Petr Jakšík: just sp_ace - pozvánka na výstavu v Galerii XY
Doba konání: 5. 11. – 29. 11. 2019
Komentovaná prohlídka: 29. 11. 2019, 18:00
Kurátorka: Monika Beková
“Skrze práci s prostorem si hledám vztah se světem kolem mne.”
Komentovaná prohlídka: 29. 11. 2019, 18:00
Kurátorka: Monika Beková
“Skrze práci s prostorem si hledám vztah se světem kolem mne.”
Petr Jakšík
Petr Jakšík se narodil ve Zlíně a vyrůstal v Ústí nad Labem. Je absolventem Fakulty architektury VUT v Brně. Rok také strávil ve španělské Valencii během studijní stáže na Escuela Técnica Superior de Arquitectura. Prošel praxí v mezinárodních architektonických studiích Sogo arquitectos, in and out arquitectos, ateliérem Tomáše Pejpka nebo C+HOaR. V Brně založil vlastní praxi, zanedlouho se však přesunul do pražského studia A8000, kde jako senior architekt působí dodnes. Pod značkou JAKSIK+ příležitostně (ne)učí děti architekturu, navrhuje scénografie a komentuje aktuální dění v oboru. Účastní se a zároveň spolupořádá workshopy zaměřené na roli architektury ve společnosti. Tento rok byl součástí týmu, který reprezentoval Českou republiku na mezinárodní přehlídce divadelního prostoru a scénografie PQ 2019. Z uskutečněných projektů lze uvést realizaci interiéru bytu Banderi ve Warszavě, startup Starcube, restauraci Asahi v Brně, scénografie pro Divadlo na cucky nebo návrh a realizace baru divadla na Wurmově 7.
Výstava just sp_ce je rozdělena do 3 částí, jejichž společným jmenovatelem je téma prostoru a práce s ním. První část jedním modelem manifestuje tématické východisko celé výstavy. Druhá je prezentací lektorské praxe, zabývající se zprostředkováním prostoru a jeho komplexnosti dětem, zatímco třetí část se obrací do intimního prostředí instalace domácích objektů.
Galerie XY: Manifest hodnoty prostoru
Současný svět doby post-faktické, založený na vizuální zkratkovité informaci, směřuje k vyprázdněnosti, degradaci hodnot a k povrchnímu vnímání bez schopnosti analyzovat podstatu světa, o který se nakonec zajímáme stále méně. Postupně ztrácíme schopnost prožitku a vyhledáváme digitální stvrzenku na monitoru. Cestujeme a učíme se na displeji namísto reálných prožitků a osobních zkušeností. Web archdaily.com je naším cestovním pasem. Stávají se z nás výrobci jpgů. Instagramová a pinterestová kultura směřuje k opakování platných polopravd nahrazujících osobní názor a kreativitu. Obrázky bez obsahu. Na fotky Spomeniků na Balkáně je nahlíženo jako na krásné betonové sochy bez znalosti souvislostí jejich vzniku. Také v architektuře se domy stále více stávají fotkou bez potřeby pochopit kvality vnitřního prostoru. Sigfried Giedion, švýcarský historik architektury, již před desetiletími vystihl současný stav, když napsal “... architektura s níž se zachází stejně jako playboyové zachází se životem, když přeskakují od vjemu k vjemu a u všeho rychle propadají k nudě." Architektura entertainmentu rozptyluje, ale nenaplňuje. Model fiktivního domu o šesti identických místnostech záměrně pracuje se stejnou důležitostí a hodnotou prostoru na toaletě jako i v obývacím pokoji. Hodnota každého prostoru v architektuře stojí za důslednou práci s ním. Prostor si zaslouží být komponován namísto pouhého naplnění normativních požadavků.
Galerie XY-1 (klenba): Lektorská výstava
Tato část je představením prací žáků 3. třídy základní školy Lvíčata ČVUT v Praze. Demonstruje jejich osobité a společností nezatížené vnímání prostoru a snahu jej uchopit a pochopit. Petr Jakšík se ve svých kurzech pro děti soustředí na rozvoj jejich individuální kreativity, která není egoistická, ale naopak schopna vstupovat do vzájemné komunikace s ostatními a podněcovat spolupráci. Předepsaná a stereotypní pravidla jsou dána stranou, aby se fantazie, volná tvorba, experiment a kritické myšlení dětí rozvíjely naplno. Teprve potom je možné svobodně přistoupit k hmotě, prostoru a dalším základním elementům architektury, které jim umožní velkorysý, otevřený a radostný pohled na svět kolem nich .
