Výstava na Špilberku mapuje Loosovo dílo s důrazem na rodné Brno

Brno - Veškeré dílo světoznámého architekta Adolfa Loose na českém území, a zejména v jeho rodném Brně, mapuje nová expozice na hradě Špilberk. Výstava původně vznikla v Muzeu hlavního města Prahy jako chronologický přehled Loosových českých projektů a návrhů z let 1890 až 1933. Brněnská repríza je rozšířena o nové poznatky a exponáty, jež se vztahují ke stopám Loose na jihu Moravy, zjistila ČTK od autorského týmu.
    "Je zde podrobněji shrnuta práce architekta pro Brno a pro Hrušovany u Brna, dále také práce jeho otce, sochaře a kameníka Adolfa Loose staršího, který působil v Brně v druhé polovině 19. století," řekla ČTK kurátorka Dagmar Černoušková ze Studijního a dokumentačního centra ve Vile Tugendhat. Loosovo dětství a mládí dokumentují například zprávy ze školy a maturitní protokol. "Návštěvníci se mohou přesvědčit, že nebyl zrovna výborným žákem," uvedla Černoušková.
    Kromě fotografií, projektové dokumentace a dalších písemností jsou ve výstavních síních západního křídla hradu Špilberk také autentické kusy nábytku, například křesla, židle a lenošky. Jde o Loosovy návrhy sedacího nábytku. Osobitý styl architekta dokumentují modely vily v Hrušovanech u Brna, vily Konstandt v Olomouci a Müllerovy vily v Praze.
    Právě Müllerova vila je zřejmě neslavnější Loosovou realizací na českém území. Po rekonstrukci ji spravuje Muzeum hlavního města Prahy. Další stavby zanechal Loos kromě Prahy také třeba v  Plzni. Na území Jihomoravského kraje Loos navrhl zejména Bauerovu vilu a cukrovar v Hrušovanech u Brna. Je také autorem úprav jídelny zámečku v areálu Výstaviště Brno.
    K méně známým projektům, které výstava přibližuje, patří Heroldův dům v Jiráskově ulici, kde Loos provedl úpravu interiéru a přístavbu zahradního křídla. Zajímavostí je nerealizovaný návrh přístavby domu v  Sedlákově ulici v Masarykově čtvrti v Brně. "Na řadovém nájemním domě byl navržen byt majitele domu ve třech úrovních," uvedla Černoušková.
    Loos (1870 až 1933) se narodil v Brně v rodině kamenosochaře. Jeho rodný dům stával v  dnešní Kounicově ulici v místech současného hotelu Continental. Po studiích si vytvořil osobitý architektonický rukopis, který vůbec neladil s módní vídeňskou secesí. V proslulém eseji označil Loos ornament za zločin, příčila se mu secesní dekorativnost a zdobnost. Snažil se dosáhnout plně účelného a funkčního stylu.
    Doboví kritici o Loosovi říkali, že architekti jako on nepotřebují tužku - stačí jim guma. Vídeňské Café Museum kvůli Loosovu strohému interiéru získalo přezdívku Café Nihilismus. Obchodnímu domu Goldman a Salatsch naproti Hofburgu se kvůli holé fasádě přezdívalo "obilní silo". Postupem času je Loos oceňován jako jedna z nejvýznamnějších osobností architektonické moderny, a stojí tak po boku Miese van der Rohe, Le Corbusiera a Franka Lloyda Wrighta.
    Expozice o Loosovi už má za sebou kromě pražské premiéry také reprízu v Itálii. "Nyní se chystá do Londýna. Máme nabídku ještě z Barcelony," řekla autorka výstavy Maria Szadkowská. Uvedení v západním křídle Špilberka potrvá do 24. října. Více informací včetně údajů o komentovaných prohlídkách a tvůrčí dílně najdou zájemci na webových stránkách www.spilberk.cz. K výstavě vychází katalog.