Jak dál s otáčivým hledištěm v Krumlově?

http://www.ateliervision.cz/nedivadlo/
http://www.youtube.com/watch?v=TT7uZO2f5CY

http://www.youtube.com/watch?v=HjpCZNJjA5M&feature=relmfu

Jako pritiváhu k výše citovanému "dokumentu", který je spíš PR produktem, doporučuji reportáž z cyklu Reportéři ČT z 13. 7. 2009 (dostupné on-line na i-vysílání), připadně heslo v databázi divadelní architektury: http://www.theatre-architecture.eu/cs/db.html?theatreId=141

je jedním ze symbolů Českého Krumlova. Prokázaly to opakované rekonstrukce. Vlastník-město točnu chce. Co tedy brání její přestavbě do kultivovanějšího,citlivějšího kabátu? Názor, že točna na toto místo nepatří je v rozporu s původní autorskou myšlenkou architekta Brehmse.

Doc. Girsa argumentuje, že Otáčivé hlediště může být kdekoliv, ale zahrada se přestěhovat nedá. Fenomén krumlovského Otáčka ale spočívá právě v umístění divadla v tomto nádherném historickém prostředí. A právě Otáčko vdechuje zahradě život. Důkazem toho je, že otáčivá hlediště, která jsou jinde, se fenoménem nestala: http://www.dsvltavan.cz/node/380
Bellárii trápí něco uplně jiného, než to, že se na ni někdo dívá a běhá po terase - děravé okapy a padající omítka.

Zajímavé také je, proč Unescu nevadí festivaly v Athénách nebo HI-TECH v zahradě Pražského Hradu...
http://archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=410&type=32
http://hn.ihned.cz/c1-16612830

Vážená redakce, přidával jsem včera příspěvek s názvem "Omyl, Roberte" -- je ve zpracování, nebo se někam zatoulal?

V tomto případě nejde o to co chce vlastník (kterýpak šlechtic to bude?, ale co je pro vyšší princip kultury a kompozice původní 300 let staré zahrady vhodné řešení. Symbolem Krumlova otáčko není. Je to jen přehlídka společenského úpadku minulosti. Kulturu to divadlo nikdy neprezentovalo. Nikdo tam nejde za divadlem, ale aby se povozil s partou z ROH na kolotoči. Kolotoč je symbolem Krumlova. Nebo kvalitní původní šlechtická zahrada s průhledy a aristokratickou vznešeností?

Má včerejší reakce na roberta se zřejmě ztratila v éteru, takže ještě jednou:
- Vlastníkem točny je město České Budějovice, ne Krumlov. To, že ji vlastník chce, je sice hezké, ale ve chvíli, kdy ji chce na cizím pozemku (zahrada státního zámku ve správě NPÚ), poněkud irelevantní. Nebo budete pro, když budu chtít postavit u vás na zahradě kolotoč?
- Hodnoty zahrady se tento stát sám sobě -- a skrze UNESCO i celému světu -- zavázal chránit tím, že ji podle platné legislativy udělil nejvyšší možnou památkovou ochranu. K zajištění této ochrany mimochodem zřídil památkový ústav, kterému zahradu svěřil do péče. Současně ovšem odpovídající péči znemožnil tím, že jiná jeho složka tam -- bez ohledu na nesouhlas památkářů a nesouhlas ministerstva, které jsou z de iure (památkový zákon, správní řád) konečné -- postavila tuhle obludu. A tím, že ji tam prosazuje i do budoucna, ten stejný stát přinejmenším popírá svá vlastní pravidla. A tak dál, stále dokola.
- UNESCU nevadí zmíněné festivaly zřejmě proto, že pro ně vyrůstají krátkodobé demontovatelné konstrukce, které asi nijak nepoškozují své hostitele. Točna je bohužel trvalý parazit (mimo tu viditelnou zrůdu na povrchu i vybetonovaný kráter v zemi), který mimo jiné -- jak bylo stokrát řečeno -- znemožňuje vnímání hlavních uměleckých a historických hodnot zahrady. A i příznivci točny správně argumentují, že hlavní hodnotou točny je zahrada, ne točna sama -- to je podle mě definice parazita par excellence.
- S tím souvisí i Belárie: projekt na její obnovu je připraven dlouho, jeho realizaci brání -- kupodivu -- právě divadlo. Zkoušky probíhají v létě celodenně a v Belárii je umístěno veškeré zázemí -- což je s rekonstrukcí bohužel neslučitelné.
- "Vdechuje zahradě život" -- opravdu? Byl/a jste tam někdy při zkoušce? Když z ampliónů duní hudba, režisér pokřikuje po hercích, okolo Belárie jezdí auta ad.? Je to asi subjektivní, ale já osobně tohle za vhodný život pro barokní zahradu nepovažuju.
Všechny tyhle věci -- i řada dalších -- jsou v uvedených odkazech, v rozhovoru i v dostupných podkladech mnohokrát zodpovězeny. Ale většina zastánců točny ty odpovědi nějak nechce slyšet a klade stále stejné otázky...