“Lvíčata” dostala krátký teoretický úvod, ale poté již samostatně nacházela vztah mezi vnější podobou staveb a jejich interiérem. Děti hledaly odpovědi na to, co je pro ně vlastně architektura, která je obklopuje na každém kroku, aniž by si toho byly explicitně vědomé. Během dílny nejdříve pomocí měřítka hledaly úměrné prostory, které vedly k volbě vlastního tématu. Nakonec si mohly na pojem abstraktního prostoru fyzicky sáhnout v negativu vymodelovaném z hlíny, který sloužil jako forma pro sádrový výlisek. Měly tak jedinečnou možnost mezi prsty hníst prostor, který je sám o sobě jinak neuchopitelný a pro ně těžko pochopitelný.
Galerie XY-1 (chodba): Domestikovaná instalace
Instalace vznikla jako přirozené vyústění pozice předmětů v domácnosti. Ty se z pouhých objektů staly prostorotvornými prvky. Autor v instalaci pracuje s tématy tekutosti a neurčitosti prostoru, čímž komentuje poznámku španělské historičky a kurátorky Beatriz Colominy k nejasnosti přítomnosti jedince v momentu digitální komunikace. Tedy, kde se vlastně nachází mysl jedince ve chvíli, kdy je v kontaktu s člověkem fyzicky přítomným na jiném místě planety. Dalším inspiračním tématem byla definice prostoru Albertem Einsteinem, který díky relativistické fyzice zpochybnil pravoúhlost, ortogonalitu vesmíru a jeho nezávislost na obsahu. Einsteinův prostor tak není prázdným lešením, které nezávisí na nehmotných tělesech, nýbrž se jejich přítomností různě deformuje. Instalace je jednou z autorových odpovědí na to, čím je pro pro něj abstraktní pojem prostoru a zda je pojem ve společnosti stále aktuální a důležitý.
Poděkování Galerii XY a DNC za umožnění výstavy a pomoc při realizaci peciální poděkování Evě Macharáčkové za péči a poskytnutí zázemí při rezidenci, design studiu Bechynsky za zajištění 3D tisku a Petře Jansa za korekci textů.
Více informací >
Petr Jakšík se narodil ve Zlíně a vyrůstal v Ústí nad Labem. Je absolventem Fakulty architektury VUT v Brně. Rok také strávil ve španělské Valencii během studijní stáže na Escuela Técnica Superior de Arquitectura. Prošel praxí v mezinárodních architektonických studiích Sogo arquitectos, in and out arquitectos, ateliérem Tomáše Pejpka nebo C+HOaR. V Brně založil vlastní praxi, zanedlouho se však přesunul do pražského studia A8000, kde jako senior architekt působí dodnes. Pod značkou JAKSIK+ příležitostně (ne)učí děti architekturu, navrhuje scénografie a komentuje aktuální dění v oboru. Účastní se a zároveň spolupořádá workshopy zaměřené na roli architektury ve společnosti. Tento rok byl součástí týmu, který reprezentoval Českou republiku na mezinárodní přehlídce divadelního prostoru a scénografie PQ 2019. Z uskutečněných projektů lze uvést realizaci interiéru bytu Banderi ve Warszavě, startup Starcube, restauraci Asahi v Brně, scénografie pro Divadlo na cucky nebo návrh a realizace baru divadla na Wurmově 7.
Výstava just sp_ce je rozdělena do 3 částí, jejichž společným jmenovatelem je téma prostoru a práce s ním. První část jedním modelem manifestuje tématické východisko celé výstavy. Druhá je prezentací lektorské praxe, zabývající se zprostředkováním prostoru a jeho komplexnosti dětem, zatímco třetí část se obrací do intimního prostředí instalace domácích objektů.
