Výstavu baťovské architektury vidělo ve Zlíně 4900 lidí

Zlín - V Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně dnes skončila výstava Fenomén Baťa - zlínská architektura 1910 - 1960. Od dubnové vernisáže ji vidělo zhruba 4900 návštěvníků. Exponáty se těšily velkému zájmu, lidé je chválili, řekla dnes ČTK kurátorka výstavy Ladislava Horňáková. Zlín byl po pražském Veletržním paláci a Pinakotéce moderního umění v Mnichově třetím místem, kde byla expozice k vidění.
    Kvůli omezenému prostoru byla zlínská výstava redukována přibližně na třetinu. Vynechány byly části orientované na obecné seznámení s rozsahem činnosti firmy Baťa, její produkci a s nevídaným rozvojem Zlína během meziválečného období i na celkové prostředí města v minulosti a nyní. Na Moravě tak byly hlavně exponáty, fotografie a plány dokumentující unikátní urbanistickou koncepci baťovského Zlína v první polovině 20. století.
    "Měli jsme tu 13 modelů a asi 200 fotografií. Návštěvníky zaujaly například satelity či expanze firmy Baťa. Zájem byl také o katalog. Jelikož byl vydán i v angličtině, koupila si jej řada cizinců. Do Zlína přijeli také mnozí pamětníci baťovské éry, kteří bydlí v nejrůznějších koutech České republiky," uvedla Horňáková. Dodala, že část vystavených předmětů se přesune nastálo do Národní galerie v Praze, další by měly být umístěny ve zlínské galerii po jejím přestěhování do někdejšího areálu Svitu.
    Architektonický a urbanistický rozvoj moderního Zlína před druhou světovou válkou, spjatý se jmény Františka Gahury, Vladimíra Karfíka nebo Jana Kotěry, je dodnes předmětem obdivu expertů.
    Nevlastní bratři Tomáš a Jan Antonín Baťové, kteří učinili z rodinné obuvnické firmy světový koncern, přetvořili také původně malé moravské městečko v živé průmyslové centrum vyznačující se mimo jiné moderní architekturou, velkým množstvím zeleně i  promyšleným systémem občanské vybavenosti.
    Zlín se rozšířil o nové obytné čtvrti s domky pro dělnické rodiny, ale také o školní a zdravotnické areály. V centru města vyrostl obrovský obchodní dům i největší kino v tehdejším Československu.