Přistála tam historickým omylem.

je nepochybně stavba s kulturním významem pro město Český Krumlov. A nemyslím, že se tam jezdí diváci hlavně vozit na kolotoči. Rozhodně v točně nevidím důvod k vyškrtnutí Č.K. ze seznamu Unesco. Jde o stávající, projednaný a povolený objekt s kulturní funkcí v historické zahradě. Zajímavé by bylo nahlédnout do odůvodnění rozhodnutí památkářů k projektu pro současný stav objektu.

Roberte, současná stavba nikdy povolení památkářů nezískala, těžko ji tedy považovat za projednanou a povolenou. Momentálně funguje na základě ministerské výjimky, bohužel periodicky prodlužované. K projektu současné točny se památkáři od počátku stavěli odmítavě -- bohužel to bylo ve složité době: současný zákon o památkové péči vešel v platnost v roce 1987, předchozí točna se začala demolovat v roce 1986 a projekt té současné vznikl v roce 1988, mimochodem dost pod tlakem strany. Teprve v roce 1989 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou a po změně režimu probíhaly další kompetenční změny, a než se památkáři pořádně rozkoukali, točna v zahradě stála. Navíc to v tom roce 1988 schovali -- nejprve kvůli spíše formálnímu problému rozpočtových kapitol -- pod název rekonstrukce, přestože šlo o úplně novou stavbu, včetně nové a hlubší díry do země, a tak souhlas památkářů formálně trochu obešli. To, že točna stojí bez souhlasu památkářů, byl ostatně úhelný kámen sporů už v 90. letech a následné stanovisko všech stupňů až po tehdejšího ministra Dostála bylo jasně zamítavé. To až ministr nekultury Jandák bouchnul pěstí do stolu... Čili: současnou točnu památkáři opravdu nikdy neschválili. A ještě k vašemu prvnímu příspěvku: jak jste se mohl dočíst i v rozhovoru, od její současné podoby se dost jasně distancoval i tehdy ještě žijící Brehms, tekže argumentovat jeho autorstvím je taky trochu pochybené...

Je to vlastně takové tristní svědectví o fungování společenských systémů, které prostě ve svém určitém vývojovém stadiu (asi je to většina těchto stadií) dovede vyplodit i podivnosti. Proto by vlastně bylo historickým omylem chtít, aby točna zmizela jako historický omyl. Nechť je svědectvím a diskuse o jejím zachování a ostranění nechť trvají a nakonec jsou vyhlášeny nemateriálním kulturním dědictvím lidstva.

Jste nejdal. Ci nejhloubeji. Melancholicka estetika Vasi stoicke skepse se mi libi. Otacive hlediste. Jaka to esence dnesnich dnu. Eppur si muove! Ted vidim, jak straslive kacirsky ten vyrok muze byt.

měl jsem na mysli původní Brehmsovu myšlenku ohledně umístění točny v zahradě, nikoli vzhled současného objektu. A za druhé nevěřím, že stavba byla postavena bez povolení, nebo že neexistuje kolaudační rozhodnutí posvěcené památkáři v roce 1988. Nedokážu si představit, že by se tato stavba mohla užívat bez dokladů.

Roberte, taky bych si to rád neuměl představit, ale je to tak -- a právě to je ostatně jeden z hlavních argumentů na odstranění točny. Ověřte si to nejlépe na adrese http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/otacive-hlediste/ -- především v "Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu..." z r. 1992 nebo v závazném stanovisku MK ČR (kam až se účastníci postupně odvolali) z téhož roku. Cituji: "Stavebník nemá souhlas vlastníka pozemku s uskutečněním stavby, ani souhlasné závazné stanovisko výkonného orgánu státní památkové péče." Už? Absurdní? Bohužel...
Brehmsova původní myšlenka byla opravdu jiná, a odpovídala době (tedy s jistým zpožděním -- Gropiův Totaltheater, jehož části v různých svých realizacích Brehms celý život obkresloval, byl svázaný s předválečnou avantgardou a před Brehmsem i s podstatně jiným divadelním výrazem, než jaký reprezentuje Lucerna nebo jiné šlágry otáčka -- ta experimentálnost neměla končit tím, že se to celé bude točit dokola...). Ale o Brehmsovu původní myšlenku už dneska zastáncům točny myslím příliš nejde...

