Asmara industriální
Adam Lacina
Asmara se díky Musolliniho vizi o ovládnutí afrického rohu a vybudování nové říše Římské stala průmyslovým centrem Afriky. Jelikož byla v té době Eritrea především italskou vojenskou základnou, odkud měla být dobyta Etiopie, stahovalo se sem čím dál více vojáku i potřebných civilistů. A s nimi sem bylo potřeba dopravit i materiál. Tak byla v roce 1937 vybudována lanovka. Ta stoupala od Rudého moře, z Massawy, vysoko do Asmary. Bylo to dokonalé inženýrské dílo, překonávalo rozdíl nadmořských výšek téměř 2500 m, na délku měla lanovka 72 km a za jediný den mohla přepravit až 730 tun materiálu. Další industriálním skvostem byla železnice, její příběh je jednak ukázkou italských inženýrských schopností, jednak poválečného zmaru. Ve své největší slávě jezdily lokomotivy přes 65 mostů a viaduktů a projížděly pod více než 20-ti tunely. Jednalo se o nezapomenutelnou jízdu, kdy na 80-ti kilometrech překonáte převýšení 2500 metrů a ocitnete se v naprosto jiném světě. Z moderní evropsky laděné Asmary, která oplývá zelení a svěžím klimatem se dostanete k Rudému moři, do Massawy. Přístavu s „maurskou“ architekturou, který je jedním z nejteplejších míst na zemi. Do vyprahlého města, kde se pohybují průměrné letní telpoty kolem hrozivých 40 °C ve stínu.
Koncem 30. let byla tedy Asmara jedním z nejvyspělejších měst Afriky, stěhovaly se sem italské společnosti jako například Alfa Romeo, Fiat nebo Lancia. Byla vybudována síť asfaltových silnic a pouličních lamp bylo dokonce více než v samotném Římě. Léta následující po druhé světové válce již tak lichotivá nebyla. Díky dlouhým bojím o nezávislost mnoho industriálních budov a infrastruktury zchátrala. Zemřeli poslední pamětníci a tak působí některá industriální zákoutí jako města duchů.
Dílna a servis firmy Fiat
Architekt: Giuseppe Pettazzi
Realizace: 1938
Určitě nejvýraznější budova Asmary postavená ve futuristickém stylu v mnohém připomíná návrh benzínové pumpy do Minnesoty od Franka Lloyda Wrighta. V této stanici Fiat se nacházela dílna, garáže, benzínová pumpa a malá kancelář. K tomuto „betonovému letadlu“ se pojí pověst o architektově tvrdošíjnosti. V plánech totiž 30-ti metrová křídla podpíraly betonové sloupky. Po dokončení stavby se však Giuseppe Pettazzi rozhodl je odstranit, což se ovšem nelíbilo investorovi. Hádka prý skončila pistolí u hlavy investora, který tak sám sloupky podtrhl a pumpa stojí dodnes. Nyní je bohužel celá stavba nefunkční, ale opravená, dokonce bylo ponecháno i stylové písmo z 30-tých let.
Budova firmy Alfa Romeo
Architekt: neznámý
Realizace: přibližně 1937
Alfa Romeo byla jedna z prvních firem investujících v Eritrei. Tato budova sloužila jako kanceláře, garáže a zároveň jako byty pro firemní pracovníky. Byla postavená v racionalistickém stylu s dominantním průčelím a do stran se rozprostírajícími křídly, které za sebou uzavíraly dvůr. Dnes je v dost špatném stavu. Jedním z mála prvků, které zůstaly netknuty je nápis nad průčelím Alfa Romeo.
Továrna na silikon
Architekt: Carlo Marchi & Carlo Montalbetti
Realizace: 1938
Centrální věž, v noci podsvícená, musela být jako maják pro auta vracející z jihu. Také sloužila jako zásobárna vody a v přízemí byla malá prosklená kancelář. Celá továrna, jedna z nemodernějších staveb své doby, dříve patřila italské firmě Lancia. Sloužila jako soubor bydlení, servisní stanice, dílny a jako prodejna aut. Nyní je v celku dobrém stavu a stále nezapře svou progresivnost a dynamiku doby.
Benzínová stanice Shell
Architekt: neznámý
Realizace: 1937
Jako vynořující se ponorka působí první benzínová pumpa v Asmaře při příjezdu z jihu. Kulatá okna, eliptický půdorys, to byl nautický styl, který u nás vrcholil ve 30. letech 20. století. Stejně tak v Eritrei. Původně byla tato pumpa firmy Agip, která měla desítky podobných po celé zemi. Asmarská je ovšem největší a architektonický nejodvážnější.
