Praha - Vizitka Průhonického parku, který je podle nedávného rozhodnutí výboru Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) přiřazen k pražské památkové rezervaci a tedy i pod ochranu UNESCO, na jejímž seznamu historické jádro Prahy figuruje od roku 1992:
Park je unikátní přírodně-krajinářské dílo evropského významu. Leží v členitém údolí potoka Botiče, které doplňují četné rybníky. Kromě původních domácích dřevin zde roste množstvím rostlin cizokrajných - zhruba 1500 taxonů a kultivarů dřevin a 600 taxonů a kultivarů trvalek. Půvab parku dodávají rozličné průhledy, vyhlídky a volné louky, ale i seskupení dřevin, které využívá jejich barevné proměnlivosti v různých ročních obdobích. Na skalách nad potokem je rozlehlé Alpinum (65.000 m²).
Z rostlinných druhů přitahují největší pozornost zdejší rododendrony (pěnišník), které lákají návštěvníky v době květu. Je jich zde zhruba 8000 kusů ve 100 taxonech a kultivarech.
Park je i útočištěm četných živočišných druhů, které se sem uchylují z okolní krajiny poznamenané rozsáhlou výstavbou.
Park se rozkládá na ploše 250 ha a protíná jej asi 23 km parkových cest.
K parku patří také cenné genofondové sbírky a dendrotéka - sbírka šišek.
Park založil majitel průhonického panství hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885 a budoval jej prakticky až do své smrti roku 1936.
Inspirací pro budování parku byl pro Silvu-Taroucu park u rodového sídla v Čechách pod Košířem na Prostějovsku a hlavně slavný park knížete Pücklera-Muskaua v Bad Muskau na nynější německo-polské hranici.
Kromě parku se Silva-Tarouca, který panství získal v roce 1885 sňatkem s hraběnkou Marií Antonií Nosticovou-Rieneckovou, zasloužil i o rekonstrukci přilehlého zámku. Tomu dal přestavbou z let 1889 až 1894 současnou novorenesanční podobu. Zámek, který je veřejnosti nepřístupný (sídlí zde Botanický ústav Akademie věd ČR), je mimo jiné oblíbenou kulisou filmařů.
Součástí průhonického zámeckého areálu je i cenný románský kostelík Narození Panny Marie.
V roce 1927 Silva-Tarouca průhonické panství včetně parku prodal československému státu. Nyní park spravuje Botanický ústav Akademie věd, při kterém byla v roce 1963 v Průhonicích založena i botanická zahrada.
Průhonický park a zámek jsou národní kulturní památkou, park je zařazen do soupisu historických zahrad mezinárodní organizace ICOMOS.