Galerie XY: Manifest hodnoty prostoru
Současný svět doby post-faktické, založený na vizuální zkratkovité informaci, směřuje k vyprázdněnosti, degradaci hodnot a k povrchnímu vnímání bez schopnosti analyzovat podstatu světa, o který se nakonec zajímáme stále méně. Postupně ztrácíme schopnost prožitku a vyhledáváme digitální stvrzenku na monitoru. Cestujeme a učíme se na displeji namísto reálných prožitků a osobních zkušeností. Web archdaily.com je naším cestovním pasem. Stávají se z nás výrobci jpgů. Instagramová a pinterestová kultura směřuje k opakování platných polopravd nahrazujících osobní názor a kreativitu. Obrázky bez obsahu. Na fotky Spomeniků na Balkáně je nahlíženo jako na krásné betonové sochy bez znalosti souvislostí jejich vzniku. Také v architektuře se domy stále více stávají fotkou bez potřeby pochopit kvality vnitřního prostoru. Sigfried Giedion, švýcarský historik architektury, již před desetiletími vystihl současný stav, když napsal “... architektura s níž se zachází stejně jako playboyové zachází se životem, když přeskakují od vjemu k vjemu a u všeho rychle propadají k nudě." Architektura entertainmentu rozptyluje, ale nenaplňuje. Model fiktivního domu o šesti identických místnostech záměrně pracuje se stejnou důležitostí a hodnotou prostoru na toaletě jako i v obývacím pokoji. Hodnota každého prostoru v architektuře stojí za důslednou práci s ním. Prostor si zaslouží být komponován namísto pouhého naplnění normativních požadavků.
Galerie XY-1 (klenba): Lektorská výstava
Tato část je představením prací žáků 3. třídy základní školy Lvíčata ČVUT v Praze. Demonstruje jejich osobité a společností nezatížené vnímání prostoru a snahu jej uchopit a pochopit. Petr Jakšík se ve svých kurzech pro děti soustředí na rozvoj jejich individuální kreativity, která není egoistická, ale naopak schopna vstupovat do vzájemné komunikace s ostatními a podněcovat spolupráci. Předepsaná a stereotypní pravidla jsou dána stranou, aby se fantazie, volná tvorba, experiment a kritické myšlení dětí rozvíjely naplno. Teprve potom je možné svobodně přistoupit k hmotě, prostoru a dalším základním elementům architektury, které jim umožní velkorysý, otevřený a radostný pohled na svět kolem nich .
“Lvíčata” dostala krátký teoretický úvod, ale poté již samostatně nacházela vztah mezi vnější podobou staveb a jejich interiérem. Děti hledaly odpovědi na to, co je pro ně vlastně architektura, která je obklopuje na každém kroku, aniž by si toho byly explicitně vědomé. Během dílny nejdříve pomocí měřítka hledaly úměrné prostory, které vedly k volbě vlastního tématu. Nakonec si mohly na pojem abstraktního prostoru fyzicky sáhnout v negativu vymodelovaném z hlíny, který sloužil jako forma pro sádrový výlisek. Měly tak jedinečnou možnost mezi prsty hníst prostor, který je sám o sobě jinak neuchopitelný a pro ně těžko pochopitelný.
Galerie XY-1 (chodba): Domestikovaná instalace
Instalace vznikla jako přirozené vyústění pozice předmětů v domácnosti. Ty se z pouhých objektů staly prostorotvornými prvky. Autor v instalaci pracuje s tématy tekutosti a neurčitosti prostoru, čímž komentuje poznámku španělské historičky a kurátorky Beatriz Colominy k nejasnosti přítomnosti jedince v momentu digitální komunikace. Tedy, kde se vlastně nachází mysl jedince ve chvíli, kdy je v kontaktu s člověkem fyzicky přítomným na jiném místě planety. Dalším inspiračním tématem byla definice prostoru Albertem Einsteinem, který díky relativistické fyzice zpochybnil pravoúhlost, ortogonalitu vesmíru a jeho nezávislost na obsahu. Einsteinův prostor tak není prázdným lešením, které nezávisí na nehmotných tělesech, nýbrž se jejich přítomností různě deformuje. Instalace je jednou z autorových odpovědí na to, čím je pro pro něj abstraktní pojem prostoru a zda je pojem ve společnosti stále aktuální a důležitý.
Poděkování Galerii XY a DNC za umožnění výstavy a pomoc při realizaci peciální poděkování Evě Macharáčkové za péči a poskytnutí zázemí při rezidenci, design studiu Bechynsky za zajištění 3D tisku a Petře Jansa za korekci textů.
Více informací >
0 komentářů
přidat komentář
