise tří desítek akademiků představitelům státu a města. Podle nich je nutné prověřit třeba to, zda by knihovně nestačila historická budova Klementina.
Jak včera řekli zástupci akademiků novinářům, souvisí to i s otázkou, zda by měl univerzitní život zůstat v centru, nebo se přesunout na okraje města.ŻSmyslem dopisu je upozornit, že vazba mezi Klementinem a Národní knihovnou je ta hlavní a stěžejní a měla by být bedlivě prověřena a zvážena,® řekl historik umění Jiří Kotalík, podle něhož dopis není peticí ani ultimátem, pouze výzvou, upozorněním a doporučením. ŻMáme se vrátit k počátku úvah a začít Klementinem. Skutečně prověřit, zda to, co z velké části Národní knihovna poskytuje studentům, badatelům a čtenářům v centru, jestli pro tento objekt, který byl v roce 1923 pro tento účel rekonstruován, i v dnešních podmínkách digitalizace a různých technologií nestačí,® uvedl Kotalík, podle něhož záměr na výstavbu nové budovy by měl projít důkladnou oponenturou. Akademici se také obávají, aby Klementinum nebylo využito ke komerčním účelům pro turisty, jako je tomu v přilehlé Karlově ulici. Jak připomněla Bohdana Stoklasová z Národní knihovny, diskuse o tom, zda postavit novou budovu, nebo využít jen Klementinum, se v minulosti vedla. Uvažovalo se o tom uložit přímo v Klementinu knihy pod zem. ŻOd povodně v roce 2002 není jiná varianta, než stěhování,® dodala. Signatáři dopisu také pochybují o tom, zda má ještě smysl v Národní knihovně povinně archivovat dva výtisky z celé knižní a časopisecké produkce. Z osmi desetin jde podle nich o archiv literárního braku, který může být daleko od čtenáře. Podle signatářů dopisu není správné, že se o nové budově diskutuje v rovině, zda má být na Letné, nebo ne, a zda se má stavět podle vítězného návrhu Jana Kaplického, či nikoli. Ministerstva kultury a školství, magistrát, knihovna, památkáři a Univerzita Karlova by měly založit přípravný sbor, který by se širšími otázkami spojenými s knihovnou zabýval, uvedla ČTK. Národní knihovnou a především případnou její novostavbou se včera zabýval i sněmovní výbor pro vědu, vzdělání a kulturu. O tom, v jakém stadiu jsou jednání o výstavbě knihovny, poslance informoval ředitel knihovny Vlastimil Ježek a první náměstek ministra kultury František Mikeš. Po krátké debatě, v níž si poslanci stěžovali, že jsou málo informováni, požádal předseda výboru, aby jeho členové dostávali výstupy z jednání pracovního týmu Národní knihovna i tří expertních skupin. Tým, který vedle Ježka tvoří primátor Pavel Bém, Kaplický a zástupci ministerstva kultury, bude jednat dnes, konečné rozhodnutí by měl vynést do konce února.

(mik)

---

Disneyland
Zdroj: Pražský deník
Datum vydání: 17.1.2008
Název: Disneyland
Podtitulek: názor deníku
Ročník: 3
Číslo: 14
Strana: 2
Autor: JITKA EISENHAMMEROVÁ
Rubrika: Z METROPOLE
Mutace: METROPOLE
Oblast: Regionální deníky - Praha

Vraťte diskusi o knihovně na začátek, volá akademická obec. Chce vysvětlit, zda je knihovna vůbec nutná. Navíc se akademici obávají, aby bývalé centrum jezuitů nepodlehlo útoku západního světa z nedaleké Karlovy ulice, která se podle nich počtem turistů a sortimentem prodávaných cetek stala pražským Disneylandem. Akademici poněkud zaspali, když debatu žádají až nyní. "Nevíme, co z ní nakonec vyjde," přiznali s tím, že přeci vůbec nevadí, že už stát zaplatil miliony na architektonickou soutěž. Mnohem smutnější však je, že si akademikové nejspíš představují debatu, která bude odpovídat jen a jen názoru akademické obce. Ostatně to předvedli už včera, když hlasům zaměstnanců Národní knihovny nenechali na tiskové konferenci zaznít. Tím na sebe bohužel uvrhli předlistopadový stín. Vždyť kde jinde než na akademické půdě má být prostor pro dialog?

nazory@denik.cz

JITKA EISENHAMMEROVÁ

---

Kauza knihovna: akademici se bojí o Klementinum
Zdroj: Valašský deník
Datum vydání: 17.1.2008
Název: Kauza knihovna: akademici se bojí o Klementinum
Podtitulek: Chtějí debatu vrátit na samotný začátek sporu HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Ročník: 19
Číslo: 14
Strana: 8
Autor: JITKA EISENHAMMEROVÁ
Rubrika: 14 pohledů
Oblast: Regionální deníky - Olomoucký a Zlínský kraj

