 |
> Cena Petra Parléře 2008
> Cena Hochtief CZ - prostor pro život
> Cena SSŽ - za přínos k rozvoji architektury
Cena Staveb silnic a železnic - za přínos k rozvoji architektury měst
Revitalizace území bývalého kláštera Voršilek
Vložil
Tisková zpráva
20.10.2008 14:25
Tisková zpráva
20.10.2008 14:25
> Cena Petra Parléře 2008
> Cena Hochtief CZ - prostor pro život
> Cena SSŽ - za přínos k rozvoji architektury
Autor: Ing. arch. Zbyněk Ryška, spolupráce Ing. arch. Petr Baletka
Koncepce zpřístupnění areálu kláštera Voršilek se opírá o historii tohoto místa a zásadní roli zde hraje jeho atmosféra. Vedle kostela a kaple je zde nejdůležitějším prostorem dvůr obklopený ambitem, do něhož je umístěna rajská zahrada. Prostranství je vymezeno ze severu a jihu pavilony knihovny a ze západu a východu zastřešenými amfiteátry. Zahrada je zapuštěná o 1,5 m pod úroveň stávajícího terénu kvůli větší intimitě a výlučnosti.
Hodnocení poroty
Ústředním prvkem návrhu je budova nové knihovny. Koncipovaná je jako analogie s rajským dvorem obklopeným ambitem. Úroveň jejího dvora je snížena o půl patra oproti okolí, vstoupit do něho (či projít skrz) je možné přes dvě podlouhlá venkovní schodiště.
Nízká hmota knihovny o přibližně čtvercovém půdorysu je vložena do stávajícího členitého klášterního dvora, čímž vzniká několik nových prostor. Z prezentace projektu není bohužel úplně jasné, jaké tyto prostory jsou. Hodnotitelská rada si kladla otázky:
Není pochyb o tom, že by navrhovaná budova byla pro místo přínosná a každodenně využívaná. Umístění ostatních provozů do rekonstruované budovy KORD je v tomto kontextu vhodné.
Koncepce zpřístupnění areálu kláštera Voršilek se opírá o historii tohoto místa a zásadní roli zde hraje jeho atmosféra. Vedle kostela a kaple je zde nejdůležitějším prostorem dvůr obklopený ambitem, do něhož je umístěna rajská zahrada. Prostranství je vymezeno ze severu a jihu pavilony knihovny a ze západu a východu zastřešenými amfiteátry. Zahrada je zapuštěná o 1,5 m pod úroveň stávajícího terénu kvůli větší intimitě a výlučnosti.
Hodnocení poroty
Ústředním prvkem návrhu je budova nové knihovny. Koncipovaná je jako analogie s rajským dvorem obklopeným ambitem. Úroveň jejího dvora je snížena o půl patra oproti okolí, vstoupit do něho (či projít skrz) je možné přes dvě podlouhlá venkovní schodiště.
Nízká hmota knihovny o přibližně čtvercovém půdorysu je vložena do stávajícího členitého klášterního dvora, čímž vzniká několik nových prostor. Z prezentace projektu není bohužel úplně jasné, jaké tyto prostory jsou. Hodnotitelská rada si kladla otázky:
- Parazituje budova na daném prostorovém rámci nebo ho spíš obohacuje?
- Přináší stávajícímu klášternímu komplexu nový řád nebo na něj rezignuje a řád pocítíme až při vstupu do nové budovy?
Není pochyb o tom, že by navrhovaná budova byla pro místo přínosná a každodenně využívaná. Umístění ostatních provozů do rekonstruované budovy KORD je v tomto kontextu vhodné.
Alena Hýblová
Autorská zpráva
Historie
Při uvažovaní o koncepci zpřístupnění areálu kláštera Voršilek v Jeseníku jsme se opírali především o historii tohoto místa. Klášter byl založen v roce 1878. Řád Voršilek se staral o vzdělanost a kulturu v regionu. V průběhu doby se z kláštera stal vzdělávací a výchovný ústav evropského formátu. Jezdili sem sestry i chovanky z celé Evropy. V roce 1944 byl klášter zrušen. Po roce 1951 je zde zřízen Dům Dětí a Mládeže a Spolek mladých přírodovědců. Patří k nejstarším v republice. Spojením DDM a SMP vzniká v roce 2006 Středisko Volného Času DUHA. Dnes je zde škola, školka, v klášterní kapli se pořádají koncerty. Místo má velikou tradici ve výchově a vzdělávání mládeže. Chceme na tuto historii navázat projektem knihovny.