to odvolání památkářů jsem si přečetl. Odvolávají se proti prodloužení stavebního povolení, podle kterého byla realizována současná podoba točny. Z toho mi vychází, že rekonstrukci točny na stávajícím místě v roce 1988 památkáři posvětili. Tady na webu pan Girsa a vy zpochybňujete umístění stavby točny na původním místě, které určil architekt Brehms, což je logicky v rozporu s rozhodnutím památkářů z roku 1988 k rekonstrukci točny.

nevím už, jak jinak to napsat, ale opravdu neposvětili, protože se jich opravdu nikdo neptal. To stavební povolení bylo vydáno bez vyjádření památkářů, opravdu -- v dokumentech, které jsou tu v diskusi zmíněny, je to možné ověřit -- tedy pokud nejste předem rozhodnut jinak. Citace v mém předvčerejším příspěvku je myslím jednoznačná: "Stavebník nemá souhlas vlastníka pozemku..." -- nechápu, jak z toho vyvozujete, že ten souhlas existuje? Zkuste si ty články a dokumenty projít znovu, jestli chcete. A pokud na nějaké jiné vyjádření památkářů než jednoznačný nesouhlas někde narazíte, dejte vědět...
A to, že architekt Brehms umístil v roce 1958 točnu doprostřed zahrady, není dnes argument pro to, aby tam -- navíc v úplně jiné podobě -- zůstala. Památková ochrana zahrady je zaručená zákonem a točna s ní prostě není v souladu -- a v tuto chvíli tam stojí jen díky periodicky prodlužované nesystémové ministerské výjimce. Je to pořád dokola, asi už k tomu nemám co dodat...

Dobrý den, pane Čestmíre. Přečetla jsem si "Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu...", na které ve svém komentáři odkazujete, ale potřebuji si ověřit několik věcí. Když se areál českokrumlovského hradu a zámku stal národní kulturní památkou v roce 1989, znamená to, že do té doby nebyl jeho vlastníkem Národní památkový ústav? Pokud skutečně nebyl, pak je stavební povolení, proti kterému se NPÚ v roce 1992 odvolal, (alespoň jak to vnímám já) v pořádku, neboť bylo vydáno 5. 9. 1988, tedy před tím, než se areál stal národní kulturní památkou.

Každému, kdo zná situaci v Českém Krumlově a má přitom alespoň špetku architektonického cítění a zdravého rozumu, musí být jasné, že prof.Girsa má pravdu. Jeho argumentaci, jasně ozřejmující podstatu problému, považuji za naprosto seriozní : vzájemná koexistence barokní zahrady a otočného hlediště je kolizní. Z odborného památkářského hlediska je rovněž jasné, co kolizi způsobilo. Idea spojení divadelní produkce s nádherným přírodním rámcem okolní zahrady, jakkoliv vypadá na první pohled vznešeně, nemůže na zmíněné kontroverzi nic změnit. Jedno však zůstane jisté : vlastní zásah do autentičnosti historické zahrady byl a zůstává projevem kulturního barbarství. A vůbec nezáleží na tom, zda se to stalo v "socialistické minulosti" nebo "tržní současnosti".