Praha/Potřebujeme vůbec novou Národní knihovnu? Nestačilo by zrekonstruované Klementinum? Co bude s jeho historickou budovou, až se z ní odstěhují knihy? Tyto otázky včera vznesli představitelé akademické obce, kteří se obávají o osud historické budovy Klementina. Nechtějí, aby se z objektu stala turistická atrakce a zanikl v něm studentský život. "Sepsali jsme otevřený dopis premiéru Topolánkovi, ministrovi školství, kultury a primátoru Bémovi. Chceme, aby byla k projektu vypracovaná řádná oponentura, aby se prověřily stávající kapacity Klementina po vystěhování technické knihovny," uvedl Jiří T. Kotalík, historik umění a pedagog Akademie výtvarných umění. Ministerstva kultury a školství, magistrát, knihovna, památkáři a Karlova univerzita by měly podle akademiků založit sbor, který by se širšími otázkami spojenými s výstavbou nové budovy Národní knihovny zabýval. Podle signatářů dopisu, kterých je mezi akademiky asi třicet, se má debata o vzniku nové budovy vrátit na začátek. "Nestačí nám diskuse, které probíhají pouze na úrovni, zda se Kaplického projekt líbí, či ne a zda má, či nemá stát na Letné," zdůvodnil současnou aktivitu akademiků Kotalík. Na dotaz, zda bude efektivní vrátit se na úplný začátek k diskusím, když přípravy spojené s mezinárodní architektonickou soutěží stály kolem pětadvaceti milionů korun, reagoval krajinný ekolog Ivan Dejmal následovně: "Naší snahou není prověřit, zda někdo vyhodil miliony. Chceme udělat procesní kroky, aby se vědělo, že tato varianta je správná. A co se týče peněz? Myslím, že v celkových nákladech na stavbu chobotnice, které jsou pětimiliardové, není pětadvacet milionů zase tolik," sdělil Dejmal s tím, že je možné, že se přijde na to, že knihovna v Klementinu být nemůže. Pak je ale podle něj nutné v první řadě řešit, co bude právě s Klementinem. Zástupci akademické obce se navíc obávají "disneyfikace" Prahy. Kritizují, že Karlova ulice v blízkosti současné Národní knihovny připomíná Disneyland, ať už sortimentem v obchodech a stáncích či všudypřítomnými anglickými nápisy. "Nebezpečí Karlovy ulice je až příliš blízko. Obávám se, aby Klementinum nebylo využito ke komerčním účelům pro turisty," odůvodňuje své obavy matematik Petr Vopěnka. Národní knihovna však podobné názory odmítá. "Z Klementina se neodstěhují všechny svazky. Zůstane Slovenská knihovna, Hudební a historické fondy," uvedla pro Deník Bohdana Stoklasová, ředitelka Novodobých fondů a služeb. Vysídlení studentské obce se obává v případě, že knihovna nebude studentům nabízet dostatečně kvalitní servis. Tým, v němž je vedle Vlastimila Ježka primátor Pavel Bém, Jan Kaplický a zástupci ministerstva kultury, bude o knihovně jednat dnes dopoledne. Konečné rozhodnutí se očekává v únoru.

Foto - BUDE NEBO NE? Tým, v němž je vedle Vlastimila Ježka, primátor Pavel Bém, Jan Kaplický (na snímku) a zástupci ministerstva kultury, bude o knihovně jednat dnes dopoledne.
Foto - Ivan Babej

JITKA EISENHAMMEROVÁ

Vyšlo také v: Hranický deník, Kroměřížský deník, Olomoucký deník, Prostějovský deník, Přerovský deník, Slovácký deník, Šumperský a Jesenický deník, Zlínský deník

---

Vědci premiérovi: vraťte Projekt NK k bodu nula
Zdroj: Právo
Datum vydání: 17.1.2008
Název: Vědci premiérovi: vraťte Projekt NK k bodu nula
Ročník: 18
Číslo: 14
Strana: 5
Autor: (cg)
Rubrika: Zpravodajství
Mutace: Celostátní
Pořadí: 3
Oblast: Celostátní deníky