Genius loci
Zásadní roli v koncepci místa hraje atmosféra.
Je to místo za zdí, místo vymezené často dvorními fasádami domů. Místo kam se vstupuje branami a pasážemi. Místo schované v útrobách historického centra města.
Místo je „zahrazené“ zdí a dvorními fasádami domů , které hlavními fasádami vymezují centrální náměstí. Hlavním tématem areálu je zahrada. Jestli slovo zahrada vzniklo od zahradit (vymezit) nebo místo za hradbami (na hradbách) je zde nepodstatné. Navíc město Jeseník hradby nikdy nemělo. Zde je může suplovat klášterní zeď.
Urbanismus
Navrhujeme cestu která prochází celým areálem a stává se jeho osou. Hlavní vstupy jsou vždy z náměstí. Jeden pasáží do ulice Kostelní a druhý opět pasáží do ulice Průchodní. Vstupy pro auta jsou parkoviště v ulici Průchodní a na Kostelním náměstí. Profi l cesty je 4 m jednosměrný směrem ze Zámeckého náměstí a má dlážděný povrch, slouží také pro zásobování všech provozů v areálu. Celá plocha řešeného území je pěší zónou s možností vjezdu zásobovacích vozidel. Dalšími vstupy jsou brány v klášterní zdi. Každý vede do jasně vymezené a určené zahrady. Zahradou vždy procházíme na hlavní osu celého areálu.
Princip zahrad spojených cestou přejímá i samotný areál kláštera. Nejasně vymezený a příliš rozsáhlý dvůr rozdělujeme vložením objektu knihovny. Knihovna obklopuje další zahradu. Tato zahrada je čtverec 25x25 m. Je soudobou rajskou zahradou. Nutno ještě dodat že zahrada nemusí být pouze „zelená“ ale i „kamenná“.
Klášter
Čím se odlišuje klášter od běžného městského bloku?
Je to uzavřený provoz skupiny lidí zastávajících určitou (v naší kultuře křesťanskou) víru a systém života.
Tomu napovídá samotný název claustrum = uzavřené místo. Stavba má svá jasně určená pravidla - kostel, rajskou zahradu, kapli refektář, dormitář, skriptoriu atd. To vše v Jesenickém klášteře můžeme najít, chybějící provoz skriptoria doplňujeme. Dle našeho názoru je (vedle kostela či kaple) je nejdůležitějším prostorem rajský dvůr, kolem nějž jsou všechny budovy a provozy umístěny.
Proto do již vymezeného prostoru dvora vkládáme takovou rajskou zahradu odklopenou ambitem. Prostranství je vymezeno ze severu a jihu pavilony knihovny a ze západu a východu zastřešenými amfiteátry. Zahrada je zapuštěná o 1,5 m pod úroveň stávajícího terénu, kvůli větší intimitě a výlučnosti.
Knihovna
Jak se proměnila úloha knihovny v 21. století?
Od utajených a těžko přístupných skladů knih ve středověku přes paláce 19. století na otevřenou veřejnou budovu určenou více médiím (internet, hudební nosiče, video) a funkcím (výstavy, přednášky, koncerty, oslavy). Stala kulturním centrem 21. století, a to především proto že média a informace (převážně zásluhou internetu) jsou znamením nového věku.
Objekt knihovny jsme pojali jako pavilony jednotlivých provozů. Pavilony zároveň vymezují a oddělují jednotlivé zahrady. Mezi pavilony jsou vloženy amfiteátry, které slouží jako hlediště při společenských akcích. Vše je spojeno a zastřešeno objektem střechy. Veřejné prostranství prochází budovou a naopak budova se prolíná s veřejným prostranstvím. Veřejné prostranství je stavbou a stavba je veřejným prostranstvím. Interier se stává exteriérem a naopak.
Střecha
Střecha je pojata jako další zahrada. Jsou zde amfiteátry natočené k ostatním zahradám, v části nad pavilony jsou travnaté plochy. Střecha vytváří a zastřešuje ambit rajské zahrady. Střecha sjednocuje a zastřešuje pavilony knihovny a vymezuje rajskou zahradu. Je to inteligentní platforma, která reaguje na okolí svým tvarem a funkcí. Tvar je vygenerován fasádami stávajích domů, amfiteátry otevírajícími se do
nově vymezených dvorů, a provozy knihovny. Střecha svou modelací tvoří samonosný prvek.