Depo firmy Fiat
Architekt: neznámý
Realizace: neznámá
Nádherné a působivé je depo firmy Fiat, které jak se zdá, stále funguje. Jsou zde garáže, myčka a opravna aut. Modernisticky zakřivená cihlová fasáda je dynamicky dravá a přímo zve k vjezdu dovnitř. Kombinace modré barvy a režných cihel musí lahodit oku nejen každého řidiče. Opět se dochovalo krásné písmo nad vstupem.
Kanceláře British and American Tobacco group
Architekt: neznámý
Realizace: pravděpodobně 1938
Budova stále funguje svému původnímu účelu. Ale dost ostatních věcí se změnilo. Pásová okna byla nahrazena normálními, byly odstraněny fašistické symboly vedle vchodu, změnila se barva a fasáda z ulice je zastíněna palmami. Ale duchy doby si tato dynamická budova stále zachovala.
Koncem 30. let byla tedy Asmara jedním z nejvyspělejších měst Afriky, stěhovaly se sem italské společnosti jako například Alfa Romeo, Fiat nebo Lancia. Byla vybudována síť asfaltových silnic a pouličních lamp bylo dokonce více než v samotném Římě. Léta následující po druhé světové válce již tak lichotivá nebyla. Díky dlouhým bojím o nezávislost mnoho industriálních budov a infrastruktury zchátrala. Zemřeli poslední pamětníci a tak působí některá industriální zákoutí jako města duchů.
Dílna a servis firmy Fiat
Architekt: Giuseppe Pettazzi
Realizace: 1938
Určitě nejvýraznější budova Asmary postavená ve futuristickém stylu v mnohém připomíná návrh benzínové pumpy do Minnesoty od Franka Lloyda Wrighta. V této stanici Fiat se nacházela dílna, garáže, benzínová pumpa a malá kancelář. K tomuto „betonovému letadlu“ se pojí pověst o architektově tvrdošíjnosti. V plánech totiž 30-ti metrová křídla podpíraly betonové sloupky. Po dokončení stavby se však Giuseppe Pettazzi rozhodl je odstranit, což se ovšem nelíbilo investorovi. Hádka prý skončila pistolí u hlavy investora, který tak sám sloupky podtrhl a pumpa stojí dodnes. Nyní je bohužel celá stavba nefunkční, ale opravená, dokonce bylo ponecháno i stylové písmo z 30-tých let.
Budova firmy Alfa Romeo
Architekt: neznámý
Realizace: přibližně 1937
Alfa Romeo byla jedna z prvních firem investujících v Eritrei. Tato budova sloužila jako kanceláře, garáže a zároveň jako byty pro firemní pracovníky. Byla postavená v racionalistickém stylu s dominantním průčelím a do stran se rozprostírajícími křídly, které za sebou uzavíraly dvůr. Dnes je v dost špatném stavu. Jedním z mála prvků, které zůstaly netknuty je nápis nad průčelím Alfa Romeo.
Továrna na silikon
Architekt: Carlo Marchi & Carlo Montalbetti
Realizace: 1938
Centrální věž, v noci podsvícená, musela být jako maják pro auta vracející z jihu. Také sloužila jako zásobárna vody a v přízemí byla malá prosklená kancelář. Celá továrna, jedna z nemodernějších staveb své doby, dříve patřila italské firmě Lancia. Sloužila jako soubor bydlení, servisní stanice, dílny a jako prodejna aut. Nyní je v celku dobrém stavu a stále nezapře svou progresivnost a dynamiku doby.
Benzínová stanice Shell
Architekt: neznámý
Realizace: 1937
Jako vynořující se ponorka působí první benzínová pumpa v Asmaře při příjezdu z jihu. Kulatá okna, eliptický půdorys, to byl nautický styl, který u nás vrcholil ve 30. letech 20. století. Stejně tak v Eritrei. Původně byla tato pumpa firmy Agip, která měla desítky podobných po celé zemi. Asmarská je ovšem největší a architektonický nejodvážnější.
Depo firmy Fiat
Architekt: neznámý
Realizace: neznámá
Nádherné a působivé je depo firmy Fiat, které jak se zdá, stále funguje. Jsou zde garáže, myčka a opravna aut. Modernisticky zakřivená cihlová fasáda je dynamicky dravá a přímo zve k vjezdu dovnitř. Kombinace modré barvy a režných cihel musí lahodit oku nejen každého řidiče. Opět se dochovalo krásné písmo nad vstupem.
Kanceláře British and American Tobacco group
Architekt: neznámý
Realizace: pravděpodobně 1938
Budova stále funguje svému původnímu účelu. Ale dost ostatních věcí se změnilo. Pásová okna byla nahrazena normálními, byly odstraněny fašistické symboly vedle vchodu, změnila se barva a fasáda z ulice je zastíněna palmami. Ale duchy doby si tato dynamická budova stále zachovala.
0 komentářů
přidat komentář