PRAHA - Vysokoškolští pedagogové, vědci a učenci, signatáři ve středu zveřejněného otevřeného dopisu určeného premiérovi Mirku Topolánkovi, primátorovi Prahy Pavlu Bémovi a ministrům kultury a školství žádají vrátit se v případě stavby nové budovy Národní knihovny "k bodu nula".
Tedy k analýzám a diskusím o podobě Prahy jako univerzitního města, k úloze Klementina po dostavbě Státní technické knihovny v Dejvicích, a teprve potom diskutovat o podobě nové Národní knihovny.
Podepsaní, k nimž patří mj. historik umění Jiří T. Kotalík, architekt Miroslav Masák, generální ředitel České filharmonie Václav Riedlbauch ad., požadují zvážení, zda chce být Praha univerzitním centrem.
"Problémy výstavby nové Národní knihovny přesahují stavbu činžáku v Praze," řekl mj. bývalý ministr školství Petr Vopěnka.
Podle něho se signatáři obávají toho, aby Klementinum nebylo využito ke komerčním účelům pro turisty, jako je tomu v přilehlé Karlově ulici. Masák také upozornil, že místo na Letné zvolené pro novou knihovnu je to nejhorší na celé pláni.
Právě rok trvající diskuse po mezinárodní soutěži, v níž zvítězil architekt Jan Kaplický, která celé téma podle signatářů zužuje na otázku "líbí" nebo "nelíbí", je přivedla k potřebě vyzvat k diskusi před tím, než rozhodne politické řešení.
Bohdana Stoklasová z Národní knihovny uvedla, že diskuse o tom, zda postavit novou budovu, nebo využít jen Klementinum, se v minulosti mnohokrát vedla. Uvažovalo se i o uložení knih přímo v Klementinu pod zemí.
"Od povodně v roce 2002 není jiná varianta než stěhování," řekla. Se zkušeností z ciziny dodala, že z historických budov se přestěhovaly i knihovny v Paříži a v Londýně.

---

Vědci: Ať knihovnu řeší premiér
Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání: 17.1.2008
Název: Vědci: Ať knihovnu řeší premiér
Ročník: 21
Číslo: 14
Strana: 6
Autor: MARTINA KLAPALOVÁ
Rubrika: Metropole/Praha
Mutace: Celostátní
Pořadí: 2
Oblast: Celostátní deníky

Národní knihovna nepotřebuje novou budovu, která má vyrůst na Letné podle návrhu architekta Jana Kaplického.
Myslí si to třicet předních českých vědců, univerzitních profesorů a umělců.
PRAHA Premiér Mirek Topolánek se zřejmě v nejbližší době bude muset zabývat problematikou Národní knihovny. Věhlasní čeští akademici a umělci mu ohledně Národní knihovny zaslali otevřený dopis. Apelují v něm na to, aby tak závažný projekt, který může být klíčový pro rozvoj vzdělanosti národa, nenechával pouze na řediteli Národní knihovny.
"V Evropě se tak závažných společenských úkolů, jako je stavba Národní knihovny, chápe ministerstvo, vláda či prezident republiky," uvádí se v dopise, který byl kromě premiéra adresován i primátorovi Pavlu Bémovi, ministru kultury Václavu Jehličkovi a ministru školství Ondřeji Liškovi.
Signatáři dopisu záměrně neřeší, zda má nová budova stát na Letné či nikoliv a zda se má či nemá realizovat vítězný soutěžní návrh architekta Jana Kaplického. Podle akademiků je totiž nutné prověřit zejména to, zda knihovně nestačí její tradiční sídlo, barokní areál Klementina. Areál potřebuje rekonstrukci, kterou bude platit stát. Architekta by podle akademiků měla vybrat soutěžní porota.
"Klementinum je majestátnější budova než pařížská Sorbona. Když do Prahy přijedou cizinci, užasle na něj koukají," prohlásil jeden ze signatářů dopisu, emeritní profesor Karlovy univerzity Petr Vopěnka.
Většina knižního fondu je prý literární brak Další ze signatářů, historik umění a pedagog AVU Jiří T. Kotalík, připomněl jinou myšlenku dopisu: zda má v současnosti smysl povinně archivovat dva výtisky ze všech knih a časopisů, které v Česku vycházejí. "Zvlášť když osmdesát procent této produkce je literární brak, který například v sousedním Německu uskladňují v archivech vzdálených i stovky kilometrů od čtenáře," řekl Kotalík.
Podle ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka takové podněty svědčí o tom, že jejich autoři o knihovnictví nic nevědí. "Jsem šokován tím, jaké nepochopitelné věci dokážou říkat lidé, kteří mají před svým jménem i za ním celou řádku titulů," prohlásil Ježek, absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Povinnost dvou výtisků podle něj stanovují mezinárodní knihovní standardy, platné na celém světě. Ježek také včera informoval ve sněmovně poslance o vývoji problémů kolem knihovny. Potíže odstartovalo loňské Kaplického vítězství. Většina poslanců je podle Ježka stavbě nakloněna.

Foto popis: Vyzýváme, upozorňujeme a doporučujeme, řekl včera o dopisu akademiků jeho signatář, historik umění Jiří Kotalík
Foto Autor - Foto ČTK - Michal Kamaryt