Střecha (zastřešení)
Slovo zastřešit, v architektonickém slovníku, znamenalo zakrýt, ochránit, skrýt jednu věc od druhé. Dnes znamená spíše „sjednocením či spojením vytvořit“. Tohle myšlení vyjadřuje možnosti spojení mnoha energií a žánrů. Také však, v jiném smyslu, pochopení principu zakrývání. Zastřešení ne pouze jako střecha, ale jako vytváření nové přírody, krajiny.
Pavilon jídelny a učeben
Jak vzniká město? Postupným stavěním a vrstvením domů a povrchů na sebe. Město je odrazem společnosti. Když je člověk nemocný, staráme se o něj do poslední chvíle a všemožnými prostředky se snažíme zachránit jeho život. Tak také bychom měli nakládat s budovami. Je snad montovaná budova z let šedesátých méně hodnotná než cihlová z 19. století. Je jen další vrstvou ve městské tkáni.
Navrhujeme objekt KORD k rekonstrukci. Díky své podstatě montované ocelové konstrukce se dá s tímto domem nakládat velmi svobodně. Demolujeme jeden modul skeletu pro uvolnění prostoru pro navrhovanou cestu. Celý plášť je nahrazen skleněnou strukturální fasádou.
Do 1.np je umístěna jídelna s kuchyní a do 2.np potřebné učebny a kabinety.
Ing. arch. Zbyněk Ryška - vystudoval Fakultu architektury VUT Brno (2005). Spolupracoval s atelierem Kuba a Pilař architekti. V současné době studuje v Mistrovském atelieru Romana Kouckého na ČVUT v Praze.
Autorská zpráva
Historie
Při uvažovaní o koncepci zpřístupnění areálu kláštera Voršilek v Jeseníku jsme se opírali především o historii tohoto místa. Klášter byl založen v roce 1878. Řád Voršilek se staral o vzdělanost a kulturu v regionu. V průběhu doby se z kláštera stal vzdělávací a výchovný ústav evropského formátu. Jezdili sem sestry i chovanky z celé Evropy. V roce 1944 byl klášter zrušen. Po roce 1951 je zde zřízen Dům Dětí a Mládeže a Spolek mladých přírodovědců. Patří k nejstarším v republice. Spojením DDM a SMP vzniká v roce 2006 Středisko Volného Času DUHA. Dnes je zde škola, školka, v klášterní kapli se pořádají koncerty. Místo má velikou tradici ve výchově a vzdělávání mládeže. Chceme na tuto historii navázat projektem knihovny.
Genius loci
Zásadní roli v koncepci místa hraje atmosféra.
Je to místo za zdí, místo vymezené často dvorními fasádami domů. Místo kam se vstupuje branami a pasážemi. Místo schované v útrobách historického centra města.
Místo je „zahrazené“ zdí a dvorními fasádami domů , které hlavními fasádami vymezují centrální náměstí. Hlavním tématem areálu je zahrada. Jestli slovo zahrada vzniklo od zahradit (vymezit) nebo místo za hradbami (na hradbách) je zde nepodstatné. Navíc město Jeseník hradby nikdy nemělo. Zde je může suplovat klášterní zeď.
Urbanismus
Navrhujeme cestu která prochází celým areálem a stává se jeho osou. Hlavní vstupy jsou vždy z náměstí. Jeden pasáží do ulice Kostelní a druhý opět pasáží do ulice Průchodní. Vstupy pro auta jsou parkoviště v ulici Průchodní a na Kostelním náměstí. Profi l cesty je 4 m jednosměrný směrem ze Zámeckého náměstí a má dlážděný povrch, slouží také pro zásobování všech provozů v areálu. Celá plocha řešeného území je pěší zónou s možností vjezdu zásobovacích vozidel. Dalšími vstupy jsou brány v klášterní zdi. Každý vede do jasně vymezené a určené zahrady. Zahradou vždy procházíme na hlavní osu celého areálu.
Princip zahrad spojených cestou přejímá i samotný areál kláštera. Nejasně vymezený a příliš rozsáhlý dvůr rozdělujeme vložením objektu knihovny. Knihovna obklopuje další zahradu. Tato zahrada je čtverec 25x25 m. Je soudobou rajskou zahradou. Nutno ještě dodat že zahrada nemusí být pouze „zelená“ ale i „kamenná“.
