V Šanghaji se koná další nudné Expo

Na kulturní olympiádě národů je z českých jídel největší zájem o černý Budvar, bramboračku, kaplickou cmundu a palačinky. V obchodě se prodalo na pět set hraček s motivem Krtka Zdeňka Milera a z českého skla se prodává nejvíc tzv. vysoký smalt.

Šanghaj - Organizátoři v noci z pátku na sobotu zapálili nebe nad řekou Chuang-pchu, když odpálili 100.000 rachejtlí na úvod světové výstavy Expo 2010. Bylo to ohromující představení, napsal kanadský list The Montreal Gazette. Navzdory vlahé noci a skutečnosti, že v celé Šanghaji je až do středy svátek, ale byli obyčejní Šanghajci nepříliš jemně vyzváni, aby zůstali doma a sledovali multimediální extravaganci v televizi.
    Ulice a mosty v celém okolí Expa, které by mohly nabízet dobrý výhled na ohňostroj, byly buď součástí programu nebo uzavřeny. Dokonce i některé typické supervysoké budovy v Pchu-tungu, které by bývaly mohly být výhodnou pozorovatelnou, sehrály role statistů v nákladné produkci, a byly tudíž mimo dosah. A všechna tato opatření se děla ve jménu bezpečnosti.
    Číňané se jen zřídka nechají slyšet, co si doopravdy myslí o slabosti svých vůdců pro "velké události", jako byla olympiáda nebo teď Expo, které mohou jejich životy naprosto převrátit naruby. Proto bylo zajímavé, když pekingský list Global Times ocitoval muže jménem Siung Ťien-ťün, který komentoval všechna bezpečnostní opatření kolem Expa.
    "Bezpečnost je pro velké události nezbytná, ale úsilí, které jsme tomu věnovali, je příliš velké," řekl. "Bylo by lepší na tohle vynaložit menší úsilí a víc se postarat, aby obyčejní lidé mohli žít lepší život," dodal.
    Šanghaj údajně utratila 58 miliard amerických dolarů (asi 1,15 bilionu korun) na vytvoření Expa, zlepšení a rozšíření městských letišť, systému metra a silnic i všeobecné vypulírování čínského finančního centra na velkou párty. Mnozí mají pocit, že udávaná částka je ještě o nějakých 20 až 30 miliard dolarů podhodnocená.
    Dvacetimilionové město zašlo hodně daleko, aby přesvědčilo svět, že je skutečným kosmopolitním centrem. Po celé měsíce byli obyvatelé důrazně napomínáni, aby nevěšeli prádlo na ulice, nechodili ven v pyžamu a naučili se nepředbíhat ve frontách. To byl hodně velký zásah do běžného života běžných obyvatel, ale zatím se zdá, že si toho skoro nikdo nevšiml.
    Během šestiměsíčního trvání výstavy ji má navštívit 70 až 100 milionů návštěvníků; 95 procent z nich Číňanů. Budou si moci prohlédnout nádherné pavilóny od britské stavby Seed Cathedral, která se podobá pampelišce, přes španělskou funky proutěnou kreaci až po nizozemskou bujností kypící Happy Street. Architektura návštěvníky nepochybně ohromí, ale kdokoli, kdo se zúčastnil prohlídek ještě před otevřením výstavy, potvrdí smutný fakt, že expozice uvnitř těchto nádherných budov nenaplňují očekávání.
    V prakticky každém pavilónu včetně těch nejoblíbenějších, kde lidé čekají ve frontě na vstup dvě až tři hodiny, se nabízí v různých variacích - národní propagandistický film. Každý má nějaké výjimečné rysy, zešikmené promítací plátno nebo úžasný zvuk, ale nakonec je to pořád jenom film.
    Světové výstavy kdysi bývaly o novinkách a vynálezech. Dnes jsou o značkách a byznysu. Každá ze 189 zemí vystavujících v Šanghaji nyní doufá, že uzavře víc a lepších obchodů s Číňany. Ať už se snaží přilákat víc investic, víc studentů nebo víc turistů, národy z celého světa se budou příštích šest měsíců ze všech sil snažit vylepšit svůj profil v tomhle městě, které se samo profiluje coby motor pohánějící čínskou snahu stát se ekonomickou supervelmocí.