Moderní architektura v Řecku je ohrožena

Walter Groupius, Americká ambasáda, Atény (1956-1961)

Atény - Atény, světově proslulé svými antickými památkami, se mohou pyšnit i neoklasicistní architekturou z 19. a 20. století. Její vzácné pozůstatky jsou ohroženy kvůli krizi i kvůli tomu, že nikdo neusiluje o jejich zachování, píše agentura AFP.

Maria Daniilová mohla v 80. letech minulého století využít subvencí a bankovních půjček, aby zrestaurovala svůj rodinný třípodlažní dům postavený v roce 1936 ve čtvrti Kukaki nedaleko Akropole.

"Dnes je kvůli krizi drahé a obtížné opravovat tento typ budov. Stát na to už neposkytuje podporu, a tak je lidé opouštějí nebo zbourají," konstatuje tato architektka, která se specializuje na stavby z konce 19. a počátku 20. století.

Její dům o 300 metrech čtverečních je postaven v neoklasicistním a eklektickém stylu smíšenou technikou: stěny jsou z kamene a podlahy z železobetonu. Stejně jako mnoho dalších domů z tohoto období má vysoké stropy, uzavřené balkony a nástěnné malby nad vstupním schodištěm.

Podle sdružení Monumenta, které vytvořilo databázi údajů s cílem podnítit úřady a majitele domů k zachování moderní architektury, zbývá v Aténách jen 10.600 obytných domů v neoklasicistním či moderním stylu.

"Většina domů je opuštěna, rozpadá se nebo byly zbourány. Více než 80 procent takových domů zmizelo," říká Irini Gratsiová, architektka specializující se na ochranu památek a spoluzakladatelka Monumenty.

V 60. a 70. letech minulého století bylo mnoho těchto staveb zbouráno a nahrazeno budovami z železobetonu. Bylo to v době, kdy se metropole chaoticky rozšiřovala. Stavěly se pěti až šestipatrové budovy. Byl to rovněž způsob, jak oživit ekonomiku, která byla po druhé světové válce v troskách.

Zákon z roku 1983 o zachování neoklasicistních staveb měl přimět jejich majitele, aby je restaurovali, ale krize, přetrvávající od roku 2010, vysoké zdanění a absence půjček či státní podpory znovu vedly k jejich chátrání.

Před dvěma lety byl přes snahy Monumenty zbourán neoklasicistní dům z roku 1875 v jedné z nejstarších čtvrtí na západě Atén. Tento dům byl jedním z mála svědků prvního rozvoje Atén v 19. století, kdy mělo město jen 15.000 obyvatel. V první polovině 20. století už měly Atény půl milionu obyvatel a v posledních desetiletích jejich počet stoupl na více než čtyři miliony, uvádí Irini Gratsiová.

Ve 30. letech minulého století nadchlo bohaté Atéňany hnutí Bauhaus svou funkčnější stránkou. Byty ve tvaru krychle již neměly neoklasicistní dekorativní prvky, ale odpovídaly požadavkům tehdejší střední třídy na pohodlné bydlení. Měly ústřední topení a výtah. Budovu velvyslanectví Spojených států, jeden z majáků moderní architektury v Aténách, navrhl v 50. letech německý architekt Walter Gropius, zakladatel školy Bauhaus.

Řečtí architekti, žáci vůdčí osobnosti architektury 20. století Le Corbusiera, se rovněž pustili do stavby bytů a státních budov v tomto stylu. "Tyto stavby byly skvosty tehdejší architektury a ty, které nám zůstaly, musejí být zachovány," zdůrazňuje Irini Gratsiová.

Dimitris Joakim žije v podnájmu v domě postaveném v roce 1935 ve stylu Bauhaus. Stěžuje si, že náklady na opravy jsou vysoké a že se majitel zdráhá je proplácet. "Většina majitelů takových domů je prodala nebo pronajala imigrantům," říká.

Nedávný boom pronajímání bytů typu Airbnb (webová služba zprostředkující pronájem ubytování) otevřel cestu k prodeji těchto budov zahraničním investorům. Ti je opravují, aby je mohli pronajímat, většinou turistům. "My však potřebujeme dlouhodobá řešení," zdůrazňuje Maria Daniilová.