Klášter
Čím se odlišuje klášter od běžného městského bloku?
Je to uzavřený provoz skupiny lidí zastávajících určitou (v naší kultuře křesťanskou) víru a systém života.
(Zdroj: Wikipedia)
Tomu napovídá samotný název claustrum = uzavřené místo. Stavba má svá jasně určená pravidla - kostel, rajskou zahradu, kapli refektář, dormitář, skriptoriu atd. To vše v Jesenickém klášteře můžeme najít, chybějící provoz skriptoria doplňujeme. Dle našeho názoru je (vedle kostela či kaple) je nejdůležitějším prostorem rajský dvůr, kolem nějž jsou všechny budovy a provozy umístěny.
Proto do již vymezeného prostoru dvora vkládáme takovou rajskou zahradu odklopenou ambitem. Prostranství je vymezeno ze severu a jihu pavilony knihovny a ze západu a východu zastřešenými amfiteátry. Zahrada je zapuštěná o 1,5 m pod úroveň stávajícího terénu, kvůli větší intimitě a výlučnosti.
Knihovna
Jak se proměnila úloha knihovny v 21. století?
Od utajených a těžko přístupných skladů knih ve středověku přes paláce 19. století na otevřenou veřejnou budovu určenou více médiím (internet, hudební nosiče, video) a funkcím (výstavy, přednášky, koncerty, oslavy). Stala kulturním centrem 21. století, a to především proto že média a informace (převážně zásluhou internetu) jsou znamením nového věku.
Objekt knihovny jsme pojali jako pavilony jednotlivých provozů. Pavilony zároveň vymezují a oddělují jednotlivé zahrady. Mezi pavilony jsou vloženy amfiteátry, které slouží jako hlediště při společenských akcích. Vše je spojeno a zastřešeno objektem střechy. Veřejné prostranství prochází budovou a naopak budova se prolíná s veřejným prostranstvím. Veřejné prostranství je stavbou a stavba je veřejným prostranstvím. Interier se stává exteriérem a naopak.
Střecha
Střecha je pojata jako další zahrada. Jsou zde amfiteátry natočené k ostatním zahradám, v části nad pavilony jsou travnaté plochy. Střecha vytváří a zastřešuje ambit rajské zahrady. Střecha sjednocuje a zastřešuje pavilony knihovny a vymezuje rajskou zahradu. Je to inteligentní platforma, která reaguje na okolí svým tvarem a funkcí. Tvar je vygenerován fasádami stávajích domů, amfiteátry otevírajícími se do
nově vymezených dvorů, a provozy knihovny. Střecha svou modelací tvoří samonosný prvek.
Střecha (zastřešení)
Slovo zastřešit, v architektonickém slovníku, znamenalo zakrýt, ochránit, skrýt jednu věc od druhé. Dnes znamená spíše „sjednocením či spojením vytvořit“. Tohle myšlení vyjadřuje možnosti spojení mnoha energií a žánrů. Také však, v jiném smyslu, pochopení principu zakrývání. Zastřešení ne pouze jako střecha, ale jako vytváření nové přírody, krajiny.
(Zdroj: The Metapolis Dictionary of Advance Architecture )
Pavilon jídelny a učeben
Jak vzniká město? Postupným stavěním a vrstvením domů a povrchů na sebe. Město je odrazem společnosti. Když je člověk nemocný, staráme se o něj do poslední chvíle a všemožnými prostředky se snažíme zachránit jeho život. Tak také bychom měli nakládat s budovami. Je snad montovaná budova z let šedesátých méně hodnotná než cihlová z 19. století. Je jen další vrstvou ve městské tkáni.
Navrhujeme objekt KORD k rekonstrukci. Díky své podstatě montované ocelové konstrukce se dá s tímto domem nakládat velmi svobodně. Demolujeme jeden modul skeletu pro uvolnění prostoru pro navrhovanou cestu. Celý plášť je nahrazen skleněnou strukturální fasádou.
Do 1.np je umístěna jídelna s kuchyní a do 2.np potřebné učebny a kabinety.
Ing. arch. Zbyněk Ryška - vystudoval Fakultu architektury VUT Brno (2005). Spolupracoval s atelierem Kuba a Pilař architekti. V současné době studuje v Mistrovském atelieru Romana Kouckého na ČVUT v Praze.
0 komentářů
přidat komentář