a kdo myslíte, že zámek vlastnil předtím? Krumlovský zámek se zahradou je státní cca od druhé světové války. Vysvětlovat vlastnické změny znamená procházet vývoj institucionalizované památkové péče, což možná nezvládnu úplně přesně, za menší nepřesnosti v následujícím tedy neručím.
Konfiskovaný majetek přebírala většinou Národní kulturní komise, po jejím zrušení tzv. Státní památková správa, až po schválení prvního památkového zákona v roce 1957 postupně ustavovaná Krajská střediska státní památkové péče (později "a ochrany přírody"), která byla nějak svázána s tehdejšími Krajskými národními výbory, detaily bych musel dohledávat. Po platnosti nového památkového zákona v r. 1987 se struktura zase měnila, nicméně majitelem zámku a zahrady (v zastoupení státu) byli památkáři nejpozději od padesátých let. Zápis areálu mezi Národní kulturní památky pouze zpřísnil parametry ochrany a v praktické rovině přesunul určité kompetence z krajského památkářského pracoviště na ústřední pracoviště v Praze. Čili: od momentu zápisu už nerozhodují "jen" jihočeští památkáři, ale i "odbornější" památkáři z ústředí v Praze; vlastnická struktura se jinak vůbec neměnila. (Tedy kromě změn názvu "památkářů": po KSSPPOP to byl myslím Státní ústav památkové péče a teprve před několika lety se z toho stal dnešní NPÚ.)
Přelom osmdesátých a devadesátých let přinesl mimoto pro mě dnes už dost nepřehledné změny kompetencí: rozhodovací pravomoc přešla z Krajských národních výborů nejprve na referáty kultury Okresních úřadů, po další reformě pak na dnešní Krajské úřady. Památkáři se v roce 1992 odvolávali proti tomu -- a to už se opakuji --, že příslušný stavební úřad rozhodl o nové točně bez toho, aby se jich -- jednak jako majitelů (nebo chcete-li pověřených správců v zastoupení státu) a jednak jako orgánu státní správy pověřeného odbornou částí památkové péče (výkon je na úřednících z okresu/kraje), který musí schválit úpravy všech památek, ať je vlastní kdokoli -- vůbec zeptal na názor. Proto psali, že "Stavebník nemá souhlas majitele pozemku..." atd. Toto jejich vynechání z procesu bylo částečně možné proto -- a to tady už taky několikrát zaznělo --, že novou stavbu s velku dírou do země "schovali" do kolonky "rekonstrukce stávající stavby", přestože to byla novostavba. I to je myslím v odvolání zmíněno.
Jednoduše -- a opět po stodvacáté -- řečeno: památkáři vlastní (spravují) zahradu, do které jim odbor kultury KNV nebo kdo to byl postavil točnu, aniž by se jich vůbec ptal (pochopitelně, protože pokud by se ptal, neřekli by ano). A od té doby titíž památkáři stále poukazují mj. na to, jak je tenhle postup -- ikdyž zkusíme pominout to, že i elementární vkus říká jasně, že tam ta obluda nepatří -- i z formálního hlediska absurdní. Stát uzákoní ochranu památek a krumlovskou zahradu zcela oprávněně poctí nejvyšší možnou ochranou, načež do nejcitlivějšího místa jejího organismu umístí tenhle vřed. Dodatečně pak všechny odborné složky od kastelána po ministerstvo zákonnou cestou potvrdily, že tam ta točna opravdu stát nemá, a ona tam pak stojí dalších bůhvíkolik let... Mimo jiné je to taky precedent -- jak pak chcete vysvětlit soukromým majitelům památek, že mají jejich hodnoty pro nás všechny chránit, když stát totéž odmítá podle svých vlastních pravidel dělat ve své vlastní památce, chráněné dokonce na celosvětové úrovni?
Uf. Je to jasnější? Rád se pokusím zodpovědět i případné další dotazy. Ale teď pojďme radši k vodě...

Ano Čestmíre, naprosto máte ve všem pravdu. A zcela správně připomínáte širší velmi negativní dopady krumlovské kauzy, zejména tyto: ...jak chcete vysvětlit soukromým majitelům památek, že mají respektovat zájmy památkové péče, když stát nejde příkladem. Ochrana památek je veřejným zájmem a to by měl právě stát (a tedy vždy ti politici, kteří jsou v danou jepičí chvíli u moci) setrvale deklarovat.

a to opakuji, že ta původní myšlenka arch.Brehmse umístit točnu divadelního hlediště do historické zahrady je konzistentní. Tedy umístění točny na tomto místě není kolizní. Divadlo v historické zahradě přináší zde doplňující kulturní náplň - v noci se zde hraje. A dále opakuji, že ta poslední stavba točny je svým designem nepřijatelná.

Pane Roberte, je třeba si ovšem přiznat, že ve dne, kdy se divadlo nehraje, je točna zcela cizím a mimo veškerou pochybnost rušivým prvkem pro všechny ty, kdož chtějí vnímat krásy barokní zahrady. Krásy,
která tu pro povznesení ducha původních majitelů i pozdějších návštěvníků vznikla a kterou bychom jako kulturní lidé měli chránit i pro budoucí generace. Ani sebelepší design točny na podstatě problému vůbec nic nezmění.

Mimozemšťansky. Nadpozemšťansky. To prostě musí člověka oblažit, když se mu v hlavě samy od sebe rodí argumenty, aby to tam zůstalo.

http://budejovice.idnes.cz/otacive-hlediste-v-krumlove-zusta ne-dvf-/budejovice-zpravy.aspx?c=A130110_183150_budejovice-z pravy_brm