Před 130 lety byla otevřena nová budova slavného Burgtheatru
 |
Vídeň/Praha - Na počátku slavného vídeňského Burgtheatru stála rakouská císařovna Marie Terezie, která v roce 1741 přikázala adaptovat prázdnou míčovnu v sousedství Hofburgu a poskytnout ji divadelním společnostem. Status "německého divadla" jí pak udělil syn Marie Terezie Josef II. Od konce 18. století se mohla pyšnit názvem "C. a K. Dvorní divadlo". Před 130 lety, 14. října 1888, se definitivně přestěhovalo do nové budovy na prestižní Okružní třídě, kterou navrhli architekti Gottfried Semper a Karl Hasenauer. Svůj dnešní název Burgtheater nese slavná scéna od roku 1919.
Ve své době byla nová divadelní budova první velkou elektricky osvětlenou stavbou ve Vídni. Stavba divadla trvala dlouhých 14 let. Konstrukce budovy, která byla spíš reprezentativní než funkční, vzbudila ve své době vlnu nevole a vyžádala si kvůli špatné akustice brzkou rekonstrukci. Jedna z nejznámějších vídeňských staveb utrpěla první velké šrámy v únoru 1945, když v její blízkosti explodovaly bomby. Mnohem ničivější však byl požár, který zde z neznámých příčin vypukl o dva měsíce později. Rekonstrukce budovy se kvůli problémům s financováním táhla dalších deset let, mezi tím byl soubor Burgtheatru nucen vystupovat v provizorních prostorách.
Burgtheater si dodnes drží vysoký umělecký standard. Jeho premiéry a inscenace pravidelně vzbuzují mezinárodní ohlas, vystupují a režírují zde přední divadelní osobnosti. Hry moderních českých dramatiků, například Pavla Kohouta či Václava Havla, zde byly uváděny ještě v době, kdy byly v tehdejším Československu jako protirežimní zakázány. Členem hereckého souboru Burgtheatru byl po svém odchodu do emigrace koncem 70. let také herec Pavel Landovský.
Skandální příchuť mělo sté jubileum prvního otevření Burgtheatru v roce 1988. Tehdy divadlo uvedlo hru Náměstí hrdinů, dílo významného dramatika a neúprosného kritika rakouských poměrů Thomase Bernharda. Ten své drama napsal u příležitosti zcela jiného výročí - 50 let od nadšeného přijetí Hitlera davy Vídeňanů. Bernhard ve své hře ostře pranýřoval rakouskou nechuť k vyrovnání se s nacistickou minulostí a přetrvávající vstřícnost vůči ultrapravicovým a antisemitským myšlenkám. Vysloužil si za to nenávistné reakce ze strany tisku i veřejnosti a pověst autora špinícího vlastní hnízdo.
Burgtheater bývá i předmětem uměleckých děl. V roce 1936 byl například natočen film s tímto názvem a pro jednu ze svých her si jej zvolila i rakouská držitelka Nobelovy ceny za literaturu Elfride Jelineková. Kontroverzní autorka, také známá svojí neúprosnou společenskou kritikou, v ní vykreslila herce Burgtheatru, kteří za války sympatizovali s nacisty.
0 komentářů
přidat komentář
