Po opravách bude otevřena Česká národní budova v New Yorku

New York/Praha - Českou národní budovu na newyorském Manhattanu před více než 100 lety z dobrovolných sbírek postavili čeští emigranti, kteří v  ní po mnoho desetiletí udržovali tradice a utužovali vztah k původní vlasti. Český stát ji před lety převzal ve značně zchátralém stavu a s několika přestávkami a komplikacemi ji opravoval šest let. Památná budova české komunity bude znovuotevřena ve čtvrtek 30. října v rámci oslav 90. výročí vzniku Československa.
    Nejpůsobivější částí stavby je víceúčelový secesní sál s  bohatou výzdobou na úrovni čtvrtého a pátého podlaží. Zdobí jej štuky, honosné lustry, umělecky provedené zábradlí a dekorovaná opona. Interiér sálu byl nyní uveden zhruba do podoby, jakou měl před 110 lety, byl ale doplněn moderní technikou. Nakonec zvítězila tato koncepce, ačkoli dříve zaznívaly i hlasy, zejména z uměleckého prostředí, aby zůstal zachovaný "syrový" stav se stěnami otlučenými na cihlu.
    Ve druhém podlaží pak vznikla nová výstavní galerie, kanceláře v budově získaly český generální konzulát a České centrum. Návštěvníkům bude k dispozici také kino nebo knihovna, v přízemí by pak měla být ještě česká restaurace. Během přestávky v rekonstrukci se v budově uskutečnilo již několik akcí, například představení divadla Husa na provázku a Národního divadla, výstava o českých dějinách, koncert Marty Kubišové či prezentace oděvních modelů Liběny Rochové.
    Až na fasádu a velký sál má nyní objekt, který koncem 19. století v novorenesančním stylu navrhl německý architekt William C. Frohne, moderní ráz. Výrazným sjednocujícím prvkem interiéru jsou nápisy na stěnách s citáty českých a světových osobností. O rekonstrukci budovy (od roku 1994 městské památky New Yorku) se zasloužila jihlavská společnost PSJ, která letos v říjnu dokončila poslední část oprav. Projekt rekonstrukce zpracovala kancelář Martin Holub Architects and Planners.
    Opravy začaly v březnu 2003, termín dokončení byl ale ze stavebních i administrativních důvodů několikrát odsunut. Rostla také částka vyčleněná na rekonstrukci; suma se vyšplhala až na téměř tři čtvrtě miliardy korun, což znamená vůbec největší investiční akci české vlády v zahraničí. Komplikace přinášelo i časté střídání odpovědných osob. Budova se opravovala v době politické nestability v Česku kolem voleb v roce 2006 a po nich, kdy vláda získala důvěru až po sedmi měsících.
    Premiér Mirek Topolánek před rokem řekl, že v této věci se "nadělala strašná spousta chyb jak z hlediska celého úmyslu, tak z hlediska financování". Opravy navíc znepříjemnila havárie v sousedním domě, po níž bylo podzemí budovy zatopeno naftou. Náklady zvýšil i fakt, že podle místních zákonů nemohou mnohé práce vykonávat Češi a musejí se na ně najímat dražší americké firmy. Na zdržení se podepsala také soudní pře vyvolaná částí krajanské komunity, která neschvalovala prodej budovy české vládě za symbolický dolar.
    Spory o koncepci provozu České národní budovy zřejmě letos v červenci přispěly rovněž k odvolání newyorské generální konzulky Halky Kaiserové. Kontroverze se podle informací ČTK vztahovala k provozu plánované restaurace. Jedná se o to, zda se má pronajmout místní firmě, která v tomto oboru v New Yorku už působí (což údajně prosazovala Kaiserová), nebo zda by ji měla provozovat organizace či nadace spojená přímo s budovou, která by se více soustředila na její český ráz.
    Budovu na východní 73. ulici si Čechoameričané postavili v letech 1895 až 1897 v místech, kde tehdy žily tisíce českých rodin. Ty se ale postupem času začaly stěhovat jinam a krajanský život uhasínal. Budově, v níž kdysi přednášeli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk či Edvard Beneš, hrozilo stržení. V roce 2001 ji za symbolický jeden dolar převzal český stát, který se zavázal k opravě. Podle smlouvy mají krajané právo téměř 400 let v budově bezplatně užívat jedno z pěti podlaží.