Nová Moskva za sebou zanechává tu starou v troskách

MOSKVA - Emilie Souptelová zamyká vstupní dveře do své restaurace a chce-li zjistit, co se děje venku, jenom trochu nadzvedne malou krajkovou záclonku. Dovnitř nepustí nikoho, kdo se jí nezdá, píše list The New York Times.
Uvnitř malého restaurantu pojmenovaného Stanislavskogo 2 závěsy a obrázky, lampy se stínidly s třásněmi a klasická hudba linoucí se z piana vlídně zvou hosta k posezení v útulném koutku starého Ruska.
Venku na ulici je agresivní nová Moskva, v níž se jako rybám ve vodě daří developerům s dobrými styky, kteří - když selžou peníze a legální fígle - s použitím násilí a žhářství "požírají" staré budovy, jako je ta, v níž sídlí Stanislavskogo 2.
Podniku teď hrozí nebezpečí a pokud v noci zazní venku halasné hlasy, 38letá Emilie Souptelová, její matka Rosalie Korodžijevskaja a jejich dva psi naráz nervózně zvednou hlavy.
Developeři v posledních několika letech překvapivě rychle strhli spoustu budov v centru Moskvy a vyrvali tak duši velké části tohoto netečného, podivného města. Uvrhli do zoufalství milovníky staré Moskvy, jejichž hlasy nemají proti všemocné síle peněz a politiky téměř žádnou šanci, a které veřejnost - tváří v tvář mocným stále pasivnější - ignoruje.
Centrální část metropole loni oznámila, že má v plánu strhnout nebo rekonstruovat až 1200 budov. Podle památkářů je "renovace" často pouhou zástěrkou pro destrukci.
První náměstek moskevského starosty Vladimir Resin v srpnu oznámil, že město má v plánu postavit v příštích deseti letech 60 mrakodrapů, z toho některé až 50 pater vysoké.
"Tygr vždycky potřebuje maso," říká Alexej Komeč z ministerstva kultury. "Takže je nám jasné, že odteďka můžeme očekávat nové projekty, nové okružní silnice, nové tunely. V Moskvě je teď tolik peněz, že si to ani neumíte představit."
Emilie Souptelová a její matka vzdorují - jsou poslední z dvanácti rodin v 250 let starém domě, v němž žijí a pracují jen několik bloků od Kremlu. V úzkých křivolakých uličkách za nimi se pilně činí jeřáby a bourací závaží a domy, jako je jejich, nahrazují nové budovy.
Obě ženy bojují u soudu proti developerovi, který chce postavit luxusní obytnou budovu ve městě, které má teď jedny z nejvyšších cen nemovitostí na světě. Mají jen malou šanci. Moskevská historie se řítí kupředu jako ruská trojka a Emilie Souptelová a její matka patří minulosti.
Moderní Moskva, která se vynořuje z ruin staré, je městem své doby - nonšalantní, třpytivá, kýčovitá, povrchní. Je dílem boháčů (mnozí by řekli nestoudných a zkorumpovaných) - "nových Rusů".
"Nemají ani špetku smyslu pro vlastní identitu," říká Komeč o tvůrcích nové Moskvy. "Chtějí jen být tak bohatí jako lidé na Západě, chtějí žít ve stejných budovách a řídit stejná auta."
V Rusku, které pochybuje o sobě sama, to větší bylo vždycky lepší, míní Komeč. "Znáte ten vtip ze sovětské éry - náš trpaslík je největší na světě."
Napříč společností - v zábavě, literatuře, oblékání, humoru i architektuře - se Rusko podle starých Rusů potápí do bažiny nevkusu.
"Rusko je uprostřed kulturního kolapsu a my s tím nemůžeme nic dělat," prohlašuje ředitel Státního muzea architektury David A. Sarkisjan. "Je to strašlivý zločin. Stará generace kultivovaných lidí vymírá. A na jejich místa nikdo nenastupuje."
Hlas budoucnosti - a zjevně hlas většiny - přichází od lidí, jako je 27letá Katrina Semichatová, zmocněnec pro styk s veřejností jedné velké moskevské developerské firmy.
"Nepovažuji Moskvu za krásné město," říká a obhlíží přitom velké staveniště na břehu řeky Moskvy, kde vyrůstá nové obchodní a obytné centrum. "Myslím, že Moskva musí být lepší. Teď máme šanci vybudovat celé nové město."
Během příštích dvou měsíců má arbitrážní soud rozhodnout, zda mohou Emilie Souptelová a její matka zůstat v bytě, v němž žijí už 35 let a který jim podle postsovětských dokumentů patří.
Svůj důvod ke stížnostem má ale i developer. Utratil spoustu peněz kvůli domu, o němž si myslel, že je k mání.
"Prostě nás odtud chtějí vyštvat," říká Emilie. "Řekli mi: 'Co tady sakra děláte? Kdo jste? S vámi naše plány nepočítají, paní Emilie'."
Vyhrála dvě kola u nižších soudů. Teď se ale bojí, že peníze a konexe ve špatném a zkorumpovaném justičním systému zvrátí v posledním právním kole případ v její neprospěch.
A i kdyby nakrásně u soudu vyhrála, obává se prý, že developer ve snaze vypudit ji, by se mohl uchýlit k razantnějším metodám. "Zatím doufá, že se mu podaří vypořádat se s námi oficiální cestou," konstatuje Emilie. "Pokud vyhrajeme, hrozně se rozčílí."