Kodaň/Praha - Jen málo budov zanechává v lidech tak velkolepý dojem jako majestátní skulptura operní budovy v Sydney. Údajně nejvíce navštěvovaná stavba světa s typickou překrývající se bělostnou střechou, která je dnes samozřejmou součástí sydneyského přístavu, patří navíc k nejznámějším symbolům Austrálie. Svému duchovnímu otci, Dánovi Jörnu Utzonovi, pak získala světové renomé. Nestor dánské architektury Utzon se 9. dubna dožívá 90 let. Projekt opery je Utzonovou nejslavnější a nejvíce ceněnou realizací. Původně byl dánský architekt, který roku 1957 uspěl v mezinárodní soutěži mezi dalšími 233 návrhy, autorem interiéru i exteriéru netradiční stavby. Rostoucí náklady a nečekané problémy v průběhu výstavby pláště však způsobily, že Utzon po sedmi letech práce rezignoval na místo šéfarchitekta a nadobro z Austrálie odcestoval. Aby se ušetřilo, efektní interiéry podle původního Utzonova návrhu se nikdy nerealizovaly. Přesto nakonec náklady na výstavbu přesáhly rozpočet čtrnáctkrát. Utzon se nezúčastnil ani slavnostního otevření opery v roce 1973. Až o čtvrtstoletí později se Australanům podařilo světoznámého architekta zapojit do rekonstrukčních prací na budově opery dlouhé 183 metrů, široké 118 metrů a tyčící se do výšky 67 metrů nad hladinou moře. Stavba, inspirovaná mayskými chrámy, plachtovím i motivy ze světa přírody, si mezitím vydobyla jednoznačné uznání, stala se památkou UNESCO a vstoupila do učebnic architektury. Vizionářský návrh Utzonovi navíc otevřel brány k dalším mezinárodních projektům. V následujících letech realizoval třeba stavbu íránské centrální banky v Teheránu (1963) či parlamentní budovy v Kuvajtu (1978-1985). I tak zúročil svůj dlouholetý zájem o islámskou architekturu. Jörn Utzon se narodil v Kodani v rodině projektanta jachet. V roce 1942 absolvoval tamní akademii umění. Ranou inspirací mu bylo dílo zakladatele severského modernismu Alvara Aalta a otce "organické architektury" Franka Lloyda Wrighta. V Aaltově studiu ve Finsku několik měsíců tříbil svůj styl, zatímco Wrightovu architektonickou kancelář v Arizoně navštívil za stipendijního pobytu v USA. Vlastní studio si otevřel v Kodani v roce 1950. V Dánsku vzniklo podle Utzonových návrhů počátkem 50. let několik menších staveb - převážně rodinných domů s plochou střechou. Charakteristická jednopodlažní respektive jednopatrová hmota domu je podél jedné strany úplně uzavřená, na opačné straně se ale prostřednictvím pásových oken celá otevírá do okolní zahrady (vlastní dům v Hellebaeku 1951, dům Middelboe v Holte 1953). Rozsáhlejší Utzonův domácí projekt představoval až komplex bytových domů Kingo v Helsingöru. Šest desítek atriových domů ze žlutých režných cihel důmyslně zakomponovaných do malebné jezerní krajiny se bezprostředně po svém vzniku koncem 50. let stalo objektem zájmu mnoha architektů. K význačným Utzonovým realizacím v Dánsku patří také stavba kostela v Bagsvaerdu (1977) a výstavní prostory nábytkářské firmy Paustian v Kodani, které dokončil ve spolupráci se syny Janem a Kimem pod značkou Utzon Associates. Nositel Pritzkerovy ceny z roku 2003 žije na španělském ostrově Mallorka, kde dosud vybudoval dva rodinné domy, jeden z nich nese jméno Utzonovy ženy Lis.