Peking - V Pekingu se nad horizontem zahaleným smogem pomalu zvedá nový komplex Wangjing SOHO. Trojici ladných kancelářských budov navrhla světově proslulá britská architektka iráckého původu Zaha Hadidová. Zhruba o 1400 kilometrů dál na jih roste stavba dvou budov, jejichž design vypadá přesně jako pekingský komplex navržený Hadidovou, napsal list The Wall Street Journal. Ta druhá developerská firma popírá, že by design "opsala" a dokonce v tomto smyslu vytvořila slogan pro svůj projekt. "Nikdy nechceme kopírovat," stojí na jejich oficiálních internetových stránkách. "Chceme jenom překonávat." Toto motto by mohlo být mantrou čínského mohutného architektonického rozmachu. Aby ukázali, v jak velkém měřítku všechno pojímají, pojali Číňané ve velkém umění napodobovat - a kopírovat. V posledních letech někteří čínští developeři a dokonce i vládní činitelé vychrlili do detailu okopírované napodobeniny největších architektonických trháků Západu od míst zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO přes perly z Le Corbusierovy dílny až po manhattanské mrakodrapy. Paříž, kalifornské Orange County, švýcarské městečko Interlaken, Amsterdam - to všechno má své dvojníky v Číně. V Chang-čou kloužou gondoly po uměle vybudovaných kanálech "Vodního města Benátky", které má vlastní náměstí Svatého Marka i Dóžecí palác. V loňském roce developeři v Chuej-čou představili cihlu po cihle okopírovanou repliku rakouské vesnice Hallstatt včetně ulic dlážděných kočičími hlavami, historického kostela a dokonce i kaváren se stolky na chodníku. Ovšem první cena za nejkopírovanější budovu připadá Bílému domu, říká čínský architekt Jün Čchang, který svého času vedl odbor architektury amerického MIT. Tato budova posloužila jako model pro cokoli od restaurací rybích specialit, přes rodinné domy až po vládní úřady v Šanghaji, Kuang-čou, Wen-lingu a Nan-ťingu. Toto kopírování nemá za cíl lichotit Západu, ani není jistým druhem "samokolonizace". Kopie jsou stavěny jako důkaz čínské technologické vyspělosti, vlivu a moci. Číňané berou symboly západní architektury coby důkaz vlastního vzestupu a aspirací na světovou nadvládu. Jde o nutkání, které má kořeny hluboko v čínské architektonické tradici datující se tisíce let zpátky. Tehdejší císaři rádi demonstrovali svou dominanci napodobováním či kopírováním rivalských území například v podobě rozlehlých parků s flórou a faunou dovezenou ze vzdálených ostrovů. Ve třetím století před naším letopočtem první císař Čchin Š' Chuang-ti oslavil dobytí šesti znepřátelených říší tím, že poručil, aby byly v hlavním městě postaveny přesné repliky jejich paláců. V dnešní době obdobně napodobená Eiffelova věž a mrakodrap Chrysler Building symbolizují čínskou moc ovládat svět přenesením Evropy a Spojených států na své území. Tradiční čínský postoj vůči napodobování či replikování může pomoct tento trend vysvětlit. Zatímco Američané se na imitace dívají s nechutí, Číňané k nim tradičně zaujímali smířlivější a odlišný postoj. Kopírování podle nich může být oceňováno jako známka dovednosti a převahy. Ovšem rostoucí čínská ekonomika a zároveň finanční problémy Evropské unie a Spojených států mohou vyústit v nový trend nové éry, kdy Číňané namísto Bílého domu začnou napodobovat své vlastní Zakázané město v Pekingu. V některých částech země už se ostatně začínají objevovat napodobeniny čínských symbolů - hned vedle napodobenin Versailles. "Číňané si nyní začínají uvědomovat: 'Máme peníze. Máme hodně peněz. Jsme bohatší než naši západní soupeři'," říká pekingský profesor architektury Čou Žung. Takže spíš než reptat nad tím, že ho Číňané kopírují, by se Západ měl začít obávat dne, kdy se u něj Číňané přestanou poohlížet po věcech k napodobení.